Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 28.3.2019 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Jarní padesátka, přechod přes Úsovskou vrchovinu

Jarní padesátka, přechod přes Úsovskou vrchovinu

Túra na Brníčko, Trlinu, moravský Blaník a Tři kameny

28.3.2019 | Dominik Novotný
Bludovská Stráň

Jarní období roku začalo, a právě to se nedá zpečetit ničím jiným než nějakou túrou v přírodě. Vzhledem k velmi příznivým předpovědím na víkend jsem již v průběhu týdne v hlavě vymýšlel, kudy bych se mohl tentokrát vydat. Jelikož v horských polohách stále ještě vládne paní zima, a s mou zimní výbavou to není zrovna uspokojující, musel jsem volit z některých těch nižších poloh. Nakonec jsem si vybral trasu, která mě provede celou Úsovskou vrchovinou (podcelek Hanušovické vrchoviny, pozn. red.) a začíná přímo od mého bydliště v Šumperku.

Opustit Šumperk přes Bludovskou Stráň

Odtud jsem vyrážím v 7 hodin ráno a v ulici Jeremenkova se napojuji na modrou turistickou značku. Tempo nabírám rychlé abych se dostal pryč od zplodin silnic, protože výfuky jsou v ranní inverzi docela nehezky cítit.

Pohled na Jeseníky z Bludovečku

Kličkami ulicemi, obcházením a přecházením přes silnici jsem se dostávám až k rozcestí Šumperk - Koruna, MHD (317 m). Trasa nyní míří mnohem klidnější částí města, ulicí Bludovská, která mě postupně vytáhla ven z města. Po cestě míjím rozcestí Šumperk - Bludovská (326 m), kde se modrá trasa kříží se žlutou, vedoucí směrem na Háj (631 m), jež jednoznačně dominuje před mým pohledem vpřed.

Pomalu opouštím Šumperk a po asfaltce svižně stoupám na poměrně nenápadný kopec Bludoveček (370 m) ve stínu Chocholíku (548 m), vypínajícím se napravo od něj. Když se ohlížím zpět, nad drobnými mlhami aerosolů se vypíná téměř celý hřeben Jeseníků s velmi výrazným Mravenečníkem (1 343 m) v Desenské hornatině. Nechybí ani Praděd (1 492 m) a hřbet Vysoké hole.

Ve stejnojmenné zástavbě Bludovečku jdu kolem Budoveček - rest. (368 m) a končím až na rozcestí Zámeček (370 m), které bylo pravděpodobně pojmenované po poměrně prudkém zalesněném kopci Na Starém zámku (460 m) se zříceninou hradu Bludov.

Pohled k jihu na Úsovskou vrchovinu cestou na Bludoveček

Zde vyměňuji modrou za zelenou značenou trasu, která s nádhernými výhledy vede až k Bludovské Svaté trojici (351 m). Kde je nutno přejít velmi nepříjemnou, rušnou silnici mezi Šumperkem a Bludovem. Při ranní špičce opravdu trvá nějakou dobu, než je možné silnici přeběhnout. Nicméně pohled na zasněžené Jeseníky (viz. obrázek 2), veškeré prvky Hanušovické vrchoviny (viz. obrázek 3) a rovinu jižním směrem, skutečně stál za to.

Přes rozcestí Na Příčné (348 m) se pomalu dostávám na tzv. Bludovskou Stráň, která zaujme svým velmi pestrým, většinou habrodubovým lesem. Již zde pozoruji škody po nedávné vichřici, která po úspěšné medializaci dostala název Eberhard (viz. obrázek 4). Vede tudy i naučná stezka, kterou však brzy opustím.

Po dlouhém, leč mírném klesání z nedaleko jedoucích vlaků usuzuji, že se blížím k Bludovskému nádraží, což mi potvrzuje i rozcestník Bludov - žst. (295 m). Cesta nyní vede silnicí, která se později rozdvojuje buď pokračováním do Bludova nebo na Sudkov, kam se blížím.

Po překonání mostu přes řeku Desnou se ocitám na další rozcestí, kde pronásleduji zelenou turistickou značku doprava až k Sudkov - bus (287 m). I Sudkov je vzhledem k ranním hodinám automobilově rušným místem, což na pohodě nepřidává. Naštěstí zelená brzy hlavní dopravní tepnu opouští a táhne se podél silnice směřující na Kolšov.

Ten se ve stínu vrchu Skalka (445) pozvolna na Sudkov napojuje. Trasa záhy úplně opouští silnici a odbočením doleva později kopíruje z jedné strany les. Naskýtají se mi výhledy na první dnešní vrchol - Markovice a Postřelmov na západě. Pod bezejmennou kótou (438 m) u rozcestí Nad Kolšovem (335 m) se lesní cesta opět napojuje na silnici nyní mířící na Brníčko. Po překonání nevýrazného sedla se mi otevřel velmi krásný pohled na zříceninu, která se nad Brníčkem nachází (viz. obrázek 5).

Vzhůru na Markovice

Zelená trasa končí v rozcestí Brníčko - podhradí (300 m), odkud touto malebnou obcí pokračuji dále na Brníčko - obec, bus (300 m) po trase červené a modré. Právě modrá se od červené odděluje mostem přes říčku Loučku a pomalu začíná stoupat směrem k Markovicím. Stoupání chatařskou oblastí je nejdříve mírné, nicméně později s blížícím se vrcholem dá poměrně zabrat. V lese kromě zpívajících opeřenců také nelze přeslechnout motorové pily.

Zalesněný vrchol Markovice (475 m) má omezené výhledy směrem k Postřelmovu, které však neurazí. Jedná se vlastně o nejzápadnější vrchol Úsovské vrchoviny, malým geomorfologickým podcelkem, který je tématem dnešní túry. Příliš se nezdržuji a strmým klesáním se vydávám k rozcestí Pod Dlouhou (280 m), kde opět následuji zelenou značenou trasu.

Brníčko se zříceninou

Asi po kilometru se trasa opět odpojuje od silnice, která vede podél lesa. Doslova před očima roste vrchol Trlina se Zmrzlými skalami. V duchu už si představuji, jaké stoupání mě to tam vlastně čeká. Zelená pokračuje přímo až do Lesnice - bus (275 m). Zde je ještě potřeba být ve střehu při přecházení přes silnici vedoucí z Brníčka na Zábřeh, která je v Lesnici docela nepřehledná.

Upocená Trlina

Cesta vybočuje doleva nad domky, kde potkávám pár starších lidí, kteří mi radí, kudy dál. Trochu to totiž vypadá, jako bych vcházel na soukromý pozemek. Pomalu se však ocitám v lese, kde najednou cesta začne prudce stoupat. Překvapivě stoupat. Po pár minutách jsem zadýchaný a mé brýle způsobují, že vidím jako v mlze.

Na vrcholu Trliny (524 m) jsem si musel dát první dnešní pauzu a doplnit nějaké ty tekutiny do těla. Atmosféra po odpočinku je velmi příjemná. Téměř dokonale listnatý (nyní pochopitelně stále bezlistnatý) les a pěkný hřeben, po kterém cesta vede. Naneštěstí sestupuji několik metrů dolů, abych si je zase poctivě nabral při zdolávání Zmrzlých skal (531 m).

Od nich až na druhý nejvyšší kopec Úsovské vrchoviny Bílý kámen (589 m) už je řádění vichřice mnohem znatelnější. Sem tam přeskakuji kmen, sem tam se brodím větvemi smrků. Na vrcholu stojí turistický přístřešek s vrcholovou knihou, na kterém se však nezdržuji, protože mě tlačí čas.

Již mírné stoupání po hřebenu Trliny

Sestupuji níže přes hluboké lesy svatého Josefa (435 m) a pomalu se dostávám z lesů ven na planiny a pole vedoucí k rozcestí U Janoslavic (342 m). Po silnici pokračuji na silnici vedoucí do Rohle, kde se nedaleko Rohle - bus (340 m) zastavuji v místní pekárně, abych dohnal deficit z rána. Přede mnou se vypínají lesy Bradla, ke kterým se už od Janoslavic rychle přibližuji.

Napadá mě, že bych se mohl stavit alespoň na nějaké to doplnění tekutin v podobě točené kofoly, avšak nejsem schopný najít jednu jedinou hospodu. Nakonec vcházím do místní jednoty, kde hmátnu alespoň po oříškové tyčince, která dodá nějakou energii a nadále spoléhám na svou vodu v batohu.

Moravský Blaník a Tři kameny

Rohli opouštím a okolo polí pochoduji směrem do Kamenné (395 m). Tato obec mě "uchvátila" svými paneláky, ačkoli má jen něco málo přes 500 obyvatel. Duch socialismu je znát i v Rohli, trochu mi to připomíná vesnice pod Oravskými Beskydami, kde lze podobné budovy v malých sídlech nalézt.

V Kamenné odhazuji mikinu a připravuji se na stoupání na dnešní nejvyšší bod celé trasy. Po Trlině jsem už připraven na cokoli, nicméně ukazuje se, že tentokrát stoupání nebude nijak zvlášť náročné. Je dlouhé asi 2 kilometry, ale stoupání se nedá srovnat ani s Trlinou, ani s Markovicemi.

Vrchol Bradla

Cestu však znesnadňují spadené stromy, které jsou přímými svědky síly nedávné vichřice. Čím výše se dostávám, tím je mé zděšení větší. Na samém vrcholu Bradla, kde ještě v srpnu jsem jásal nad místním lesem, je nyní spoušť.

Vrchol Bradla je i dnes však naprosto úchvatný. Je tradován s mnoha pověrami, možná proto se mu také říká Moravský Blaník. Vrcholový ukazatel Bradlo - vrchol (600 m) signalizuje, že se blíží má druhá přestávka, kterou si tentokrát prodlužuji. Na skálu vedou kovové schody a její vrcholek je srovnaný do jedné roviny tak, že si mohu na krásném jarním slunci na chvíli dáchnout. Předtím si však užívám nádherných výhledů, které mi umožňují vidět jesenický hřeben, Hanušovickou vrchovinu včetně Jeřábu (1 003 m), Zábřežskou vrchovinu, Olomoucko a Nízký Jeseník.

Stále však musím mít na paměti, že času není příliš, a tak po malé jablečné svačince vyrážím svou cestou dál. Skrze bradelské lesy se dostávám nejprve na rozcestí Pod Bradlem (548 m), kde pokračuji po modré a na Studánku Běžínka (528 m).

Cestou na Bradlo

Netrvá dlouho a narážím na další popadané kmeny, které je nutno přelézt nebo naopak podlézt. Les se však začíná pomalu otevírat a z ničeho nic měnit v louku, což je taky záležitost posledních let. Všude krčmy a v dálce se už rýsují Tři kameny (543 m), které stejně jako Bradlo slouží jako naučné lezecké stěny. Jedná se o tři velké skály - Vlčí hrad, Šéfova věž a Vlčí věž.

Cesta neustále ubírá výškové metry a v momentě, kdy se opět dostávám z lesa, je už klesání docela prudké. Podcházím kamenným průchodem přes železnici a dostávám se na silnici, po které se vydávám až k Libina - žst. (355 m).

Kopec U Cikánského buku a Šebená

Libina se mění v malou vesnici Obědné, kde doufám, že při pátečním odpoledne narazím na nějakou tu hospodu, kde bych se občerstvil - marně. Pouze míjím Obědné - bus (365 m) a když cesta opouští silnici, okamžitě začíná znovu stoupat. Stoupání je docela dlouhé a vzhledem k absenci stromového krovu i úmorné.

Jakmile se ocitám znovu na silnici vedoucí na Benkov, oddechuji si, nicméně ne na dlouho. Cesta mě opět zavádí do lesů, kde opět stoupá. Krátce po tom, co překračuji pětistou výškovou vrstevnici, se na chvíli zastavuji U Cikánského buku - rozcestí (498 m).

Tentokrát po červené se vydávám na 2,3 km vzdálené rozcestí Šebená (432 m). Občas klesám, občas stoupám, někdy zmizím v lese, někdy se zase objevím na louce. Na to, že se pohybuji v poměrně nízkých výškách, jsou výhledy celkem slušné. Můj pohled také dominuje samotná Šebená (476 m) a za ní již zdolané Markovice. Cesta proto utíká docela rychle a u rozcestí se napojuji na dnes již starou známou modrou značku, která mě už doprovázela od Brníčka.

Začínám vcelku rychle klesat a brzy dosáhnu Dlouhomilova. Někde ve svém podvědomí opět doufám v hospodu, kde bych zhasil žízeň, protože mé zásoby vody již téměř došly. Stejný problém jsem zde řešil i v srpnu, když jsem tu byl naposled, nicméně ani dnes jsem svou vysněnou hospodu nenalezl, ačkoli jsem věděl, že tu někde je. No, snad už se do třetice lépe připravím.

Malínským okolím až do finále

Za Dlouhomilovem - bus (312 m) pokračuji po modré na mé dnešní již poslední stoupání, které by mělo být i to nejsnazší. Tuto část mám skutečně rád. Při pohledu napravo ode mě pozoruji výrazný Kamenný vrch (955 m), a ještě výraznější Břidličnou horu (1358 m). Brzy se však ocitám v lesích, které na rozdíl od těch bradelních, vypadají vcelku netknutě.

V Polesí Drážník (435 m) si dávám i poslední pauzu, abych se na svých posledních 7 kilometrů připravil. Vzal jsem si sebou vysokoprocentní čokoládu, která mě doslova nabila a já vyrazil vpřed, stále po modré. Les již temněl, protože odpoledne se pomalu stávalo večerem.

Nad Dlouhomilovem

Cestou Nad Olešnou (413 m) a následně až do Třemešku (313 m) obcházím Malínský vrch (491 m) v podstatě skoro kolem dokola. Les se zdá být trochu nekonečný, ale je to rozhodně lepší varianta než ta, která mě teprve čeká v Šumperské kotlině.

Z Třemešku - zámek (315 m) jdu cestou kolem Třemešských rybníků a konečně mohu pozdravit značku města Šumperk. Kolem Benátek přes Lidickou a Jesenickou ulici dosahuji dnešního cíle Šumperk - žst. (317 m), odkud už těch pár kroků domů není třeba počítat.

Závěrem…

Svou jarní "sezónu" jsem zahájil dle mého výběrem velice pěkné trasy, kterou rozhodně doporučuji. Ač se sice nedostaneme do nějakých dvoutisícových výšek, přesto nastoupáme přes 1 200 metrů a stejný počet naklesáme. Což v kombinaci asi s padesáti třemi kilometry dělá docela náročný počin. Mně osobně zabrala asi deset a půl hodin.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Pěkná túra a pořádná (-OB-, 28.03.2019, 15:34 )
porce kilometrů. Většina turistů by tuto trasu volila asi jako dvoudenku.


Túry v Hanušovické vrchovině, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

12.3.2019 / Vít Pohanka
Cestování · Canyonlands

Stewart Lee Udall byl mormon. Narodil se v roce 1920 v rodině významného právníka a předsedy Nejvyššího soudu státu Arizona, studoval krátce na univerzitě. Po vypuknutí 2. světové války, narukoval k letectvu, i když …

10.3.2019 / Michael Svoboda
Turistika · Malé Karpaty - okolí Dobré Vody. Pohodová túra ve slovenských horách

V Malých Karpatech je mnoho míst, které stojí za návštěvu. Já bych rád dnes představil hezký a hlavně opět nenáročný výlet, který vás zavede do okolí obce Dobrá Voda. Trasu, kterou zde popíšu, je možné si rozdělit do …

6.3.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Starohorské vrchy turisticky. Pozdně letní a podzimní procházky z Donoval a Korytnice / Fotogalerie k článku

Starohorské vrchy stojí tak trochu bokem turistického zájmu. Tak trochu ve stínu vyšších Nízkých Tater či atraktivní Velké Fatry, vyplňujíce zhruba prostor mezi známým lyžařským střediskem a sedlem Donovaly …

4.3.2019 / Radomír Hruška
Cestování · Omán: Dějiny, vstupní formality, hory, pouště a památky Ománu (2)

Další cesta vede k městu Seeb a poté směrem přímo k jihu do města Bidbid a Izki. Už těsně za Seebem začíná dálnice prudce stoupat do Hadžárských hor, aby v Izki dosáhla rovinatější polopouštní ráz. Kromě toho jde o oblast …

28.2.2019 / Michael Svoboda
Turistika · Myjavská pahorkatina - víkend na kopanicích, turistika v málo známých končinách Slovenska

Pokud máte zájem zajet si některý jarní nebo letní víkend na pěkný dvoudenní čundr a nemáte právě potřebu zdolávat velká převýšení, nebo se toulat v nekonečných lesích, můžete se s klidem vydat do turisticky stále …

26.2.2019 / Hynek Skořepa
Turistika · Sněhem nejvyššími partiemi Drahanské vrchoviny - na sněžnicích na Skalky (735 m)

Zdá se, že se nám na pár dnů ještě vrátí docela pořádná zima. Na přechod centrální části Drahanské vrchoviny na běžkách či sněžnicích, jaký se mi po letech podařil koncem letošního ledna, už ale nejspíš nedojde. V nadmořských …

22.2.2019 / Otakar Brandos
Blog · Stezka Valašska na Pustevnách: Úžasný chodník, bez kterého nelze žít a nebo další likvidace přírody?

Se stezkami v korunách stromů se v posledním desetiletí v České republice asi roztrhl pytel. Na přelomu roku 2018 a 2019 přibyla do rodiny těchto stezek zatím poslední. Jmenuje se Stezka Valašska a nachází se v Moravsko …

22.2.2019 / Karolína Chmelařová
Cestování · Národní park Biogradska Gora aneb koncentrovaný půvab Černé Hory

Biogradska Gora patří mezi pět národních parků v Černé Hoře. Při cestování po tomto koutu Balkánu je ideálním místem, kde se na chvíli zapomenout v ryzí přírodě a zvolnit po vzoru obyvatel místních salaší. Načerpáte …

22.2.2019 / Ján Brtko
Blog · Pastier. Príbeh z nízkotatranských holí

Začiatok tohto príbehu siaha ďaleko do minulosti a od nášho prvého stretnutia pod Veľkou Chochuľou v Nízkych Tatrách, ktorá sa nad našou dedinou vypína ako Matterhorn, uplynulo už temer polstoročie. Na prelome …

21.2.2019 / Josef Hebr
Cestování · Schönbrunn. Prohlídku zámku by si neměl nechat ujít žádný návštěvník Vídně

Zámek Schönbrunn je natolik fascinující a pozoruhodná historická a kulturní památka, že by si jeho prohlídku neměl nechat ujít žádný návštěvník Vídně. A jako pozoruhodný objekt má za sebou i stejně pozoruhodnou historii …

18.2.2019 / Otakar Brandos
Příroda · Medvěd? Na Slovensku 1 200, v Evropě až 50 000 kusů! Rozšíření medvěda hnědého (Ursus arctos) ve volné přírodě v jednotlivých evropských zemích

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je vděčné téma. Po Valašsku se na podzim minulého roku toulal jeden medvěd, kterého po dlouhé týdny pronásledovaly a stresovaly štáby snad všech českých televizí i deníků hlavního proudu …

Malý Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Ararat Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Nimbostratus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist