Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 2.4.2024 , svátek má
Treking > Vesmír > Výprava Apollo 11, první lidé přistáli na povrchu Měsíce

Výprava Apollo 11, první lidé přistáli na povrchu Měsíce

Pilotovaný let Apollo 11 - Armstrong, Aldrin, Collins

26.8.2012 | Otakar Brandos, foto NASA

16. července 1969 ve 14.32 odstartoval z mysu Canaveral na Floridě Saturn V, jenž vynesl na dráhu k Měsíci kosmickou loď Apollo 11. Tento let je milníkem nejen v dějinách kosmonautiky a pilotovaných kosmických letů, ale také důležitým milníkem v dějinách samotného lidstva.

Jedna z nejslavnějších fotografií všech dob…

Po úspěšném navedení kosmické lodi na oběžnou dráhu kolem Země dochází v 17.57 k přestavbě lodi, která má v tuto chvíli hmotnost 43 864 kg a navedení na dráhu k Měsíci. O den později, 17.7.1969 v 10.32 seč je Apollo 11 vzdáleno od Země již 163 530 km a jeho rychlost poklesla na 1,84 km/s. 18.7. ve 3.00 seč je vzdálenost Apolla 11 od Země již 257 000 km a rychlost klesá na 1,29 km/s.

Dne 19.7. ve 13.32 seč vstupuje Apollo 11 do sféry gravitačního vlivu Měsíce a začíná se s opět vzrůstající rychlostí přibližovat k povrchu Měsíce. V 9.32 je kosmická loď již jen 39 000 km od Měsíce a v 17.32 již jen pouhých 4 528 km. Jeho rychlost přitom vzrostla na 1,97 km/s. V 18.03 byl zapálen hlavní motor velitelské sekce a Apollo 11 bylo navedeno na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Čtěte také: Apollo 8 - Vánoční mise; pilotované lety na Měsíc

O pár minut později, v 18.21.50 se rádiový signál přerušuje a Apollo 11 mizí za měsíčním diskem. Nad odvrácenou stranou Měsíce byl přitom proveden další motorický manévr, kdy byla rychlost Apolla 11 snížena o dalších 0,89 km/s a kosmická loď se dostala na oběžnou dráhu ve výšce 315,4 - 113,7 km nad povrchem Měsíce. V 18.47.30 se Apollo 11 vynořila zpoza měsíčního disku.

Další motorický manévr ve 22.43.37 seč snižuje rychlost o dalších 48 m/s, což mělo za následek snížení oběžné dráhy. Ta má nyní výšku 99,4 - 121,3 km, kterážto je výhodnější pro přistávací manévr výsadkového modulu, jenž se od velitelské lodi odpojuje v 18.47 během 13. obletu Měsíce. Columbie na oběžné dráze osiřela s jediným astronautem na palubě (Michael Collins) a Orel (Eagle) se vydává s N. Armstrongem a E. Aldrinem k povrchu Měsíce.

Servisní sekce Apolla nad povrchem Měsíce Měsíční povrch z oběžné dráhy

V 19.12 zažehuje Aldrin motor přistávacího modulu, jenž má v tomto okamžiku hmotnost 16 456 kg, na 8,2 sekundy a snižuje rychlost výsadkového modulu o 0,79 m/s. Asi o hodinu později je motor znovu zažehnut na 29,9 s a rychlost snížena o dalších 23,29 m/s. To stačí k tomu, aby se nejnižší bod oběžné dráhy výsadkového modulu přiblížil na 14,63 km nad povrchem Měsíce. Ve 20.11 pak začíná samotný přistávací manévr.

Orel se začal přibližovat k měsíčnímu povrchu, na dráze přistání se objevuje tzv. Západní kráter, významný orientační bod. Avšak vybrané místo přistání se ukazuje jako nevhodné, na ploše leží příliš mnoho velkých kamenů, které by mohly při přistání Orla ohrozit. Posádka proto manévruje nad povrchem a hledá vhodnější místo. Přitom přistávacímu modulu začíná docházet palivo a hrozí, že se astronauti budou muset vrátit. Nakonec orel přistál, pouhých asi 30 sekund před vyčerpáním paliva! Stalo se tak 20.7.1969 ve 21.17.39 seč. Splňuje se tak sen nejen Julese Verna (8.2.1828 - 24.3.1905)…

Přistávací modul, jenž byl nazván Eagle (Orel) přistál v poměrně rovném kráterovém poli uprostřed Moře klidu (Mare Tranquillitatis), které je pokryto protáhlými až kruhovými sekundárními krátery, které, bez ohledu na velikost a existenci paprsků, mají valy s výškou okolo 7 - 8 m. Základní hmotou, která tvoří povrch této oblasti, je regolit, velice jemný písek a prach.

V regolitu jsou rozesety kameny nejrůznějších tvarů a velikostí s rozdílnou strukturou. Plocha přistání je lemována balvanovým polem s kameny o velikosti v průměru půl metru. Některé z kamenů leží na povrchu, jiné jsou z větší či menší části zasypány. Regolit je žlutohnědé barvy, ale ta se působením světelných efektů mění. Krajina Moře klidu je křižována jemnými kráterovými paprsky, které vycházejí z kráterů Alfraganus vzdáleného asi 160 km, Theophilus (asi 320 km) a Tycho (asi 1 500 km).

Bezprostředně po přistání a kontrole systémů byly zahájeny přípravy k výstupu na měsíční povrch. Tehdejší televizní přenos z výstupu na povrch Měsíce sledovala asi miliarda lidí. Konečně se na obrazovce ukazuje postava spouštějící se žebříku k povrchu a se slovy "Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo" vstupuje 21.7.1969 ve 3.56.21 seč první pozemšťan - Neil Armstrong - na povrch Měsíce.

Vykládka zařízení ALSEP z útrob Apolla 11 Přístroje ALSEP a přistávací modul Apolla 11

Za ním sestupuje na povrch Měsíce i Edwin Aldrin. Astronauti se rychle dávají do práce. Fotografují, odebírají vzorky hornin, kterých přivezli na Zemi celkem asi 22 kilogramů. Následuje vykládka a montáž zařízení ALSEP, které bude zkoumat Měsíc a předávat informace na Zemi i po odletu astronautů.

Po poměrně krátkém pobytu na povrchu Měsíce se do výsadkového modulu vrací E. Aldrin následován N. Armstrongem. Neil Armstrong strávil na povrchu Měsíce 2 hodiny a 31 minut a 40 sekund, E. Aldrin asi o čtvrhodinu méně.

E. Aldrin na povrchu Měsíce Místo přistání Apolla 11

Po uložení vzorků hornin v modulu se opět otevírá poklop výsadkového modulu a na povrch Měsíce letí autonomní systém skafandru, přezůvky, ale dokonce i unikátní fotoaparát Hasselblad 500EL s objektivem Bigon 1:4,5/38 mm. Tedy vše již nepotřebné, aby se maximálně odlehčil návratový modul.

Po 21 h 36 min a 20 s po přistání na povrchu Měsíce zažehují astronauti v 18.54 motor návratového modulu a vydávají se na zpáteční cestu. Motor pracoval celkem 439,9 s a udělil návratovému modulu rychlost 1 545 m/s což stačilo k tomu, aby byl Orel naveden na eliptickou dráhu kolem Měsíce. Následně byla rychlost zvýšena o dalších 6 m/s a začal přibližovací manévr s velitelským modulem, jenž zatím kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce.

E. Aldrin na povrchu Měsíce ALSEP

Po spojení obou lodí na oběžné dráze kolem Měsíce posádka Orla přestupuje do Kolumbie. 22.7. v 0.30 byl již nepotřebný Orel odhozen a ponechán svému osudu na nízké oběžné dráze kolem Měsíce. V 5.55, po 59 h a 30 min na oběžné dráze kolem Měsíce, byl pak na 151 sekund zažehnut hlavní motor Columbie o výkonu 91 kN a rychlost lodi byla zvýšena o 0,99 km/s. Columbie nabrala kurz Země, na které po necelých třech dnech letu - 24.7.1969 v 17.51 seč - úspěšně přistála po letu dlouhém 195 h a 19 min.

Přistávací modul Apolla 11 Kráter v místě přistání Apolla 11

Další související články:

+ Neil Armstrong, první člověk na Měsíci, odešel na věčnost
+ Měsíc, náš nejbližší kosmický soused
+ Vznik a vývoj Měsíce
+ Nové mapy Měsíce, měsíční hory
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Výběr článků
Hory Oravská Magura, dvoudenní trek za dech beroucími výhledy
Hory Poloniny - Bukovské vrchy a Bieszady smáčené našim potem
Hory Börzsöny, toulání po maďarských kopcích
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Praděd Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Žiarska chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Rozhledny Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Loket Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist