Skorec vodní (Cinclus cinclus), slovensky vodnár obyčajný, je
poměrně velký zpěvný pták z čeledi skorcovití (Cinclidae). Skorec vodní je
příkladem opeřence, který se dokonale sžil s vodním prostředím. Nejenže se zdržuje podél
vod, hnízda si staví u vody, ale i svou potravu získává téměř výhradně ve vodě. Jen
výjimečně lze skorce spatřit, jak za potravou slídí na souši.
Skorec vodní dorůstá délky 17 až 20 cm, rozpětí křídel činí 26 až 30 cm a dosahuje hmotnosti
mezi 50 až 80 gramy. Má nápadně krátký ocas, tmavě hnědé a velice husté peří a nápadně bílou
náprsenku. Mladí ptáci jsou šedí, na břiše s šedým pruhováním. S oblibou usedají na kameny
v říčním proudu. Jsou teritoriální a ozývají se ostrým "cit" a nebo "crrb".
Skorec vodní žije výhradně u čistých a rychle proudících kamenitých vodních toků, které
jsou bohaté na kyslík. To proto, že na dně takovýchto vod pátrá po potravě. Na jeho jídelníčku
jsou larvy chrostíků, pošvatek, jepic a různých muchniček, ale také pulci, rybí potěr či drobné
rybky. Dokáže se potopit až do půlmetrové hloubky a pod vodou vydrží až 30 sekund. Je zajímavé,
že mladí ptáci umí dříve plavat než létat.
Skorci vodní si svá hnízda, jakési travní kupy s mechovým obalem a listovou výstelkou,
stavějí na bočních stěnách skal a nebo vykotlaných stromů, pod podemletými břehy apod. Často
velice blízko vodní hladiny. Výletové otvory jsou na boku kulovitého hnízda, které časem může
pár přebudovat do značných rozměrů. Páry jsou totiž zpravidla monogamní a hnízdí na stejném
místě.
Skorec vodní hnízdí již od března, při druhé snůšce v teplejších oblastech až do června.
Samička snáší do hnízda, které budují oba rodiče, 4 až 6 leskle bílých vajíček. Doba inkubace
činí 15 až 17 dní. Mláďata skorců vodních hnízdo opouštějí po 19 až 25 dnech a další dva týdny
jsou rodiči dále přikrmována. Pohlavní dospělosti dosahují skorci v prvním roce života.
V České republice hnízdní populace představuje asi 2 000 párů a je stabilizovaná. Skorce
nejvíce ohrožují úpravy a napřimování říčních koryt. Areál rozšíření zahrnuje nejen Evropu,
ale i velkou část Asie a severozápadní Afriky. Objevují se především ve středních polohách
hornatin či pahorkatin, v nížinách spíše výjimečně.
Trojmezí na Hrčavě je oblíbeným turistickým cílem. Svědčí o tom
skutečnost, že v okolí trojmezí u Hrčavy vyrostla řada nových objektů. Ať již na
české straně a nebo na straně polské. Stavěno bylo především díky dota
…
Oblast Bílých Karpat se táhne v délce zhruba osmdesáti kilometrů
po hranicích mezi Českou a Slovenskou republikou, přičemž v obou státech se jedná
o chráněné území. Ačkoliv jsme tehdy tvořili ještě společný stát, na naší
…
Po odbočení z červené a sestoupení pod úroveň 1 000 m jsme se dostali
z mlžného lesa. Hned bylo lépe, červená vedla dále po hřebeni v mlze. Dostali jsme se
na asfaltovou úboční cestu vedoucí směr Horní Morava. Šli jsme po této
…
Hrad Cornštejn představuje pozoruhodnou ukázku středověkého fortifikačního
stavitelství nad meandrujícím tokem řeky Dyje na jihozápadní Moravě a při hranicích s Rakouskem.
Hrad Cornštejn byl postaven
…
Noční obloze v současnosti kraluje jasná kometa C/2020 F3 (NEOWISE),
která je nyní snad nejfotografovanějším objektem nad našimi hlavami. Kometa NEOWISE
je neodolatelným lákadlem nejen pro profesionální astronomy
…
Madeira. Na tento ostrov jsem se chtěl už dlouho podívat. Hornatý,
srázný, plný kvetoucích rostlin, příjemných lidí a hlubokých lesů. Už dříve jsem z různých
dokumentů zachycoval střípky o Madeiře, které se mi
…
Česká Kanada představuje nevšední oblast se zachovalou přírodou,
množstvím rybníků, skal a roztroušených balvanů i četných kulturních památek. Pojmenování
Česká Kanada patrně použil jako první jindřichohradecký rodák
…
Jevišovická pahorkatina určitě není tradičním cílem pro milovníky
horských túr. Vždyť nejvyšší hora zvaná Zadní hora dosahuje výšky pouhých 633 m. Avšak
kdo má rád pestrou krajinu říčních meandrů, skalní vyhlídky
…
Ani ne po týdnu jsme v Jeseníkách opět. Tentokráte míříme do Pradědské
hornatiny, resp. Desenské hornatiny (geomorf. okrsek) v jihozápadní části pohoří na Dlouhé
Stráně a Mravenečník. Výchozím bodem nám je obec
…
Lysá hora, královna Beskyd, láká dennodenně na svůj vrchol turisty
či výletníky. Pro někoho je Lysá hora vrcholem, na který nedá dopustit, já Lysou horu
spíše nemusím a vyrážím na ni jen tu a tam. Tak jednou, dvakrát do roka. A
…
