Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 18.3.2017 , , svátek má
Treking > Vesmír > Měsíc, krátery a moře

Měsíc, krátery a moře

Povrch Měsíce a morfologie, valové roviny a hory na Měsíci

20.11.2011 | Otakar Brandos, foto NASA

Už při pohledu pouhým okem můžeme na Měsíci rozlišit mnoho podrobností. Tmavé plochy, zvané moře, a nebo světlejší oblasti, nazvané pevniny. Měsíční moře však s moři v pozemském slova smyslu nemají vůbec nic, snad až na samotný název, společného. Toto pojmenování zavedl Galileo Galilei a příliš se vžilo, než aby mělo smysl je měnit. Takže moře zůstala moři, i když jejich dna nikdy nesvlažila ani kapka vody.

Sinus Iridum, Duhový záliv

Již malý dalekohled a nebo triedr nám odkryje nepřebernou spoustu podrobností, zejména v oblasti "pevnin". Na pevninách, které místy odrážejí až 18% dopadajícího slunečního záření, převažuje velice členitý a hornatý povrch. V mořích, která odrážení jen okolo 6% dopadajícího slunečního záření zase převládá relativně hladký povrch, kde se hory a krátery vyskytují zřídka.

Pevniny a moře jsou na měsíčním povrchu zastoupeny ve velmi odlišné míře. Převládajícím typem povrchu jsou světlejší pevniny, které pokrývají asi 2/3 přivrácené a 9/10 odvrácené polokoule. Měsíční moře se tedy vyskytují prakticky jen na polokouli přivrácené k Zemi, kteráž to disproporce mezi těmito dvěma polokoulemi nebyla dosud uspokojivě vysvětlena.

Měsíční krátery, vulkanická aktivita na Měsíci

Netypičtějším útvarem měsíčního povrchu jsou bezesporu krátery, které v minulosti vznikaly při dopadech obřích meteoritů. Jen nemnoho útvarů tohoto typu bude na Měsíci vulkanického původu a ani v těchto případech nepůjde o žádné giganty známé ze Země a nebo z Venuše či Marsu, na kterém dosahují až pětadvacetikilometrových výšek.

Čtěte také: Nové mapy Měsíce, měsíční hory

Spíše půjde o nějaké fumaroly s občasným výronem plynů, který poprvé objevil N. R. Kozyrev na spektrogramech, které pořizoval s Jezerským 3. listopadu 1958 v 1 hodinu světového času, v kráteru Alphonzus. Později byly tyto výrony plynů pozorovány i v jiných měsíčních oblastech a byly nazvány LTE - Lunar Transient Events. Vůbec nejaktivnější oblastí je oblast kráteru Aristarchus, ve kterém bylo dosud zaregistrováno několik set takovýchto výronů.

Kráter Aitken

Slovo kráter pochází z řeckého pohár nebo mísa, což celkem vystihuje jejich tvar. Množství kráterů na měsíčním povrchu je obrovské. Jen na přivrácené polokouli je více jak 300 000 kráterů s průměrem nad jeden kilometr. Na polokouli odvrácené je toto číslo ještě mnohem vyšší - uvádí se, že takovýchto kráterů je zde více jak jeden milion. A kráterů ještě menších je příliš mnoho, než aby se dal provést nějaký seriózní odhad.

Valové roviny

Na měsíčním povrchu je známo 16 kráterů s neporušenými valy, jejichž průměry přesahují 200 kilometrů, avšak pouze pět z nich je na straně přivrácené. Dna těchto gigantických kráterů, zvaných valové roviny, jsou relativně rovná, někdy překryta menšími krátery, jako je tomu například u kráteru Clavius či Schickard.

Výška jejich valů dosahuje pouze něco kolem 3 kilometrů, takže případný pozorovatel by měl tyto valy hluboko pod obzorem a neměl by ani potuchy, že vůbec je na dně nějakého kráteru. Tato skupina kráterů patří do skupiny tzv. valových rovin, které mají relativně rovná dna bez středových vrcholků. Vedle dvou výše jmenovaných patří do této skupiny i tak známé krátery, jako je Plato, Archimedes, Ptolemaeus a mnohé další s průměry okolo 100 kilometrů.

Velké krátery se středovými vrcholky

Další velmi početnou skupinou kráterů jsou velké krátery s průměry okolo stovky kilometrů s výraznými středovými vrcholky. Takovými typickými zástupci jsou krátery Copernicus, Tycho či Theophilus. Tato skupina kráterů je charakterizována velice drsnými dny, středovými vrcholky a pahorkovitými valy, jejichž výška se pohybuje okolo 2 až 3 kilometrů. Středové vrcholky jsou několikrát nižší, tak např. u kráteru Copernicus dosahují výšky zhruba 700 metrů.

Valová rovina Ptolemaios

Na rozdíl od nich, krátery s průměry okolo 20 kilometrů mají středové vrcholky velice zřídka. Výška valů dosahuje zhruba 1/10 průměru kráteru. A nakonec krátery s průměry pod 1 kilometr, které bylo možné zkoumat až po příletu kosmických sond, nemají vůbec žádná plochá dna, ale spíše připomínají nálevkovité prolákliny příliš se neodlišující od svého okolí.

Všechny skupiny měsíčních (a nejen měsíčních) kráterů, bez ohledu na jejich velikost, mají některé společné rysy. Je to zejména malá výška obvodových valů a v porovnání s jejich průměry. Jejich dna, až na několik málo výjimek, jsou stlačena pod úroveň okolního terénu. U velkých kráterů může tento propad činit až několik stovek metrů. Obecně platí, že čím větší je průměr kráteru, tím větší je stlačení jeho dna, což se dá nepřímo vyjádřit tzv. Ebertovým pravidlem.

Hory a pohoří na Měsíci

Dalším typem útvarů měsíčního povrchu jsou pohoří, která jsou tak nepodobná pohořím pozemským, jenž mají pásmový charakter. Měsíční pohoří totiž sestávají z relativně izolovaných vrcholů, oddělených relativně hlubokými údolími. Navíc všechna měsíční pohoří jsou obloukovitě stočena, což přímo ukazuje na to, že tato pohoří vznikala jako součást valů obřích kráterů - moří, což zároveň vysvětluje jejich charakter.

Kráter Paracelsus

Tak např. měsíční Apeniny, Karpaty a Alpy jsou součástí, dnes již značně rozrušeného, kruhového valu Mare Imbrium. Jejich vývoj je dávno u konce a jejich ráz se již prakticky nemění, ledaže by se o tuto změnu postaral nějaký náhodný kosmický projektil.

Oproti nim se pozemská pohoří neustále přetvářejí, ať již vlivem větrné či vodní eroze, obrušováním ledovci a nebo tektonickou činností, jak to můžeme např. pozorovat v Himálajích, kde roční přírůstky výšky některých vrcholů mohou činit i několik kilometrů, jako přímý důsledek neukončené srážky Asijské pevniny s indickým subkontinentem.

Ale vraťme se ještě na chvíli k měsíčním pohořím. Přestože je Měsíc takovýmto relativně malým tělesem, jeho pohoří dosahují mnohdy úctyhodných výšek, a pranic si nezadají s pohořími pozemskými, alespoň co se výšky týče. Tak např. pohoří Doerfelovo a Leibnizovo v blízkosti jižního pólu dosahuje výšky až 8 kilometrů (!) a i vrcholy v nejvyšším a nejkompaktnějším měsíčním pohoří - Apeninách s rozlohou kolem 44 tisíc čtverečních kilometrů, stejně jako v sousedním Kavkaze, dosahují výšek bezmála 6 kilometrů. Rovněž i vrcholky valů některých kráterů dosahují nebetyčných výšek.

Velmi zajímavými pohořími jsou Montes Rook a Cordillera, vytvářející koncentrické linie kolem kruhového Mare Orientale. Těmto by se velice podobalo Montes Jura, obklopující Sinus Iridum, kdyby nebylo zničeno při Imbrianském impaktu.

Měsíční údolí

Dalšími velice zajímavými útvary jsou údolí, jejichž typickým představitelem je Vallis Alpes. Alpské údolí je dlouhé přibližně 120 kilometrů a široké 6 až 12 kilometrů. Rozděluje měsíční Alpy na dvě části a pravděpodobně vzniklo tečným průletem nějakého velkého asteroidu.

Vallis Schröteris Rima Bradley

Dalším velice zajímavým údolím je Vallis Schröteri v oblasti kráteru Herodotus a Aristarchus, které ze všech měsíčních údolí nejvíce připomíná koryto řeky, ačkoliv s vodou nemá asi nic společného.

Měsíční brázdy a zlomy

Měsíčními sestrami údolí jsou brázdy, mnohdy dlouhé i několik kilometrů. Takovým typickým představitelem je Rima Hyginus a Rima Aridaeus mezi Mare Traquillitatis a Mare Vaporum. Jejich šířka dosahuje až pěti kilometrů, hloubka i několik stovek metrů.

Kráter Ciolkovskij na odvrácené straně Měsíce

Brázdy jsou mnohdy lomené, z nichž vybíhají sítě menších brázd, jako je tomu např. v Sinus Iridum nebo poblíž kráteru Triesnecker v Sinus Medii. Tyto brázdy vznikaly pnutím měsíční kůry v době jejího chladnutí a nebo propadem svrchního krytu do podpovrchových dutin, které často vyhloubily mohutné toky řídké lávy, vylévající se z nitra Měsíce.

Na několika místech měsíčního povrchu se nacházejí velké a značně rozsáhlé zlomy, které vznikaly sesuvem velkých oblastí. Typickým představitelem je, ze Země dobře pozorovatelná, tzv. Přímá stěna - Rupes Recta v Mare Nubium mezi krátery Birt a Thebit s délkou okolo 100 kilometrů a se sklonem svahů až 41°. Maximální výška stěn zlomu dosahuje 400 metrů. Avšak největším útvarem tohoto typu je Rupes Altaj jihozápadně od Mare Nectaris.

Měsíční žíly

Dalšími útvary, které se ale vyskytují pouze v mořích, jsou tzv. žíly. Žíly jsou velmi ploché a značně se větvící vyvýšeniny, které lze ze země pozorovat jen velmi obtížně a to ještě jen v těsné blízkosti terminátoru, čáry oddělující osvětlenou a neosvětlenou polokouli. Sklon jejich svahu činí pouhých 0,5° až 1° a jejich výška dosahuje pouhých několika desítek metrů.

Kráter Scaliger

Maximální výška těchto útvarů činí asi 200 metrů, a dosahují ji žíly v Mare Serenitatis. Vlastně jde o potoky velice husté lávy,které zalily povrchy měsíčních moří a které velice utuhly a vychladily. Jejich objem v již zmiňovaném Mare Serenitatis dosahuje několika tisíc kubických kilometrů. Navíc se na vrcholech mnoha žil táhnou úzké pukliny provázejíc je po celé délce, a jejichž vznik nebyl dosud uspokojivě vysvětlen.

Dómy a kupy na povrchu Měsíce

Dalším typem měsíčních útvarů, pozorovatelným rovněž výhradně poblíž terminátoru, jsou dómy či jinak kupy. Podobají se bublinám v krupičné kaši, i když bublinám až několik stovek metrů vysokým, jejichž základny mají až 15 kilometrů v průměru.

Nejvíc takovýchto dómů, jejichž vznik nebyl rovněž dosud uspokojivě vysvětlen, se nalézá v Oceanus Procellarum v blízkosti kráterů Reiner, Hortensius a Milichius a Mayer T. Mnoho jich rovněž nalezneme na dně polorozpadlého kráteru Flammarion na jižním okraji Sinus Medii.

Deprese a stínové krátery na Měsíci

Pravým opakem dómů jsou tzv. deprese, ovšem nikoliv ty psychického rázu. Toto označení se používá pro útvary, připomínající velice mělké prohlubně, které postrádají jakékoliv náznaky okrajových valů. Takovou typickou depresí je deprese v severozápadní části valové roviny Ptolemaeus. Mnoho malých depresí zkoumali přímo astronauti posádek lodí Apollo.

Za zmínku ještě stojí tzv. stínové krátery - Ring Ghost - které se nalézají v oblasti měsíčních moří. Jde o polozatopené krátery, které se nacházely na dnech mořských bazénů ještě před jejich zatopením lávou. Mnoho těchto stínových kráterů je pozorovatelných v Oceanus Procellarum a dalších.

Kráterové paprsky

Za měsíčního úplňku jsou ještě pozorovatelné takzvané kráterové paprsky, které vznikaly jako následky primárních impaktů, kdy se vyvržená hmota vrátila na měsíční povrch, a sekundárními dopady vytvořila soustavy malých kráterů a kráterových jamek v podobě takovýchto "stříkanců". Nejjasnější paprsky vycházejí z mladých (alespoň v kosmickém měřítku) kráterů, jako je Tycho, Kepler, Koperník a mnohé další, a dosahují délky až několika tisíc (!) kilometrů, jako je tomu např. u již zmiňovaného kráteru Tycho.

Měsíční moře - abecední seznam měsíčních moří, jezer, bažin a zálivů

Latinský název útvaru Český název útvaru
1. Mare Anguis Moře hada
2. Mare Australe More jižní
3. Mare Cognitum Moře poznané
4. Mare Crisium Moře krizí
5. Mare Foecunditatis Moře hojnosti
6. Mare Frigoris Moře mrazu
7. Mare Humboldtianum Moře Humboldtovo
8. Mare Humorum Moře vláhy
9. Mare Imbrium Moře dešťů
10. Mare Insularum Moře ostrovů
11. Mare Marginis Moře okrajové
12. Mare Nectaris Moře nektaru
13. Mare Nubium Moře oblaků
14. Mare Orientale Moře východní
15. Mare Serenitatis Moře jasu
16. Mare Smythii Moře Smythovo
17. Mare Spumans Moře zpěněné
18. Mare Tranquillitatis Moře klidu
19. Mare Undarum Moře vln
20. Mare Vaporum Moře par
21. Oceanus Procellarum Oceán bouří
-
1. Lacus Autumni Jezero podzimní
2. Lacus Doloris Jezero trápení
3. Lacus Excellentiae Jezero znamenitosti
4. Lacus Mortis Jezero smrti
5. Lacus Somniorum Jezero snů
6. Lacus Spei Jezero naděje
7. Lacus Temporis Jezero času
8. Lacus Timoris Jezero strachu
-
1. Palus Epidemiarum Bažina epidemií
2. Palus Putredinis Bažina hniloby
3. Palus Somni Bažina spánku
-
1. Sinus Aestum Záliv veder
2. Sinus Amoris Záliv lásky
3. Sinus Asperitatis Záliv drsnosti
4. Sinus Honoris Záliv slávy
5. Sinus Iridum Záliv duhy
6. Sinus Lunicus Záliv Luniku
7. Sinus Medii Záliv středu
8. Sinus Roris Záliv rosy
9. Sinus Successus Záliv úspěchu

Krátery Aristarchus a Herodotus Kráter Ptolemaios
Treking.cz - diskuze
Výběr článků
Hory Dvoudenní trek na Černou horu a Stoh dolinou Černého Čeremoše na pomezí Ukrajiny a Rumunska
Hory Když se ještě dalo, aneb kompletní přechod celého hřebene Západních Tater
Hory Trek Strážovskými vrchy na sklonku léta
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Planeta Mars Velký Blaník Petrova bouda Hrad Děvín Sopky Betyna Šerlich Macocha Soumrak Světelný rok Motýli Heukuppe Blansek Leptony Velikonoce Měsíc Bouzov Květen, počasí Karimatky Piony Turistické vařiče Praděd
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Kamenná chata Chopok
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017 - cena a platnost
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Výstup na Grosser Knallstein
 01.10.2017 3 příspěvky
Setkání s medvědem, jak se chovat při setkání
 29.09.2017 29 příspěvků
Tauon, supertěžký elektron
 29.09.2017 1 příspěvek
Broumovská vrchovina, Stolové hory
 28.09.2017 1 příspěvek
Opavsko a okolí : 36 letá svobodná maminka hledá t
 27.09.2017 1 příspěvek
Jak vybrat dalekohled, turistické dalekohledy
 27.09.2017 13 příspěvků
Žalý, rozhledna Krkonoše
 25.09.2017 1 příspěvek
Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech
 25.09.2017 13 příspěvků
Letní putování z Bratislavy na Horňácko
 23.09.2017 2 příspěvky
Bystřicko - místo, kde můžete být sami
 19.09.2017 2 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist