Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 3.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Výstup na Weisskugel

Výstup na Weisskugel

Túra na horu v Ötztalských Alpách

31.1.2008 | Ivo Hejl

Weisskugel je nejvyšší hraniční horou mezi Severním a Jižním Tyrolskem a vzhledem ke své poloze v hlavním hřebeni je jedinečným vyhlídkovým bodem. Nachází se v nejvíce zaledněné skupině Východních Alp - v Ötztalských Alpách.

Weisskugel

Po hlavním hřebeni vede část státní hranice mezi Rakouskem a Itálií. Na severu tvoří přirozenou hranici Ötztalských Alp řeka Inn, na východě sedlo Timmelsjoch a údolí Ötztal s řekou Ötztaler Ache, na jihu údolí Vinschgau s řekou Adiže a konečně na západě sedlo Reschenpass.

Ve skupině se nachází 90 vrcholů vyšších 3 000 metrů a rozprostírá se zde 86 ledovců o celkové ploše 550 km2. Ötztalské Alpy jsou součástí centrálního hřebene Východních Alp, který je tvořen vyvřelými horninami, rulou a svorem. Masív Weisskugelu je tvořen zónou svoru, která se táhne od švýcarské hranice až do údolí Ötztalu. Je to druhá nejvyšší hora skupiny, nacházející se v jihozápadním výběžku hraničního hřebene, kde se rozprostírá ledovec Hintereisferner. Nejvyšší horou je Wildspitze (3 772 m).

Vrchol je důležitým uzlovým bodem, kde se sbíhají tři hřebeny: Hauptkamm, Weisskamm a Salurnkamm. Z vrcholu k západu vede Hauptkamm přes vrchol Inneren Barenbart Kogel (3 562 m) a dále na Freinbrunn Spitze (3 371 m). K severovýchodu se svažuje hřeben Weisskamm do sedla Weisskugeljoch (3 362 m) a dále přes Langtauferer Spitze (3 529 m), Vernagl (3 355 m) k Hochvernagl Wand (3 435 m).

K jihu probíhá hřeben Salurnkamm do Hintereis Jochu (3 471 m), přes Innere Quell Spitze (3 516 m), Schwemser Spitze (3 457 m) k Salurn Spitze (3 435 m). Od severu obepíná horu ledovec Langtauferer Ferner, od severovýchodu Hinter-eisferner. Na jižní straně se rozprostírají menší ledovce Steinschlag Ferner a Matscher Ferner, které jsou na italském území.

Prvovýstup na tuto horu se zdařil v září 1861 J. A. Spechtovi s vůdcem L. Klotzem a dalším partnerem, o kterém se vedou spory. Vystupovali od jihu po ledovci Steinschlag Ferner do sedla Hinetreis Joch a po jižním hřebeni na vrchol. V roce 1865 stejnou cestou vystoupil známý anglický horolezec Tuckett a v roce 1866 spoluzakladatel rakouského Alpenvereinu "ledovcový farář" Franz Senn z Ventu společně s Cranbichlerem. V roce 1876 vystoupili G. Hecke a G. Spechten-hauser obtížnější cestou severovýchodním hřebenem ze sedla Weisskugeljoch. Od západu, ze sedla Barenbartjoch (3 289 m) dosáhli vrcholu J. Meurey, J, Lautner, F. J. Oesterreicher, G. a J. Spechtenhauser v roce 1881.

Přístupové cesty

Nejlepší přístup do Ötztalských Alp je od severu z údolí Innu, kudy vede železnice i dálnice z Innsbrucku do Landecku. V Ötzu se odbočí k jihu do údolí Ötztal a přes obce Langenfeld a Solden se dojede po 55 km do osady Vent. Od nádraží v Ötze jezdí autobusy.

Vent (1896 m) je druhou nejvýše položenou osadou v Tyrolích, která má kostel a je součástí obce Solden. Má asi 2 000 obyvatel. Nedaleký dvorec Rofenhofe se stal útočištěm vévodovi Fridrichovi v roce 1416 při útěku z Kostnice. Je to také domov známé rodiny horských vůdců Klotzů. Vent je východištěm i pro další výstupy, lze využít i sedačkovou lanovku na Stablein (2 356 m).

Chaty

1. Hochjochhospiz (2412 m). DAV, 86 L. Je obhospodařována od poloviny března do poloviny května a od poloviny června do konce září. Zimní prostor pro 8 osob je otevřen stále. Chata se nachází na konci údolí Rofental, asi 400 m JZ od salaše Rofenbergalm. Je významnou křižovatkou turistických cest, od chaty se nabízejí úchvatné pohledy na okolní ledovce.

Přístup: Z Ventu k JZ po značené tur. cestě č. 902 přes Rofenhofe, dále stejnojmenným údolím po cestě "Titzenthaler Weg". Z Ventu 2 a ½ - 3 hodiny.

2. Schöne Aussicht (Albergo Bella Vista) 2842 m, soukromá italská chata s 54 L V provozu od 1. 2. do svatodušních svátků a od konce června do konce října.

Přístup:

a) Z Ventu přes chatu Hochjochspiz a dále k J k jazyku ledovce Hochjochferner a po moréně pozvolně vzhůru do sedla Hochjoch (státní hranice) a ještě asi 1/4 h k chatě. Z Ventil 5 hodin.

b) Z italské obce Kurzras od hotelu Sport (2020 m) po dobré cestě S směrem. Četnými serpentinami vzhůru do muldy Stutteben. Odtud východním směrem (vpravo) k chatě (2 a 1/2 h).

3. Brandenburger Haus (3 277 m), DAV, 105 L, v provozu od 1.7. do 15.9. Zimní prostor pro 20 osob je otevřen stále. Je to nejvýše položená chata Východních Alp. Nachází se 50 m nad sedlem Kasseiwandjoch na úpatí skalního vrcholu Dahmen Spitze. Ze všech stran je obklopena ledovci, na záp. straně je to rozlehlý Gepatschferner a na východě Kesselwandferner.

Přístup:

a) Z Ventu přes chatu Hochjochhospiz, od ní se pokračuje k SZ po cestě "Deloretteweg", která sleduje východní okraj ledovce Kesselwandferner až do sedla Barandenburger Joch (3 248 m) a dále po plochém ledovci Z směrem k chatě. Z Ventu 5 a ½ - 6 h.

b) Z Ventu přes Vernagthütte. Jde se značenou cestou přes Rofenhofe po levém břehu potoka k první odbočce vpravo (asi 3/4 h). Překročíme potok Platteibach a stoupáme po cestě č. 920 po Z svazích Platteibergu až k cestě "Seuffertweg", která přichází zprava od Breslauer Hütte. Po ní přes potok a k chatě Vernagthütte (z Ventu 4 h).

Od chaty pokračujeme JZ směrem, podejdeme skalní výběžek od Hintergrasl Spitze a pěšina se stáčí k dendometru na SV okraji ledovce Guslarferner. Dále traverzujeme ledovec k Z a vystoupíme do sedla Unteres Guslarjoch (3 312 m). Ze sedla mírným sestupem po horní části ledovce Kesselwandferner až k chatě. Z Ventu celkem 6 a 1/2 h. V současné době je to nejbezpečnější cesta. Stará cesta přes Branderburger Jochl (3 248 m) není udržována a chybí fixní lana. Při této variantě je možné z Unteres Guslarjochu vystoupit hřebenem na Fluchtkogel (3 500 m) - 3/4 h. Pozor na převěje!

Výstupové cesty

Jedná se vesměs o dlouhé ledovcové túry, kompletní ledovcová výstroj je naprostou samozřejmostí! Právě tak dobré oblečení a kondice. Obtížnost skalního úseku je 1. st. UIAA.

Hochjochhospiz (2 412 m) - Hintereisjoch (3471 m, 4-5 h) - Weisskugel (3 739 m, 5-6 h)

Od chaty se jde k Z na ledovec Hintereisferner a po něm, většinou středem až do horní firnové muldy (četné trhliny). Z muldy k Z přes odtrhovou trhlinu a krátkým strmým firnovým svahem do sedla Hintereisjoch. Dále k S po hřebeni muldy a z ní na jižní vrchol. Následuje skalní hřeben (místy zajištěn fixním lanem) k hlavnímu vrcholu s křížem. V případě větší sněhové vrstvy pozor na převěje! Sestup stejnou cestou.

Schöne Aussicht (2 842 m) - Teufelsegg (3 221 m, 2 h) - Hintereisjoch (3 471 m, 4 h) - Weisskugel (3 739 m. 5 h)

Od chaty k Z po značené cestě č. 5 skalním terénem. Asi po 1/4 h odbočuje cesta vlevo do údolí Kurzras pokračujeme cestou č. 5 a je možné buď po chodníku Alpenvereinu vystoupit vpravo na Teufelsseg nebo jej podejít spodní cestou. Obě pěšiny se spojí na hřebeni a dále po státní hranici do sedla Steinschlagjoch (3 238 m) a odtud po firnu do sedla Hintereisjoch. K vrcholu jako v předešlém popisu.

Brandenburger Haus (3 272 m) – Vernagelwandjoch (3 065 m, 1 h) – Weisskugeljoch (3 362 m, 2 a ¾ h) – Hintereisjoch (3 471 m, 4 h) – Weisskugel (3 739 m, 5 h)

Od chaty se jde k JZ po ledovci Gepatschferner, vlevo zůstane skalní vrcholek Zinne (3 381 m). Asi po 3/4 h je rozcestí, pokračuje se levou stopou, téměř k J do sedla Vernagelwandjoch. Bývá zde tyč a mužík. Následuje sestup skalní stěnou po místy zajištěném chodníku. Pozor na padající kameny.

Sestoupíme na horní část ledovce Langtauferer Ferner. Od paty skalní stěny k J po ledovci s četnými trhlinami a místy krásnými séraky se vystoupí do sedla Weisskugeljoch. Ze sedla k JJZ sestoupíme na horní část ledovce Hintereisferner a následuje výstup do sedla Hintereisjoch. Pozor na trhliny! Ze sedla po jižním hřebeni na vrchol jak je uvedeno u výstupu č. 1.

Velmi zajímavý je přechod z chaty Brandenburger Haus na chatu Schöne Aussicht, případně obráceně s výstupem na vrchol. Jedná se o dlouhou túru s délkou 10 -11 h. Výhodnější je začít na Brandenburger Haus a větší část ledovce přejít v dopoledních hodinách. Neuvádím výstupové cesty z italské strany od Weisskugelhütte vzhledem ke zdlouhavému příjezdu přes Reschenpass i nástupu na chatu údolím Valle Lunga.

Mapy

Alpy – Kompass č. 43 Ötztalské Alpy 1: 50 000, Freytag + Berndt č. 251 1:50.000

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist