Vrchol Malá Babia hora (1 515 m n.m.) v Oravských Beskydech

Malá Babia hora, třetí nejvyšší hora v Oravských Beskydech

Malá Babia hora (polsky Mała Babia Góra) je nápadný vrchol v masívu Babí hory, nejvyšší hory nejen Oravských Beskyd (Beskid Żywiecki), ale všech Beskyd v Západních Karpatech. Malá Babí hora vysoká 1 515 m (polské mapy obvykle uvádějí 1 517 m) se v Polsku rovněž nazývá Cyl. Jedná se o třetí nejvyšší horu v Oravských Beskydech (ve slovenské části).

Polští lingvisté se nemohou shodnout, zda-li je název Cyl používaný pro Malou Babí horu odvozen od jména dřívějšího vlastníka a nebo pochází z regionu obce Zawoi, kde v zimních měsících Slunce celuje (v lidovém jazyce cyluje, česky líbá) tento vrchol (možná analogie s vrcholem Poledník na Šumavě u Prášil).

Čtěte také: Babia hora, vrchol úžasných výhledů a nejvyšší hora Oravských Beskyd

Vrchol Malé Babí hory není sice tak atraktivní jako protější vrch Babia hora (Babia Góra nebo také Diablak), není ani tak vysoký, přesto za návštěvu stojí. Z jejího vrcholu se totiž otevírají fantastické výhledy k západu, jihu i k severu. Pouze východní obzor je cloněn mohutným masívem Diablaku. Ale i ten je velice fotogenický, což snad dokazuje jedna z připojených fotografií.

Vrcholem Malé Babí hory prochází nejen hranice mezi Slovenskem a Polskem, ale také hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Od Babí hora je Malá Babia hora oddělena plochým sedlem Brána (polsky Przełęcz Brona, 1 408 m). K severozápadu spadá dlouhá rozsocha do Jaloveckého sedla (996 m) a k jihozápadu vybíhá z Malé Babí hory dlouhá rozsocha s vrchy Borsučie (1 004 m) a Ostrý vrch (990 m). K jihu si to pak míří poměrně krátká rozsocha s vrchem Bukovský Grúň (1 230 m).

Vrcholové partie Malé Babí hory jsou travnaté s náletem roztroušeně rostoucích dřevin. Ty se tady začaly objevovat až po ukončení pastvy na zdejších holích. Salašnictví bylo nuceně ukončeno po vyhlášení národního parku Babiogórski Park Narodowy v roce 1954 (na polské straně) a Národní přírodní rezervace Babí hora na straně slovenské. O unikátnosti zdejších ekosystémů svědčí fakt, že v roce 1977 byl Babiogórski Park Narodowy zapsán do sítě biosférických rezervací.

Masív Malé Babí hory, stejně jako větší sestřičky je tvořen flyšovými horninami magurského příkrovu. Především pískovci, které tady dosahují mimořádné mocnosti až 750 m. Díky tomu je severní strana Malé Babí hora relativně nestabilní, dochází na ní k četným sesuvům. Ty mají na svědomí i vznik malého jezírka Markow Stawek nedaleko turistické chaty Markowe Szczawiny či vzdálenějšího jezírka Mokry Stawek.

Ve vrcholových partiích Malé Babí hory se objevuje kosodřevina. Na skalkách, suťovištích i na travnatých holinách se objevuje řada vzácných rostlinných druhů. Samostatnou zmínku si určitě zaslouží kriticky ohrožený hvozdík pyšný alpínský (Dianthus superbus subsp. alpestris), kostřava peřestá (Festuca versicolor Tausch), sasanka narcisokvětá (Anemonastrum narcissiflorum) či lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum Skalický).

Malá Babia hora, turistická mapa