Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.11.2018 , svátek má
Reklama
Fotogalerie
Treking > Vesmír > Apollo 14, třetí přistání na Měsíci

Apollo 14, třetí přistání na Měsíci

Bloudění s rikšou mezi měsíčními kameny valové roviny Fra Mauro

6.2.2015 | Otakar Brandos, foto NASA

Dnes je to rovných 44 let, co posádka Apolla 14 opustila měsíční povrch. Jednalo se o 3. pilotovaný let k Měsíci, jehož posádka přistála na povrchu Měsíce. Apollo 14 však již bylo 6. pilotovanou výpravou k našemu nebeskému souputníkovi.

Antares

Kosmická loď Apollo 14 odstartovala z mysu Canaveral 31. ledna 1971 ve 20.03 seč s pomocí obří rakety Saturn V. Jejím šéfkonstruktérem byl Verner von Braun, který nechvalně proslul konstruováním nacistických raket V1 a V2.

Apollo 14, jehož posádku tvořili Alan B. Shepard, Stuart A. Roosa a Edgar D. Mitchell, převzalo pomyslnou štafetu pilotovaných výprav k Měsíci pouhých devět měsíců po nešťastném letu Apolla 13, který postihla exploze nádrží palivových článků (ty sloužily k výrobě elektrické energie).

Po odpoutání se od horního stupně nosné rakety Saturn V činila hmotnost Apolla 14 rovných 44,5 tuny. Na přistávací modul připadala z těchto 44,5 tuny rovna jedna třetina, tedy asi 14,7 tuny. A z toho plných 10 600 kg tvořily pohonné hmoty nutné pro přistání na Měsíci a pro návrat z jeho povrchu. O technických parametrech a konstrukci Apolla se více dozvíte v jiném článku.

Čtěte také: Vznik a vývoj programu Apollo, pilotované lety na Měsíc

Přistávací modul Apolla 14, jenž se po oddělení od orbitálního modulu (Kitty Hawk) nazýval Antares, přistál na povrchu Měsíce 5. února 1971 v 08.18 seč v oblasti valové roviny (kráteru) Fra Mauro v poměrně těžkém a členitém terénu. Přistání se zdařilo v těsné blízkosti plánovaného bodu.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Vědci se této výpravy slibovali získání vzorků hornin z měsíční pevniny (světlejší oblasti na Měsíci poseté krátery). K tomu mělo posádce sloužit náčiní používané již posádkami Apollo 11 (N. Armstrong a E. Aldrin) a Apollo 12 (Ch. Conrad a A. Bean) a nově také asi 9 kg těžká rikša, ručně tažený dvoukolák s dusíkem plněnými pneumatikami.

Okolí Antaresu (přistávací modul Apolla 14) je pokryto velice jemným regolitem, terén je mírně zvlněn. Astronauti měli za úkol navštívit kráter Cone s množstvím velkých balvanů na svahu. Právě na vzorky z těchto míst, které je vzdáleno asi 1,4 km od místa přistání a o 120 metrů výše, byli vědci nejvíce nažhaveni.

Během první vycházky na povrch Měsíce astronauti vztyčili vlajku, instalovali přístroje zařízení ALSEP včetně laserového koutového odrážeče a pasivního seismometru. První měsíční vycházka trvala celkem 4 hodiny a 48 minut.

Během druhé vycházky, která trvala 4 hodiny a 37 minut, měli astronauti zamířit ke kráteru Cone. Avšak ve spleti ohromných balvanů astronauti bloudili a nic jim nepomohla ani podrobná mapa s dvoumetrovými detaily… Navíc museli naložený vozík častokráte přenášet přes balvany.

Po dvou a čtvrt hodině bylo řídícím střediskem rozhodnuto, že se další namáhavý postup ke kráteru vzdá. Ironií je, že po návratu na Zemi se zjistilo, že od svého cíle byli astronauti vzdáleni pouhých 20 metrů… Po návratu k Antaresu se astronauti věnovali fotografování a dalším experimentům. Průlez lunárního modulu se definitivně uzavřel v 11.43 seč.

Posádka Apolla 14 strávila na povrchu Měsíce celkem 33 hodin a 31 minut. Během dvou měsíčních vycházek se podařilo nasbírat 54 kilogramů měsíčních hornin a pořídit stovky fotografií. Velice cenným úlovkem byl úlomek bílé skály, jehož stáří činilo neuvěřitelných 4,6 miliardy let. Tak staré horniny se na Zemi nenacházejí.

Ke startu z Měsíce došlo v 17.49 seč a ke spojení se servisním modulem, jenž zatím kroužil na orbitě kolem Měsíce, došlo po necelých dvou hodinách v 19.30 seč. 37 minut po půlnoci (7. února 1971) byly nad odvrácenou stranou Měsíce zapálen motor servisního modulu, který Kitty Hawk navedl nazpět k Zemi. Apollo 14 úspěšně přistálo po 216 hodinách a dvou minutách letu ve vlnách Tichého oceánu asi 1 400 km od Samoy (9. února 1971 ve 20.04 seč).

Další související články:

+ Apollo 8 - Vánoční mise; pilotované lety na Měsíc
+ Poslední lidé na Měsíci
+ NASA připravuje návrat na Měsíc, nyní sbírá snímky z Moře mraků
+ Stálá základna na Měsíci na obzoru?!
+ Japonské pohledy z Měsíce
+ Měsíc, náš nejbližší kosmický soused
+ Stavba Měsíce - nitro Měsíce, jádro a měsíční plášť
+ Krátery a moře na Měsíci - povrch Měsíce a morfologie, valové roviny a hory
+ Měsíc v lidských dějinách, vznik lunárního kalendáře
+ Měsíc, vznika a vývoj - formování a stáří Měsíce
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Nejčtenější
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Vánoční Rešovské vodopády, turistika v Nízkém Jeseníku
Hory Výstup na horu Sveti Ilija, nejvyšší bod poloostrova Pelješac
Hory Trek přes Žobrák a Stoh do Strečna, netradiční přechod na Malé Fatře
Hory Napříč Českým středohořím: Nejen na Milešovku za dalekými výhledy
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Čertovy hlavy Jeseníky, ubytování Zverovka Frýdštejn Krušné hory Chata pri Zelenom plese Luční bouda Kvarky Bouzov Balcarka Rotštejn Maroko Punkevní jeskyně Polárka Hukvaldy Wildspitze Štiavnické vrchy Cumulonimbus Ski Velká Rača Měsíc Mačky Lysá hora
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist