Výlet: Peklo v kostele sv. Jana Křtitele u Kočova

Tip na výlet na Tachovsku

K nejromantičtějším chrámovým zříceninám v západních Čechách patří nesporně ruiny kostela sv. Jana Křtitele u Kočova na Tachovsku (v Podčeskoleské pahorkatině, pozn. red.). Na rozdíl od mnoha jiných zpustlých kostelů v tomto kraji nelze ovšem tento připsat na konto komunistického režimu. Chrám, který býval v 18. století významným poutním místem, totiž chátrá už více než dvě stě let.

Monumentální barokní stavbu nechal na místě, kde první křesťanská svatyně stávala podle dosud neověřených pramenů už v 11. století, zbudovat majitel plánského panství hrabě ze Sinzendorfu. Stavět se začalo v roce 1728 a už v roce 1732 kostel vysvětil opat nedalekého benediktinského kláštera Kladruby Josef Sieber.

Honosná stavba, jejíž výzdobu připisují německé prameny známému tachovskému malíři Eliáši Dollhopfovi, svému účelu bohužel sloužila necelé půlstoletí. V roce 1781 byl kostel z rozhodnutí císaře Josefa II. uzavřen a o tři roky později úplně zrušen.

Čtěte také: Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní

Nová kapitola historie chátrající stavby se začala psát o dalších padesát let později. V roce 1830 ji od tehdejšího majitele panství hraběte Nostitze získali plánští podnikatelé Josef Müller a Antonín Lill a kostel nechali přestavět na porcelánku. Továrna jim ale moc štěstí nepřinesla, brzy upadli do dluhů, zkrachovalý a zadlužený objekt šel do dražby a od roku 1845 byl využíván už jenom jako zdroj levného stavebního materiálu.

Rozpadávající se ruina ležící stranou frekventovaných turistických cest nicméně prožila ještě jedno období slávy. V roce 2 000 posloužila jako kulisa pro natáčení filmu Zdeňka Trošky Z pekla štěstí II. To, co ještě z interiéru kostela zbylo, dokázali barrandovští dekoratéři proměnit v pekelné království Lucifera, kterého ve filmu ztvárnil Karel Gott.

Odstranit zbytky této skutečně ďábelské výmalby už se nikdo nenamáhal, a tak se poutníkovi, který sem zabloudí, naskýtá skutečně bizarní podívaná. Ukryty v chaotické změti stromů, které se dokázaly uchytit i na zbytcích barokní klenby, stojí zde zbytky zdí pokryté strašidelnými výjevy v nejtemnějších barvách spektra. Místo království Božího pekelná sluj.

Žádná další kapitola už v historii více než půl druhého století opuštěného kostela evidentně napsána nebude. Vzhledem k rychlosti rozpadu toho, co z kostela sv. Jana Křtitele ještě zbylo, soudím, že není daleko doba, kdy bude jeho ruina odstraněna, aby neohrožovala životy těch pár romantiků, kteří si sem, do lidmi opuštěného kraje, najdou cestu.

Rady na cestu

Zřícenina kostela sv. Jana Křtitele leží východně od Tachova poblíž zanedbané okresní silnice do Kočova. Asi sedm kilometrů od Tachova je rozcestí, kde silnice ve směru na Kočov odbočuje ve velice ostrém úhlu vlevo. V přímém směru pokračuje s kopce se svažující kamenitá cesta, která vede přímo ke kostelu. Pěší turisté mohou využít zeleně značenou cestu z Tachova do osady Ústí na soutoku Mže a Hamerského potoka. Úsek mezi zříceninou kostela sv. Jana Křtitele a Janovem je ale v údolí potoka Suchá, zvlášť po deštích, téměř neschůdný. Popisovaná oblast je zobrazena na mapě Český les - sever (Edice KČT, 1:50 000).

Kostel. sv. Jana Křtitele u Kočova, turistická mapa