Jeskyně Velká Pec - pohled z jeskyně

Nejlepší je výlet začít u autobusové zastávky Prašník - Dúbrava (autobusová linka Piešťany - Vrbové - Brezová pod Bradlom), jelikož zde místní spoje jezdí poměrně často i během víkendu. Vydáme se směrem k rekreačnímu areálu Dúbrava, kam ukazuje od hlavní silnice směrovka. Motorizovaní návštěvníci mohou zaparkovat své auto přímo u něj.

Od rekreačního areálu pokračujeme po široké lesní cestě údolím podél potůčku stále do kopce kolem soukromých chat. Po dosažení vrcholu stoupání se před námi po opuštění lesa objeví velká oplocená louka, která je součástí myslivecké obory. Pokračujeme stále rovně po cestě, plot obory máme po levé ruce a po chvíli se po pravé straně cesty již zdvihá zalesněný vrch se skalním útvarem Malá Pec, který se nachází na jeho vrcholku.

Čtěte také: Paleolit v Malých Karpatoch

V místě, kde les přechází v travnatou, stupňovitou a jen mírně zarostlou stráň, je nutné cestu opustit a vystoupat na Malou Pec po jedné z pěšinek od zvěře. Ze stráně jsou slušné výhledy do kraje. Po chvíli již stojíme na vrcholu Malá Pec (392 m), který je sice zarostlý borovým lesem, ale nachází se zde menší pískovcové skály.

Hlavní atrakcí je pískovcová skalní brána Malá Pec, která vznikla v málo odolných pískovcích a slepencích působením zvětrávání a to především větru. Skalní brána je maličko schována, ale když vrcholové skalky obejdeme, brána se nám ukáže v celé své kráse. Místo je velmi pěkné a brána je výrazná.

Malá Pec - skalní brána

Z Malé Pece se vrátíme opět na cestu, po které jsme přišli, a jdeme po ní zpátky okolo oplocené louky směrem k rekreačnímu areálu Dúbrava. Jakmile však vejdeme opět do lesa, narazíme na rozcestí lesních cest a odbočíme vlevo. Na cestě se objevuje místní značení (červené kolečko s bílými šipkami), které nás spolehlivě povede vlevo až před mohutný vstup do jeskyně Velká Pec pod stejnojmenným vrcholem.

Informační tabule před jeskyní uvádí, že jeskyně vznikla rozpouštěcí činností vody obohacené o oxid uhličitý ve vápnitých slepencích a brekciích. Jeskyni tvoří mohutný převis hluboký 15 m. Jedná se o významnou paleontologickou lokalitu z období paleolitu. Od jeskyně se dá vystoupat na vrchol Velká Pec ke geodetickému bodu ve výšce 438 m, odkud sice není žádný výhled, ale místo je příjemné k posezení a odpočinku.

Jeskyně Velká Pec

Od jeskyně seběhneme kolmo dolů volně lesním terénem, až po chvíli narazíme na širokou lesní cestu. Po ní se vydáme vlevo přes nenápadné mělké sedélko a přitom nás opět doprovází již výše zmiňované místní značení.

Po asi 1 km chůze odbočíme na výrazné křižovatce lesních cest ze značené cesty vlevo do kopce a brzy spatříme po pravé straně cesty dřevěný kříž a náhrobek. Ve slovenských turistických mapách je toto místo označeno symbolem pomníku. Na náhrobku je čitelné jméno Albert Wattenwyl (1896 - 1917) a pod jménem je také dobře čitelný německý nápis.

Jedná se o náhrobní kámen mladého barona, celým jménem Albert Anatol Pavel Anton von Wattenwyl, který se narodil 16. prosince 1896 v nedaleké obci Borovce. Mezi místními se vypráví, že zde mladý baron zemřel při lovu a jeho věrný pes pak vedle něj uhynul žalem. Proto je zde prý umístěn dřevěný kříž vedle náhrobku. Ve skutečnosti ale zemřel baron Albert, stejně jako jeho otec Leopold na tuberkulózu.

Na náhrobním kameni jsou kromě jména a data narození a úmrtí vytesány i verše od německého romantického básníka Ernsta Schulze, který měl podobný osud jako mladý baron a jeho otec a který zemřel též na tuberkulózu. Rod Wattenwyl je starý a doposud existující rod ze Švýcarska, původně z obce Wattenwyl a později z města Thun v kantonu Bern.

Náhrobek  barona Alberta Wattenvyl cestou na Orlie skaly Orlie skaly (430 m), skalní step s výhledem na vrcholy Klenová (585 m) a Záruby (767 m)

Od tajemného místa v hlubokých lesích pokračujeme do kopce výraznou lesní cestou až na vrchol hřbetu, do sedla mezi bezejmenným vrchem s kótou (433,1 m) a vrchem Orlie skaly. Ze sedla odbočíme vlevo a půjdeme po nevýrazné pěšině stále po zalesněném hřbetu tak dlouho, až dojdeme ke geodetickému bodu s vrcholovou tyčí Orlie skaly (430 m). Odtud již začíná terén mírně klesat a po několika stovkách metrů přijdeme ke skalním útvarům zvaným Orlie skaly.

Orlie skaly je přírodní rezervace chránící původní přirozené lesostepní společenstvo s přechodem do skalní stepi ve velmi členitém terénu na vápencovém podkladu. Z vrcholu skalního hřebene jsou velmi pěkné a daleké výhledy na pásmo Malých Karpat a Podunajskou nížinu. Před hranicí rezervace je také velké upravené ohniště a láká k posezení.

Po dlouhém odpočinku na tomto málo navštěvovaném a krásném místě a nezbytném fotografování se vydáváme nazpět stejnou cestou až k známému rozcestí cest u velké oplocené louky (míjíme jen odbočení k jeskyni Velká Pec) a dále údolím kolem chat scházíme nazpět k rekreačnímu středisku Dúbrava k autu nebo kousek dále k silnici na autobus, kde výlet ukončíme.

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.