Apollo 17, H. H. Schmitt a E. A. Cernan, přistálo na Měsíci v Montes Taurus v kráteru Taurus - Littrow

Let Apolla 17 na Měsíc do oblasti Montes Taurus, poslední lidé na Měsíci

Přesně před 31 lety opouštěli dosud poslední pozemšťané povrch našeho nejbližšího kosmického souputníka - Měsíce. Těmi posledními šťastlivci byli H. H. Schmitt a E. A. Cernan, který má slovenské předky.

Apollo 17 bylo poslední ze šesti misí, které přistály na povrchu Měsíce. Původně měly následovat tři další expedice, ale ty byly z úsporných důvodů ukončeny. Už se z nich nedal vytřískat politický kapitál, kterým první přistání na Měsíci určitě bylo… A to byl hlavní důvod kosmických závodů, věda byla až na druhé koleji… Apollo 17 přistálo v Taurus - Littrow, pevninské části v sousedství Mare Serenitatis - Moře jasu. Pohoří Taurus dosahuje výšek až okolo 2 700 metrů.

Prvními lidmi na povrchu Měsíce byli Neil Armstrong a Edvin Aldrin 21.7.1969. Jak řekl Neil Armstrong, když se jeho noha poprvé dotkla Měsíce: "Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo". Armstrongův modul, který nesl jméno Eagle (Orel) přistál v těsné blízkosti měsíčního rovníku v Mare Tranquillitatis (Moře klidu). I Apollo 12, které na povrchu Měsíce přistálo již v listopadu téhož roku se od rovníku příliš neodvážilo a přistálo na pomezí Mare Cognitum (Moře poznané) a Oceanus Procellarum (Oceán bouří) v blízkosti valové roviny Fra Mauro v těsném sousedství automatické sondy Surveyor 3, která tady přistála o dva roky dříve.

Po Apollu 12 přistálo na povrchu Měsíce až Apollo 14, poprvé mimo povrch moří. Apollo 14 mělo za úkol přistát v pevninské části v nitru valové roviny Fra Mauro. Následovalo Apollo 15, které poprvé přistálo v poměrně velké vzdálenosti od měsíčního rovníku - zhruba 25°. Místo přistání se nacházelo v podhůří největšího měsíčního pohoří - Apenin, jehož vrholky dosahují úctyhodné výšky až 4 500 metrů. Poprvé ke svému pohybu po měsíčním povrchu použili astronauté ROVER, elektromobil, se kterým se mohli přepravovat na poměrně velké vzdálenosti.

A to i přesto, že jeho rychlost dosahovala "pouhých" 17 kilometrů v hodině. Pohyb se tak stal mnohem snazší. Paradoxně měli i přes šestinovou přitažlivost ve srovnání se Zemí astronauté díky objemným skafandrům, které je chránily před kosmickým vakuem a mrazem, velké problémy s pohybem a rychle se unavili… Po úspěšném Apollu 15 následovalo Apollo 16.

Astronauté J. W. Young a Ch. M. Duke poprvé přistáli na skutečné pevnině uprostřed "moře" kráterů v sousedství kráteru Descartes. I posádka Apolla 16 používala elktromobilu a na povrchu Měsíce strávila celkem 72 hodin a 58 minut, což ve srovnání (21 h 36 min) je skutečně mnoho. A konečně následovalo Apollo 17, které na Měsíci přistálo 11. 12. 1972 a jehož posádka tady pracovala plných 75 hodin a jednu minutu … A od té doby čeká tajemný Měsíc na další návštěvu. Budoucnost je stále otevřená…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.