Treking > Treky, turistika > Pohoří Starohorské vrchy, nejhezčí trasy
Pohoří Starohorské vrchy, nejhezčí trasyPozdně letní a podzimní procházky z Donoval a Korytnice6.3.2019 | Otakar Brandos
![]() Starohorské vrchy stojí tak trochu bokem turistického zájmu. Tak trochu ve stínu vyšších Nízkých Tater či atraktivní Velké Fatry, vyplňujíce zhruba prostor mezi známým lyžařským střediskem a sedlem Donovaly, Hiadeľským sedlem, bývalými lázněmi Korytnica, starou bánskou osadou Špania Dolina a Starými Horami. |
|
Přitom Starohorské vrchy, 13. nejvyšší pohoří Slovenska, jsou opomíjeny neprávem. Jejich travnaté hřebeny, skalní vyhlídkové vrcholy i hluboká údolí s řadou památek či minerálních pramenů mají co nabídnout. Bez problémů se v nich dá naplánovat i vícedenní toulačka s batohem na zádech a spaním pod hvězdnou oblohu. Starohorské vrchy jsem sice v minulém roce navštívil pouze dvakrát, ale rád na ty
příjemné procházky vzpomínám ještě dnes, na sklonku zimy. Nejprve v srpnu jsem absolvoval
Při druhé návštěvě počasí tolik nepřálo. Bylo pod mrakem a poměrně chladno. Jaký to kontrast s modrou oblohou a sluníčkem při minulé návštěvě. Korytnica-kúpele (825 m) skýtá poměrně žalostný pohled. Kdysi vyhlášené lázně, do kterých v ještě dávnější minulosti jezdil úzkorozchodný vláček z města Ružomberok, se pomalu rozpadají, byť altány, ve kterých vyvěrají zdejší vynikající minerální prameny, jsou i dnes udržovány. Avšak rozpadající se a zarůstající lázeňské budovy tu drobnou snahu o údržbu hatí. Po modré turistické značce opouštíme lázně a míříme k jihu, jihovýchodu do Hiadelského sedla. Cesta svižně stoupá a kolem lesovny se vyhoupneme na první louky s výhledy. Následuje sedlo Pod Babou (970 m) a dlouhatánský úsek lesní cestou světlým bukovým lesem. Po pravici se objevují další výhledy. Vévodí jim krásný rozložitý travnatý vrch Kečka. Druhá nejvyšší hora celého tohoto kouzelného pohoří. Dokonce se objevuje i nezaměnitelná vápencová hora Čierny kameň, která však již leží v hřebeni Velké Fatry. Těžaři se nevyhýbají ani Starohorským vrchům. Procházíme několik pasek. Jejich rozsah
je ale naštěstí poměrně malý, nejsou zde takové stopy drancování lesa jako v případě
sousedních Nízkých Tater. Národního
Dále máme na výběr. Buď pokračovat po červené turistické značce, dálkové trase E8, na nejvyšší horu Kozí chrbát a nebo po žluté turistické značce traverzem po severním úbočí této hory. Obě trasy mají něco do sebe a obě trasy nás dovedou do sedla Hadlanka (1 160 m), ve kterém se připojuje žlutě značená trasa z Moštenice. Při dnešním počasí, kdy oblačnost zase klesla, jsou obě trasy bez výhledů… V sedle Hadlanka potkáváme pár účastníků Týdne VHT. Na Kečku tak míříme v menší karavaně. Protože ale začíná pořádně foukat, přidáváme s Míšou do kroku a od karavany se odpojujeme. Na vrch Kečka (1 225 m) tak docházíme sami. Nezdržujeme se, protože vítr ještě zesílil. Určitě začne za chvíli pršet. A také že jo. Ale to již docházíme do krásně vytopené útulny pod Kečkou, která vloni získala hospodáře. Čaj a pivo potěší, vítá nás i koucourek Laco. Od srpna zase o kus povyrostl. Dešťové kapky bubnují na okenní tabulky a my si hovíme hezky v suchu a teple… |
|
Sedělo by se dobře, ale již jsme na útulně dosti dlouho. Navíc se blíží čas odjezdu z Donoval. Venku přestalo lít, nyní jen drobně mrholí. Mlha ale sedla úplně, takže není vidět nejen na protější kopec, ale dokonce ani na druhou stranu louky - bývalé pastviny. Po červené turistické značce pokračujeme k západu směr osada Polianka a Donovaly, kam přicházíme asi po hodině. A opět v mlze a dešti. Přesto to byla příjemná procházka. Tak akorát na rozchození před cestou do Slovenského ráje a do Tater. ![]()
Fotogalerie, prohlédněte si fotografie![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |