Treking > Treky, turistika > Túra na horu Popaďa v pohoří Gorgany
Túra na horu Popaďa v pohoří GorganyVýstup na horu Popaďa, impozantní kamennou horu v pohoří Gorgany (1)21.1.2006 | Aleš Kučera, foto Otakar Brandos
Horhany, masív o rozloze větší než Nízké Tatry a Velká Fatra dohromady, se svým charakterem zcela vymykají charakteru ukrajinských pohoří v Karpatech – jen délka hraničního karpatského hřebenu procházejícího pohořím Horhany měří téměř stodvacet kilometrů bez jakéhokoli přerušení civilizací! Údajně slovo "gorgan" (ukrajinsky "horhan") znamená kamennou horu. ![]() Toto pohoří je dodnes považováno za těžko přístupné a téměř nenavštěvované turisty. Jeho charakter – ohromná kamenitá pole a množství kosodřeviny ani neumožňují přechod většiny jeho hřebenů a vrcholů. Na Horhanech nenajdete žádné poloniny, tak typický prvek ukrajinských Karpat, ale ani pastevectví a jakékoli osídlení – kromě pár dřevorubeckých osad v podhůří. Hřebeny jsou vyjma několika nejvyšších vrcholů pokryty neprostupnou klečí a doliny hustými jehličnatými lesy. Rozsáhlá kamenná moře, suťová pole a velmi příkré svahy a strže v nejvyšších partiích v podstatě neumožňují přechod za špatného počasí (nemluvě o těžké orientaci bez jakýchkoli cest a chodníků – plajů a rajštoků). Převažujícími horninami Horhan jsou karpatské flyše - pískovec a břidlice, které svým charakterem způsobují značnou hloubku údolí, kde jsou říčky doslova zaříznuty mezi jednotlivé masívy. ![]() Horhany (nazývané též Gorgany) se svoji převážnou částí rozkládají v bývalé Haliči a jejich boční hřebeny vybíhají i na bývalou Podkarpatskou Rus. Alespoň přibližné vymezení tohoto mohutného masívu lze pomocí známých míst v údolích – od Toruňského sedla jižně údolím do Mižhorje, poté na východ přes Siněvir, Koločavu na sedlo Príslop do Německé Mokré a Usť Čorné, odtud dále podél Brusturanky na Usť Turbat a Turbacil na sedlo Okula (mezi poloninou Bratkivskou a Svidovcem – 1 203 m), podél pramenů Černé Tisy do Jasini a až na Jablonický průsmyk. V Ivano-Frankovské oblasti severní hranice pohoří prochází od Jablonického průsmyku severně přes Deljatin, Nádvornou, a zpět na západ do obce Jaseň a přes Luhy do Vyhody a odtud podél Mizuňki jižně zpět na hlavní hřeben na Toruňský průsmyk. Horhany však nemají hlavní hřeben a mnohdy boční hřebeny, vybíhající jako rozsochy z hraničního hřebene, jsou vyšší, což je pro orientaci ještě složitější. Nejnáročnější na orientaci je však především centrální část, v oblasti Osmolody, s mnoha dominantními vrcholy a krátkými a mohutnými hřebeny. ![]() Skutečnost, že vlastní pohoří Horhany nepřekonává v celé jeho délce žádná silnice, natož železniční spojení, způsobuje, že pohoří je téměř neosídlené a hluboká a dlouhá údolí jsou opravdu zapomenutými kouty v Karpatech. Posledním sedlem, kudy prochází silnice v západní části je průsmyk Toruňský (Vyškovský) v nadmořské výšce 799 m (zde prochází málo využívaná silniční spojnice Zakarpatské a Ivano-Frankovské oblasti mezi Chustem, Mižhirjou s Vyhodou a Dolinou) a pak až po téměř stu kilometrech vzdálený průsmyk Jablonický nad Jasiňou ve výšce 921 m (spojující zakarpatský Rachov s Jaremčou a Kolomyjí na druhé straně i železnicí). Po katastrofálních povodních, právě v oblasti Horhanů a Svidovce v roce 1998 a následně 2000, bylo zničeno mnoho přístupových silnic do horhanských údolí a osad na úbočích hor, které mnohde ani dodnes nejsou obnoveny. Především však zničení lesních drah v Usť Čorné a Osmolodě, částečně i ve Vyhodě v roce 1998 činí přístup na konec těchto dlouhých dolin značně zdlouhavý a pomalý a vyplatí se kombinovat všechny dopravní prostředky, které potkáte. Od konců těchto úzkorozchodných drah byly tehdy jedinečné výstupy na nejvýznamnější vrcholy Horhanů. ![]() Nejdůležitějšími východisky do Horhan jsou obce Usť Čorná (528 m) v bývalé Podkarpatské Rusi a Osmoloda (717 m) v bývalé Haliči. Doliny nad Usť Čornou nás přivedou nad osadou Německá Mokrá (Komsomolsk – 660 m) pod vrcholy Popaďa (1 740 m) a dále na Grofu (1 748 m) , nad osadou Lopuchov k vrcholům Sivulje (1 818 m) a dále na Igrovec (1 804 m). Mohutné vrcholy Popaďa a Sivulja jsou součástí hlavního karpatského hřebene, původní prvorepublikové československo – polské hranice. Z haličské strany jsou nejpřístupnější doliny řeky Sviča z Vyhody k vrcholům Molody (1 723 m) a Jajko-Ilemskije (1 679 m), na hraniční "horhanský" hřeben a na Popaďu. Z Toruňského sedla lze po hraničním hřebeni vystoupat na Vyškovský Horhan (1 439 m) a dále na Popaďu. Osmoloda kdysi, v meziválečném období, vyhledávané místo polských turistů a horalů je ideálním východiskem na Grofu, Popaďu, Igrovec i Sivulju, západním směrem na Molodu a Jajko-Ilemskije nebo směrem severním k nižšímu, ale těžko prostupnému hřebeni Aršice - též nazývaného jako Ilemský Horhan (1 553 m). Východní skupinu vrcholů tvoří zmíněné vrcholy Ihrovec (1 804 m), hraniční Malá Sivulja (1 818 m) a Sivulja Velká (1 836 m), dále za sedlem Legioněrov (nad obcí Bystrica, dříve Rafailowa) na vrcholy Bratkivská (1 788 m) a Černá Kleva (1 719 m) a severnější masív Dobšanky (1 754 m) a vrcholy Siňak (1 665 m) a Chomjak (1 542 m) nad Jaremčou. Mezi Siněvirskou Poljanou a Usť Čornou k Horhanům náleží i jižnější hřebeny s vrcholy Kamjanka a Kanč (1 578 m), Nehrovec (1 707 m), Strimba (1 719 m) a nad samotnou Usť Čornou na hraničním hřebeni Buštul (1 691 m) a Berť (1 666 m). Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Pokračování článku Výstup na Popaďu+ Další výstupy naleznete v našem průvodci + Na Ukrajinu i nadále bez víz! + Přechod Černohorské poloniny |
|