Treking > Slovenské hrady > Děvín, nedobytný hrad na soutoku Moravy s Dunajem
Děvín, nedobytný hrad na soutoku Moravy s DunajemHrad Děvín střeží soutok Moravy s Dunajem, historie a otevírací doba, vstupné20.5.2011 | Otakar Brandos
Hrad Děvín (slovensky Devín) je jedním z nejznámějších a také nejvýznamnějších hradů dnešního Slovenska. Děvín se nachází v nejjižnějším výběžku Malých Karpat na strmé skalní ostrožně v nadmořské výšce 212 m. Pevnost střeží soutok řeky Morava s Dunajem, která se do Dunaje vlévá po své 354 km dlouhé pouti od svého pramene na Králickém Sněžníku. Děvín, místo na soutoku Moravy s Dunajem, byl osídlen pravděpodobně již v paleolitu. Přímé doklady o stálém osídlení však sahají do přelomu letopočtů, kdy se na skále nacházelo keltské sídliště. V době po Keltech byla tato lokalita součástí hraničního obranného systému starověkého Říma zvaného Limes romanus. Na dohled Děvínské skály se nacházelo hlavní město římské provincie Panonia - Carnuntum. Po zániku říše Římské nezůstala uvolněná lokalita ladem dlouho. Brzy se tady objevují Slované a zakládají opevněné hradiště, které stavějí na zřetelných valech mnohem staršího hradiště keltského. Toto slovanské hradiště je však prvně připomínáno až v roce 864 jako Dowina (Děvče). Brzy se Děvín stává jedním z významných mocenských center formující se Velkomoravské říše a důležitou pohraniční pevností. Tomu by nasvědčovala existence románského kostela z 9. století s několika hroby s bohatým inventářem, jehož základy s modelem si můžete v areálu hradu Děvín prohlédnout. Děvín byl pravděpodobně sídelním centrem knížete Rastislava, jenž zde odolával častým franským útokům. Své stopy tady ale zanechal i kníže Mojmír a Svatopluk. A pravděpodobně také někde pod Děvínem byl zpečetěn neblahý osud a zánik Velké Moravy po prohrané bitvě s kočovnými Maďary (pravděpodobně v roce 910, některé zdroje mluví o roce 908 a nebo 909). Kamenný hrad se na Děvínské skále objevuje až ve 13. století. První známá písemná zmínka o něm pochází z roku 1233, kdy byl hrad dobyt a poškozen Fridrichem II. V době válek mezi Uherskem a Českým státem se v okolí hradu odehrálo více významných bitev. Během jedné z nich český král Přemysl Otakar II. rychlým výpadem obsadil hrad a držel jej v rukou až do své smrti v bitvě na nedalekém Moravském poli v roce 1278, kdy se Děvín opět stává součástí Uher. V 15. století je Děvín v rukou mocného uherského rodu Garay, jenž Děvín obdržel od krále Zikmunda. Významná pohraniční pevnost se dále rozšiřuje a především opevňuje, přibývá tzv. střední hrad. Děvín dostává podobu mohutné gotické pevnosti, jejíž význam stoupl především v období husitských válek. Od roku 1460 je hrad v držení hrabat ze Svätého Jura a Pezinku. Po bitvě u Moháče (1526) po krátkou dobu kontroluje Děvín Jan Zápolský a v letech 1527 - 1606 rod Báthory. Posledním významnými vlastníky Děvína se stávají v roce 1635 Pálffyovci, kteří hrad obývají až do 17. století, které je pro hrad opravdu krušným obdobím. Nejprve je hrad poškozen povstaleckými vojsky Gabriela Bethlena v roce 1620. ve stejném století je pevnost Děvín opět těžce zkoušena během dalších stavovských povstání. Odolá sice atakům Thökölyho a následně i Rákocziho povstalců, avšak konečnou ránu mu zasadili již v roce 1809 Napoleonovi vojáci, kteří pevnost vyhodili do povětří. Podobně jako nedalekou pevnost Pajštún na hřebeni Malých Karpat. Ve 30. letech minulého století byl zahájen archeologický průzkum a také rekonstrukční práce, které trvají dodnes. V roce 1961 byl Děvín vyhlášen národní kulturní památkou. Nejstarší částí hradu Děvín byla polygonální věž s obrannou zdí, která stála na vrcholu skály. Rozsáhlejší výstavba Děvína probíhala až v 15. století za Garayovců. V době ohrožení Vídně Turky byl hrad dále rozšiřován a opevňován. Na severním skalisku je postavena mohutná hranolová bašta. Se zánikem tureckého nebezpečí klesá i význam Děvína jako vojenské pevnosti. Dnes je Děvín zpřístupněn jako muzeum s volnou prohlídkou. Pečlivě udržovaný areál skýtá skvělé výhledy na Dunaj, Moravu či Děvínskou Kobylu, krásné vápencové návrší s bohatou vápnomilnou a flórou a faunou teplých skalních stepí a lesostepí. V hradní expozici se můžeme seznámit s historií vojenství, zbraní i s taktikou a způsoby dobývání hradu. Expozice o stavebním vývoji hradu v horní části hradu je dnes bohužel nepřístupná z důvodu rekonstrukce. Ta měla být podle informací muzea ukončena již v roce 2010. Tak snad někdy příště. Hrad Devín, turistická mapaOtevírací doba hradu Devín
Vstupné na hrad
Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Malé Karpaty, velký turistický ráj - turistika, turistické chaty a útulny, ubytování…+ Bratislavský hrad + Pajštún, další z hradů Malých Karpat + Plavecký hrad, atraktivní turistický cíl v Malých Karpatech + Korlátka, skrytý hrad Malých Karpat u Cerovej + Čachtický hrad a "krvavá" Báthoryčka aneb hrad Čachtice v Malých Karpatech + Červený kameň, pevný hrad v Malých Karpatech + Limes romanus na Dunaji + Kamenné nápisy z rímskych čias na Slovensku + Rímsky tábor v Iži + Limes romanus na Dunaji (2) + Utajené Karpaty u našich jižních sousedů + Dunajské ramená z paluby kanoe |
|