Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.2.2022 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Bílé Karpaty přes Žalostinskou pahorkatinu

Bílé Karpaty přes Žalostinskou pahorkatinu

Túra z Vrbovců do Sudoměřic

8.2.2022 | Pavel Čupr
Kuželovský mlýn

Z vlaku vystupuji v bělokarpatských Vrbovcích. Čeká mě cca 29 km přes kopce Bílých Karpat. Přijel jsem po trati, která byla postavena začátkem třicátých let minulého století jako jedna z železničních spojnic Moravy a Slovenska, stavěných mladou Československou republikou. Vlak, kterým jsem přijel z Moravy, tady končí.

Železniční stanice Vrbovce je pohraniční přechodová stanice. Nádraží, postavené původně na území Moravy, bylo direktivním rozhodnutím ministra Rumla z Havlovy vlády, při rozpadu republiky k 1.1. 1993, přičleněno ke Slovensku. A to včetně blízkých rodinných domů. Názor místních nikoho nezajímal a vneslo to tohoto koutu naší vlasti hodně hořkosti. Dnes se na tuto událost , jenž pro některé byla křivdou, ale některým asi vyhovovala, zapomíná.

Slovenským přípojem dál nepokračuji. I když i tam by to bylo zajímavé. Třeba hned kousek za Vrboveckým nádražím je tunel pod bělokarpatskou Polanou. Trať tady překonává Kuželovský mlýn hřeben Bílých Karpat tunelem Generála Milana Rastislava Štefánika. V době výstavby, ve třicátých letech minulého století, to byl nejdelší tunel v Československu. Památník této stavby je na opačném konci tunelu, ve stanici, Brestovec, kde jsou uvedeny i jména dělníků tzv. barabů, kteří při výstavbě tunelu zahynuli.

Vzpomínková deska Marušly Kudeříkové na nástupišti ve Vrbovcích

Ale tento pomník já dnes neuvidím. Chci jít přes Bílé Karpaty do Skalice. Této části Bílých Karpat se říká Žalostinská pahorkatina, ale třeba ve slovenské Skalici "ríkávajů" této části Karpat "Skalické hory". A ve zdejších moravských dědinách, jenom "hory". No nebojte se, nemějte strach z nebetyčných hor, kopce to pěkné ale jsou.

Mladá hrdinka protifašistického odboje Maruška Kudeříková popravená Němci

Na vrboveckém nádraží, stejně jako i na ostatních stanicích této trati, si můžu všimnout zajímavé "lidové" architektury, ve které jsou stavěny zdejší staniční a drážní budovy. Drážní budovy, na celé této trati, od Veselí nad Moravou až po Nové Mesto nad Váhom, architektonicky řešil ateliér "chýrneho"architekta Dušana Jurkoviče, rodáka z nedaleké Brezové pod Bradlom. Dnes je spousta drážních budov přestavěna, ale na některých ještě jurkovičovská krása jde vidět.

Na nástupišti, na stěně vedle dopravní kanceláře, je vzpomínková deska na mladou hrdinnou odbojářku Marušku Kudeříkovou. Rodačka ze Vnorov v těchto místech, převáděla v dobách okupace německými nacisty naše odbojáře. Její otec byl v té době zaměstnancem na této železniční stanici. Němci byla ve svých 22 letech popravena. Na téma života Marušky Kudeříkové byl kdysi natočen film "A pozdravuji vlaštovky" s Magdou Vaššaryovou v hlavní roli. Tak až tam budete, tak se zastavte u této desky a vzpomeňte mladého děvčete, které zemřelo za naši svobodu.

Pomník slovenským povstalcům v r. 1848

Osadě, která je u žel.stanice Vrbovce, se říká Šance. Kdo zná Karpaty jistě si všiml, že Šance jsou, i v Květné, i pod Lopeníkem a i jinde na moravsko slovenských hranicích. Tento název pochází z francouzštiny a znamená opevnění, pevnost. Označuje místo, kde před třemi sty lety bývaly pohraniční opevnění Moravy proti vpádům z Uher. Takto to bylo i zde ve Vrboveckém průsmyku. Hradba dřevozemních pevnůstek, tzv. šancí se táhla přes celou dolinu, kterou takto uzavírala . Dnes už jsou v terénu jen místy špatně viditelné jejich zbytky. Třeba na louce nad žel. stanicí. Pokud budete pozorní, uvidíte v terénu téměř zaniklé okopy těchto šancí.

U stanice je pomník slovenským povstalcům z r. 1848. Ti tudy táhli, pod velením národovců Štúra a Francisciho v tehdejším revolučním roce, bojovat proti maďarskému útlaku. Na staré moravsko slovenské hranici, u silnice na Myjavu, u studánky, cca 2 km od žel. stanice měli přísahu. A tam je i původní starý pomník. Tak trochu zapomenutý.

Pomník zastřelených myslivců Liechsteinský památník nad Kuželovem

Naproti železniční stanici Vrbovce je pomalu ožívající budova bývalého školícího střediska ČSD. Dnes tu vzniká svobodná škola, konají se tu výstavy a přednášky. Je také možné se tu ubytovat v pokoji s hliněnými omítkami. Škola patří k nedalekému táboru. Ten je vzdálen od nádraží deset minut pěšky nádhernou cestou přes louky a dubový háj. Tábor hlídá mocný bača z Turca se smečkou psů a třemi osly. No neberte to…

Přes léto se v táboře pořádají dětské tábory se spolkem Green Life, Prales dětem, občas se tu koná nějaký malý nezávislý festival, přednášky, setkání různého druhu, domorodé obřady a spousta dalších věcí, které přináší zdejší živelné společenství lidí. Více na www.taborpolana.cz.

U tří kameňů Vojšické lůky a hřeben Kobyly

Ale my jdeme dnes směrem opačným než je tábor, směrem na Žalostinnou. Od stanice můžu jít v mém plánovaném směru po červené značce , ale já chci jít ještě k další zajímavosti - ke Kuželovskému větrnému mlýnu. Vracím se tedy asi dva kilometry po asfaltce zpět k Javorníku, kde je odbočka na Kuželov. U odbočky je pomník postříleným myslivcům z roku 1944. Došli o život neuváženým, téměř kuriozním činem.

Byla válka. Americké stíhací letouny, tzv. "kotláři", nalétávali na železniční tratě. Jejich primárním cílem bylo likvidovat zásahy do kotlů parních lokomotiv Hřeben mezi Kobylou a Žalostinou v zimě dopravu na území okupovaných Němci. 10.11.1944 zde měli hon, pod německou kontrolou, místní myslivci se svými pozvanými přáteli z Hluku. Každý nafasoval určitý počet brokových nábojů, snad 10 kusů a večer museli patrony a nábojnice, ať vystřelené, či nevystřílené vrátit.

Když nad nimi letěli, v přízemním letu, američtí "kotláři", zřejmě letouny P 51 Mustang, jeden z myslivců svačících na mezi, řekl "strelíme si po nich, co udělajů", a tak i se svou brokovnicí učinil. Letoun kterému "zabubnovali" broky na kabině, se otočil a vidíce pod sebou skupinu lidí v zeleném, začal je honit po poli. Někteří se schovali do propustku pod tratí , ale tři myslivci tento zbrklý čin zaplatili životem. Jejich jména jsou dnes na pomníku na rozcestí směrem na Kuželov.

Na tomto rozcestí odbočuji doleva, ke Kuželovu . Už z dálky vidím siluetu větrného mlýna z roku 1842, zdejší historické památky. Mlýn holandského typu byl používán do II. světové války. Poslední mlynář byl pan Bedřich Kašík a poslední mletí v něm bylo v r. 1946. Od šedesátých let je mlýn ve správě Technického muzea v Brně. Jedná se o nejlépe zachovalý větrný mlýn holandského typu v ČR. Jeho atraktivitu doplňuje expozice větrného mlynářství a muzeum horňáckého bydlení na přelomu 19. a 20. století. Vedle mlýna je busta jedinečného místního hudebníka primáše Jožky Kubíka a vypravěče Vaška Mlýnka.

Na Žalostinej Travnatý vrchol Žalostine s rzhlednou

Kopec nad mlýnem, přes který vede zelená značka do Velké, se jmenuje Bojiště. Tady, v dnes zapomenuté bitvě, roku 1599, moravská vojenská hotovost porazila turecko tatarské vojsko, které vpadlo na Moravu.

Ale my jdeme na opačnou stranu než je Bojiště, směrem ku Trom kameňom. Cca 500 metrů od mlýna cesta přechází potok, značka za potokem vede po asfaltce doprava. Fragmenty Jurkovičovy architektury Kdybychom zde odbočili doleva a asi po sto metrech opustili potok a šli podle kraje lesa dalších cca půl kilometru, dojdeme k památníku knížete Jana II z Liechtensteina, bývalého majitele tohoto panství. Pomník zde byl postaven v roce 1898, stejně jako na ostatních jeho panstvích, k 40 výročí jeho panování. V té době mu bylo ovšem již 58 let.

Od pomníku se vrátíme zpět na tur. značku a po asfaltu dojdeme k zmiňovanému sedlu U tří kameňů. Od minulého roku je od mlýna do tohoto sedla, a dále na Slovensko, do Vrbovců, postavena nová asfaltová cyklostezka. Je sice pohodlnější než stará cesta, ale zase zde asi zmizí ten klid co zde býval. Do sedla U tří kameňů přichází také červená turistická značka od nádraží Vrbovce. Cestě se říká "Cesta Marušky Kudeříkové", po výše zmíněné odbojářce popravené Němci.

Pomník radějovského hajného Bábíčka zastřelenáho pytláky

Sedlo je turisticky oblíbené a navštěvované. Jsou zde historické hraniční kameny Mágnisova strážnického panství, panství Liechtensteinů, jímž patřil nedaleký Javorník a Uherského království. Je zde ohniště a odpočinkový altán. Podle místních pověstí se v těchto místech ukrývali místní zbojníci. Velel jim zběhlý voják Martin Polčák, který byl v potyčce s husary 21.5.1710 se svými druhy zabit.

Pokračujeme dále po červené značce do kopce, směrem k vrcholu Kobyla. Přes louky se mě otvírají pohledy na Vrbovce a nad nimi kopaničářské osady, ve svazích 621 m vysoké Žalostinné, podle níž se jmenuje tato část Bílých Karpat Žalostinská pahorkatina.

Na Kobylu přijdeme lesem a otevřou se nám výhledy na západ na malebné lesostepní Vojšické louky zvané též Čertoryje. Za nimi jde vidět vrchol Travičné s rozhlednou. V údolí Vojšického potoka bývala osada, která zanikla za moravsko uherských válek v patnáctém století. Zůstala po ní jen vyvýšená plocha cca 9 × 9 m, snad zbytek tvrze v křoví u potoka. Místu se říká Žižkův stůl.

Na vrcholu Čupů v zimě Kamenná bůda pod Čupama

Tož legenda… Jan Žižka tudy zřejmě nikdy netáhl, ale oddíly husitů a bratříků možná ano. Archeologický průzkum zde objevil několik desítek tvz. polozemnicových domů. Vojšické louky jsou louky orchidejové, roste zde několik druhů našich orchidejí - vstavačů. Z Kobyly se nám otvírají výhledy přes zmíněné Vojšické louky - Čertoryje na protější kopec Travičnou s rozhlednou a kopec Šumárník se staroslovanským hradištěm. Za nimi vidíme Dolnomoravský úval a v dáli již hradbu Chřibů. Pokud bychom přešli přes Vojšické louky, dojdeme k rekreační oblasti Lučina, kde je přehrada, restaurace a autobusové spojení do Strážnice.

Hraničníky města Skalica , označající zároveň kdysi  hranici moravsko uherskou

Z Kobyly pokračujeme po červené tur. značce přes Tri kopce směrem na Žalostinou. V posledním sedýlku na loukách máme možnost seběhnout dolů "na moravsků stranu" k jediné zdejší studánce, tzv. Bílej studni. Další cca 1 km dále po hřebeni procházíme lesem a když z něj vyjdeme, kousek od kopaničářské osady Chalupovci vidíme již před námi vrchol Žalostinné s rozhlednou.

Na tento vrchol pokračujeme po neznačené cestě, ale orientace je dobrá, většinu cesty vidíme rozhlednu před sebou. Pokud nechceme jít na Žalostinnou k rozhledně, pokračujeme od Chalupovců doprava po červené značce, která vede po moravsko slovenské hranici.

Orientujeme se i podle hraničníků. Dojdeme až k plotu obory a podle ní doleva dolů, stále po červené značce. Ovšem pěknější je pokračovat na Žalostinnou odkud je nádherný výhled. Z Žalostinné se buď vrátíme zpět na Chalupovce, na červenou značku a nebo sejdeme přes louky a samoty na jihozápad, kde najdeme modrou značku a po ní půjdeme doprava a dojdeme zpět na hřeben a na červenou značku. Dojdeme k ní v místech, kde značka už vede podle plotu obory Pusté. Plot této obory v těchto místech tvoří i státní hranici a značka jej kopíruje.

Rozcestník na Mlýnkách Socha vladyky Sudomíra v Sudoměřicích

V místě, kde modrá značka přichází k oboře je přelez a vstup do obory. V oboře je ovšem volný pohyb dosti značně a z hlediska poutníka, nesmyslně, omezen. Obora je po privatizaci soukromý majetek, a její majitel se snaží turistické veřejnosti pohyb v oboře co nejvíce omezit. No je taková doba… Ale přesto si dovolím upozornit, že kousek za přelezem je v lese schovaný zapomenutý pomník radějovskému hajnému Bábíčkovi, kterého zde v třicátých letech zastřelili pytláci.

My ovšem pokračujeme podle plotu obory po hranici přes Zrubenec a Machnáč po červené značce, či souběžné lesní asfaltce, až na Koválovské lúky. Když jsme u té hranice, ta je vyznačena hraničními kameny, které sem byly dány jednak v období II. světové války a jednak po rozpadu Československa v devadesátých letech minulého století. Poznáte je od sebe tak, že na těch starých je plastická značka "S" (Slovensko) z jedné strany a z druhé strany je jen vysekaný obdélník a v něm napsáno "C". Původně tam byla plastická značka "D" jako Deutschland, protože jako protektorát jsme byli součást říše německých nacistů. Po válce bylo to ponižující "D" z kamenů vysekáno. Na kamenech z devadesátých let je "S" a "C" , pouze psáno.

Lesem dojdeme na Koválovské lúky, odkud je nádherný výhled směrem na východ až po Malé Karpaty. Tady se na konci II. světové války formovaly místní partyzánské oddíly, které pomohly Rudé armádě překonat hřeben Karpat.

Vystoupíme na zalesněný vrchol Čupy (574 m), kde je betonový pylon z triangulace z doby první republiky. Na sever pod Čupama je dvacet minut chůze vzdálená Kamenná bůda. Nově obnovená chata s bohatou historii. Chatu momentálně parta dobrovolníků a turistů obnovuje. V chatě se o víkendech poskytuje občerstvení, jsou zde i omezené možnosti ubytování po dohodě. Této chatě se budu věnovat ve zvláštním článku, zaslouží si to.

Pomník k 10. výročí ČSR, nedaleko sudoměřického nádraží Přístav na Baťově kanále v Sudoměřicích , Budova nakládky uhlí

Ale my pokračujeme dále po červené značce přes lesáckou chatu Krížnica, směrem ke koupališti ve Zlatnické dolině, kde je možnost se občerstvit a ubytovat. Odtud můžeme pokračovat přes osadu Salaš do starobylé Skalice, jejíž popis by vydal na samostatný článek. Nebo přejít po modré a zelené značce na moravské Mlýnky, kde se lze občerstvit a okoupat v přehradě. Na zmíněné modré značce si můžeme všimnout hraničníků královského města Skalica ze 17. století, které jsou schované trochu v lese.

K výše zmíněným Mlýnkům lze dojít od Kamenné bůdy i po lesní asfaltce, která se křižuje se zmíněnou modrou značkou. Od přehrady Mlýnky pokračujeme dále dolinou Sudoměřického potoka po zelené značce do Sudoměřic. Na opačné straně potoka, tedy na slovenské, jsou zbytky starých kamenolomů, odkud se vozil kámen do Mikulčic, což byl legendární velkomoravský Velehrad.

Asi po hodině chůze dojdeme do již zmiňovaných Sudoměřic, které založil zeman Sudomír, jehož sochu s napřaženým mečem můžeme obdivovat v obci. Z místního nádraží je vlakové spojení do Hodonína či Strážnice. Kousek za nádražím, v rozdvojení tratí do Skalice a Rohatce je trochu zapomenutý pomník postavený k výročí desetiletí Československé republiky. Sudoměřice, konec mé dnešní cesty. V nohách cca 32 kilometrů

Pokud nám vyjde v Sudoměřicích čas, doporučuji navštívit místní vinné sklepy. Nebo zdejší turistickou "raritu" technickou památku "Násypník uhlí na tvz. Batově kanálu", která je necelé dva km od Sudoměřického nádraží. Sem z šachty u Ratiškovic jezdily povozy s uhlím (lignitem). Uhlí se tady přesypávalo na vlečné čluny a po Baťově kanálu se vozilo do Otrokovic a dále do Zlína.

Budova nakládky je poměrně vysoká a v sezóně přístupná. Z její ploché střechy je dobrý výhled do okolí. Vrátit se pak lze zpět na vlak a nebo k vinným sklepům v Sudoměřicích či v nedalekém Petrově. Nebo co zajet na Slovensko do starobylé Skalice. Ta je co by "kamenem dohodil". Ale o ní příště.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Bílé Karpaty turisticky, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

1.2.2022 / Otakar Brandos
Příroda · Lišejníky (Lichenes) - symbiotické rostliny. Odolné organismy kolonizující i extrémní prostředí

Lišejníky (Lichenes) jsou mimořádně odolné organismy, které osídlují i ty nejvíce nehostinné polohy na souši. S lišejníky se tak můžeme setkat nejen na mrazivých pláních Arktidy či Antarktidy, nalezneme je i vyso …

31.1.2022 / Otakar Brandos
Aktualita · Známá a oblíbená Chata na Tesáku lehla popelem, Hostýnské vrchy přišly o svou turistickou ikonu

Turistická chata na Tesáku (690 m) na dohled Kelčského Javorníku, nejvyšší hory Hostýnských vrchů, v sobotu 29. ledna 2022 lehla popelem. Oblíbená turistická chata, jakási turistická ikona Hostýnek a oblíbený …

31.1.2022 / Martin Zapletal
Treky · Velkej vandr Polskem: trek mezi Javornickým výběžkem na východě a Frýdlandským na západě (1)

Psal se druhý rok kovidu a vyrazit na naše oblíbené ukrajinské Karpaty bylo stále komplikované. Takže jsme si jako náhražku opět zvolili Polsko. Hornatá část Polského Slezska mezi Javornickým výběžkem na vý …

30.1.2022 / Otakar Brandos
Příroda · Mechy (Bryophyta) - vyšší necévnaté rostliny. S hlevíky a játrovkami byly dříve řazeny mezi mechorosty

Mechy (Bryophyta), resp. pravé mechy (Bryopsida) patří mezi vyšší necévnaté zelené rostliny, u kterých nejsou plně vyvinuta tzv. vodivá pletiva. Jejich schopnost rozvádět v těle rostliny vodu a živiny je tak výrazně …

25.1.2022 / Otakar Brandos
Trek · Listopadový lemra trek s Dejvem údolím Seziny: 2denní čundr ala Bangladéš po břidlicových lomech severovýchodního okraje Nízkého Jeseníku | Fotogalerie k článku

Počátkem listopadu se mi ozval kamarád David, specialista na lemra čundry, zda-li bychom něco nepodnikli. Něco lehkého, s přespáním, ale abychom druhý den byli v poledne doma… Máme na to nějakých 26 …

23.1.2022 / Otakar Brandos
Vesmír · Kosmický teleskop Jamese Webba je u svého cíle. Nový teleskop bude pracovat v infračerveném oboru spektra

Dne 25. prosince 2021 se kosmický teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope) konečně dočkal svého vypuštění. Po řadě odkladů se dosud nejsložitější vědecký systém vydal na špičce rakety Ariane 5 …

20.1.2022 / Otakar Brandos
Příroda · Rychlý růst hladiny moří od konce doby ledové. Během tzv. pulsu tající vody MWP-1A rostla hladina oceánu asi 20× rychleji než dnes! Uhlíkově neutrální prvobytně pospolná společnost není nutná!

Dnešní růst hladiny o 2 až 3 mm za rok je v médiích hlavního proudu vydáván za zcela bezprecedentní. Za katastrofu v důsledku globálního oteplování, globální změny, kterou má mít na svědomí člověk svou průmyslo …

20.1.2022 / PR
PR · Premiéra nového modelu hodinek Suunto 5 Peak. Lehčí, elegantnější, s delší výdrží baterie - představujeme nové sportovní hodinky s GPS

Nové, lehké hodinky Suunto 5 Peak zajišťují dokonce až 113 hodin provozu baterie, ovládání hudby z úrovně zápěstí, rozšířené funkce navigace v terénu, a to vše za příznivou cenu. Zjistěte více a začněte své …

19.1.2022 / Otakar Brandos
Památky · Zámek Jaroměřice nad Rokytnou v Jaroměřicích, barokní skvost Jevišovické pahorkatiny s úžasnou zámeckou zahradou a parkem

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou je opravdovou barokní perlou nejen Jevišovické pahorkatiny, ale celého kraje Vysočina. Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k největším stavbám svého druhu u nás. Pos …

17.1.2022 / Otakar Brandos
Turistika · Výstup na Oslea Mare (1 945 m) v Muntii Vâlcan, jarně zimní túra na nejvyšší horu rumunského pohoří

Túra na Oslea Mare (1 945 m), nejvyšší horu Muntii Vâlcan (čti vulkan) v Rumunsku byla "jen" jakousi náhradou za túru v Retezatu k ledovcovým jezerům a na Peleagu. Na Retezatu i v dalších vyšších pohořích totiž v …

14.1.2022 / Otakar Brandos
Lyžování · Lyžování na Slovensku 2022 pouze pro očkované. Segregace a šikana zdravých lidí pokračuje i v Rakousku a Itálii

Když si pročítám podmínky okolních zemí, které musí lyžování chtivý návštěvník při příjezdu splnit, tak mně jde z toho hlava kolem. Segregace zdravých lidí dosáhla vrcholu (snad), podmínky pro výjezd jsou …

Velký Roudný Úplněk Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist