Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.5.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Výstup na Babí horu

Výstup na Babí horu

Túra z Oravské Polhory na Babí horu a Malou Babí horu

14.5.2019 | Martin Szwejda

V loňském roce (2018) jsem si do "plánu práce" nezadával příliš náročné úkoly. Přece jen se nám narodilo děťátko, takže plánovat nějaké velké výpravy nebylo záhodno. I přesto mi přišlo, že by bylo škoda strávit letní dovolenou doma. Proto jsem naplánoval dovolenou nedaleko a to u našich slovenských bratov na Oravě.

Závěrečná část výstupu na Baí horu

S tímto plánem se protnul můj "plán práce," ve kterém bylo zdolání vrcholu Babí hory. Navíc už jsem něco prošel a v podstatě mi přišlo ostudné, že ještě nemám na seznamu splněných úkolů nejvyšší vrchol celých Beskyd (pozor!!! dle jiné verze je nejvyšším vrcholem celých Beskyd ukrajinská Hoverla).

Již samotná cesta na Oravu byl svým způsobem zážitek, jelikož nejedeme tradiční cestou z Havířova přes Třinec a Jablunkov do Čadce a odtud dále přes Žilinu anebo případně přes Starou a Novou Bystricu do cíle - vesnice pod Západnými Tatrami - Zuberce. My totiž v Jablunkově odbočujeme do Bukovce, malebnou to vesničku na konci České republiky (na katastru Bukovce se totiž nachází nejvýchodnější bod našeho státu), sevřenou mezi geomorfologické celky Jablunkovské mezihoří a Slezské Beskydy.

Vzpomínka na papeže Jana Pavla II.

Dále, přes bývalou strážnici na hraničním přechodu Bukovec/Jasnowice, přejíždíme do Polska, kde je při neděli třeba dávat pozor na průvody lidí směřujících do místních kostelů. Asfaltka zde vede po jednom z vedlejších hřebínků Jablunkovského mezihoří, okolo se rozprostírají stavení vesnice Koniaków. Z této vesnice klesáme na polskou část dálnice, která na Slovensku tak trochu zhyzdila krajinu v okolí Trojmezí ČR, SR a Polska.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Po krátké jízdě po dálnici odbočujeme směrem do vesnice Rajcza. Tímto se dostáváme do geomorfologického celku Beskid Żywiecki, malebným romantickým údolím říčky Czerna a následně se měnící na Sołu, přijíždíme do Rajczy, kde nám to prostě nedá, a zastavujeme se na oběd. Místní restaurace působí gorolským stylem a ceny jsou zde velmi příznivé. K tomu pěkná beskydská krajina kolem… o tomto místě přemýšlím, že by bylo vhodné pro nějakou mou dovolenou, někdy v budoucnu.

Následně pokračujeme do vesnice Ujsoły a Glinka na hraniční přechod Ujsoły/Novoť. Takto se dostáváme do CHKO Horná Orava, následně kolem Oravské Magury a Oravské přehrady přijíždíme až do cíle pod Tatrami. Ještě musím podotknout, že popsaná zapomenutá jižní část Polska mě opravdu nadchla a myslím, že stojí za větší prozkoumání.

Výlet na Babí horu

Následnou dovolenou na Orave trávíme nenáročnou horskou turistikou - výlet na Roháčské plesá a Roháčsky vodopád, či do Juráňovej tisňavy, anebo návštěvou kulturních památek a atrakcí - Oravský hrad, Múzeum Oravskej dediny, pltě na řece Orave. Každopádně na jeden den jsem si naplánoval sólovýstup na Babí horu.

Doprava do Oravské Polhory

Doprava na samotné místo je trochu komplikovaná. Jelikož jsem neřidič, tak musím spoléhat na prostředky hromadné dopravy. S přestupem v Tvrdošíne a Námestovu jsem cca za dvě hodiny na místě startu v obci Oravská Polhore před hostincem s příznačným názvem Babia hora.

Výstup na Babí horu

Startovní pivo zde nedávám. Za prvé, mají ještě zavřeno a za druhé, startovní pivo jsem si dopřál už v Námestovu. Takže se vydávám po červené značce po asfaltce pěkně do kopečka.

Cesta vede kousek přes vesnici, následně mezi poli. V místě, kde cca o 45 stupňů zatáčí se nachází rozhledna (poznámka autora - když jsem zde v srpnu 2018 šel, nebyla tam). Zároveň se otevírají první pohledy na masiv Babí hory. Ta je lehce v oparu, ale působí hodně daleko a hodně mohutně.

Rozhledna Šťaviny

Po asfaltu přicházím až k chatě Slaná voda, nabízející ubytování a občerstvení. Za touto chatou se vydávám po žluté značce, nyní již širokou lesní cestou. Jdu lesem přes tzv. Hviezdoslavovu alej. Cestou prakticky nikoho nepotkávám, až na jednu starší paní, která jde na hřiby do lesa. Chvilku jdeme spolu a povídáme si, než mizí v lese. Volným stoupáním přicházím na rozcestí Paseky, kde se nachází i turistický přístřešek.

Pokračuji dále po žluté značce a zleva se k nám připojuje naučný chodník Slaná voda - Babia hora. Ten mě bude provázet až na vrchol, takže díky jeho informačním tabulím mám možnost dozvědět se více o regionu Horní Oravy.

Po chvíli přicházím k Hviezdoslavově hájovně. V té se nachází muzeum. A z inf. tabule se dozvídám, že zde vzniklo dílo P. O. Hviezdoslava Hájnikova žena. Expozice tohoto díla je v muzeu. Kousek nad hájenkou se nachází drobná rozhledna, působící spíše jako posed pro myslivce. Je zde umístěn i dalekohled k lepšímu výhledu na vrcholy. Každopádně přes silný opar téměř nic nevidím. Za normální viditelnosti by měly být viditelné - blízký nepřehlédnutelný vrchol Bandíkovka (906 m) a za ním Vysoké, Západní i Nízké Tatry.

Pokračuji dále, cesta je nyní rozježděna od lesní techniky (taky jde z okolních lesů slyšet, že vesele probíhá těžba) a významněji stoupá. Ale jen na chvíli, protože po cca 800 metrech přechází do roviny a vede po vrstevnici. Ale ne na dlouho!!!

Jakmile přecházím po dřevěném mostku přes říčku Bystrá, začíná 3,7 km nonstop prudké stoupání (cca 750 výškových metrů), prakticky až na vrchol Babí hory. Než se do něj pustím, ještě vydechuji u inf. tabule, ze které se dozvídám, že těžba zde probíhá hlavně proto, aby byly chráněny vrcholové partie, které jsou v tzv. A zóně (bývalá NPR Babia hora), před kůrovcem.

Relativně svižným tempem stoupám nahoru, protože za čtvrt hodiny již stojím u turistického přístřešku a zároveň i rozhledny Šťaviny (rozhledna svým vzezřením vypadá stejně jako ta předchozí u hájenky). Opět se zde nachází inf. tabule, ze které se dozvídám informace o beskydském pralese v okolí vrcholu Babí hory. Rozhledna mi nabízí opět jen omezené výhledy z důvodu oparu. S jistotou rozeznatelné je Pilsko (1 557 m) a pár nejbližších kopců Horní Oravy. Za normálních okolností by měly být viditelné Západní Tatry, Nízké Tatry, Chočské vrchy, Velká Fatra, Oravská Magura, Malá Fatra a Kysucké Beskydy.

Následuje další prudké stoupání lesem, cestou míjím parádní turistický přístřešek vhodný k bivaku, opět pojmenován Šťaviny a dobírám zde vodu z pramene. Pokračuji dále, až ke skalnímu útvaru Diabli Stół. U něj se opět nachází inf. tabule informující o zdejší fauně a flóře a také druhá tabule, která informuje o historii Babí hory. Z ní se například dozvídám, že kdysi byla pod vrcholem turistická útulna ve výšce 1 616 m. Nechal ji zde vybudovat německý Beskiden-werein.

Následné stoupání o poznání polevuje. Postupně se dostávám nad hranici lesa. Cestou míjím další přístřešek vhodný k bivaku i se studánkou a v závěrečné části ještě jeden přístřešek. Jakmile jej minu, čekají mě poslední výškové metry a po cca 7 minutách stojím na vrcholu.

Vrchol Babia hora

Babia hora, polsky Babia Góra (anebo Diablak) (1 725 m) leží na hranici Polska a Slovenska. Na Slovensku je považována za jednu z národních hor (stejně jako Kriváň ve Vysokých Tatrách, či Kráľova hoľa v Tatrách Nízkých). Hrdě se k ní hlasí i Poláci.

Těch je tu taky, momentálně, ze všech turistů nejvíce (a to je na vrcholu asi 50 lidí). Nachází se zde také vrcholový betonový obelisk, vrcholový dřevený sloup s rozcestníkem, dále také pomník papeže Jana Pavla II. (který zde v mládí několikrát vystoupal) a kamenný val nakupený turisty, který zde tvoří závětří.

Babia hora - vrchol

A že na vrcholu momentálně fouká!!! Ihned za val zalézám a vychutnávám si svačinu a vrcholové pivo. Následně se kochám výhledy, které se odtud otevírají v okruhu 360 stupňů. Výhledy jsou stále omezené kvůli oparu, i přesto jsou rozeznatelné, mimo blízkých beskydských vrcholů, Belianské, Vysoké a Západní Tatry a Chočské vrchy s tolik charakteristickým Veľkým Chočem (1 608 m). Dále by bylo možno vidět (pravděpodobně nejlépe v zimě, když je inverze): Wyżyna Częstochowska, Beskid Żywiecki, Beskid Wyspowy s nejvyšším vrcholem Mogielica (1 171 m), Gorce s nejvyšším vrcholem Turbacz (1 310 m), Beskid Sądecki s nejvyšším vrcholem Radziejowa (1 266 m), Pieniny s nejvyšším vrcholem Vysoké Skalky (1 049 m), Čergov s nejvyšším vrcholem Minčol (1 157 m), Spišská Magura, Levočské vrchy s nejvyšší Čiernou horou (1 289 m), Ďumbierská část Nízkých Tater s nejvyšším vrcholem Ďumbier (2 046 m), Velká Fatra s nejvyšším vrcholem Ostredok (1 595 m), Oravská Magura s nejvyšším Minčolem (1 396 m), Malá Fatra s nejvyšším vrcholem Veľký Kriváň (1 709 m), Kysucké Beskydy s nejvyšší Velkou Račou (1 236 m), Slezské Beskydy s nejvyšší horou Skrzyczne (1 257 m) a Beskid Mały s nejvyšším vrcholem Czupel (930 m). S dalekohledem může být dobře rozeznatelný i Strážov (1 213 m) ve Strážovských vrších, Inovec (1 042 m) v Považském Inovci, Ľadonhora (999 m) v Kysucké vrchovině, Velký Lopeník (911 m) v Bílých Karpatech, Moravskoslezské Beskydy s nezaměnitelnou Lysou horou (1 323 m) a při extrémně dobré viditelnosti i Praděd (1 492 m) v Hrubém Jeseníku.

Svahy Babí hory, které se nachází již na území Polska chrání Babiogórski park narodowy o rozloze necelých 17 km2. Na jediném místě v Polsku se zde vyskytují rostliny hladýš andělikový (ten je i symbolem tohoto NP) a rožec alpský. Jakmile jsem dostatečně nasycen a napojen a zaroveň pokochán, mohu vyrazit dále.

Přechod na Malou Babí horu a zpět do Oravské Polhory

Dalším cílem mé trasy je Malá Babia hora (1 515 m). Ta je od vrcholu Babí hory vzdálena cca 3 km chůze po hřebeni po modré značce. Cesta volně klesá vrcholovou horskou loukou a postupně se noří do kleče. Nutno podotknout, že cesta je dlážděná balvany (což byla i velkou část výstupu). Otevírají se z ní zajímavé pohledy směrem zpět. Žlutá značka vedoucí z polské strany přímo na vrchol odtud vypadá hodně neschůdně.

Jakmile přicházím do sedla Brána (polsky Przełęcz Brona) (1 408 m), cesta opět začíná stoupat. Po chvíli stojím na vrcholu Malej Babiej hory. Z vrcholu Babí hory jsem šel asi hodinu, ale je pravda, že jsem cestou hledal kešky.

Nyní mě čeká již jen prudké klesání po červené značce až do údolí potoka Vonžovec, kde se zmírní. Cesta zde již dlážděna není, přešla v klasickou horskou pěšinu. Jakmile se dostávám ven z ochranné A zóny, jde vidět, že zde opět vesele probíhá těžba dřeva, a chodník se zde brzy rozšiřuje do širší cesty vyjeté těžkou lesní technikou. Po trase míjím jednu volně otevřenou dřevěnou chatu, která pravděpodobně sloužila lesním dělníkům. Její půda by se dala v případě nouze využít k bivaku.

Dlážděný chodník na hřebeni

V údolí potoka Vonžovec se bahnitá lesní cesta mění na štěrkovku a po cca 1,6 km přicházím na rozcestí Pod Borkom, kde se mění na asfaltku. Následuje relativně nudná část lesem, která mírně klesá. Míjím rozcestí Vonžovec a po cca 15 minutách přicházím k prvním stavením osady Slaná voda, vedle nichž se nachází obora s divokými prasaty.

Kráčím dál a po chvíli si po své levé ruce všímám asi 10 křemenáčů. Škoda, že je nemám jak využít, jinak bych je bral. To už jsem na okraji tzv. rašeliniště Slaná voda, které patří do soustavy chráněných území Natura 2000. Procházím si naučnou stezku rašeliništěm a poté pokračuji dále po asfaltce, až přicházím k chatě Slaná voda.

Na pivo se nezastavuji, protože potřebuji chytit autobus v obci Oravská Polhora. Za to se zastavuji o pár set metrů dále u naučné tabule, ze které se dočítám, že Slaná voda je název zdejšího minerálního pramene, který byl místním obyvatelům dobře známý, a využívali jej místo soli a na léčebné účely. Z pramene vyvěrá alkalická slaná jódo-bromová minerální voda s obsahem soli 50 g/1 litr. Patří k nejhodnotnějším jódovým vodám na území Slovenska i celé Evropy.

Další túry na Oravě, může vás zajímat

Reklama

Z posledních článků vybíráme

24.4.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Velikonoční Hanušovická vrchovina. Putování s bivakem přes Bílé kameny, Skály a Rabštejn na Skřítek / Fotogalerie k článku

Hanušovická vrchovina, ač pohoří relativně nevysoké, skýtá poměrně pestrou paletu výletů, túr i vícedenních treků. A na dobu letošních Velikonoc, kdy na hřebenech našich nejvyšších pohoří ještě ležel sníh, to byl cíl …

24.4.2019 / Ubytování
Přístřešek Turistický přístřešek na hřebeni Větrného vrchu, další tip na bivak v Hanušovické vrchovině

17.4.2019 / Pavel Čupr
Tipy na výlet · Tři pomníky v Chřibech a osud jednoho muže. Události, na které by se nemělo zapomínat

Památníky, vzpomínkové desky a křížky ve Chřibech, stejně jako v jiných horách, nám připomínají události minulé. Události, na které by se nemělo zapomínat. Toto je stručný příběh tří památníků a jednoho studenta, letce RAF …

15.4.2019 / Otakar Brandos
Poradna · Přírodní repelenty proti klíšťatům: Ochrana před drobnými, ale nebezpečnými roztoči

Klíště obecné (Ixodes ricinus) sice patří mezi drobné roztoče z čeledi klíšťatovití (Ixodidae), avšak i přes svou malou velikost 3,5 až 4,5 mm (u samečků jen 2,2 až 2,5 mm) dokáže nadělat velké nepříjemnosti. Klíště obecné se živí …

11.4.2019 / Markéta Hroudová
Trek · Lúčanská Malá Fatra aneb "ta druhá Malá Fatra". Srpnová hřebenovka v liduprázdných horách / Fotogalerie k článku

"Kde budete spať?" oslovil nás pán s velkým batohem a ještě větším foťákem na vrcholu malofatranského Kľaku. Výhled Lúčanskou Malou Fatru ukazoval typické Karpaty. Hřebeny a hřebínky, lesy, paseky, sem tam …

10.4.2019 / ESO 1907
Vesmír · Astronomové pořídili první snímek černé díry: ESO, ALMA a APEX přispěly k průlomovým pozorováním obří černé díry v centru galaxie Messier 87

EHT (Event Horizon Telescope) - skupina osmi pozemských radioteleskopů rozložená po celé Zemi - byl vytvořen proto, aby zachytil obraz černé díry. Dnes, v několika dohromady koordinovaných tiskových konferencích …

9.4.2019 / Bohumír Bouška
Turistika · Jaro na hradě Práchni, tip na výlet v okolí Horažďovic

Hrad Prácheň (512 m n. m.) se nachází přibližně 4 km na jihozápad od města Horažďovic. Stojí na vysoké skále, nad řekou Otavou. Při pohledu do minulosti se dozvíme, že se jedná o místo přímo posvátné. Původně …

8.4.2019 / Jolana Snížková
Trek · Přechod pohoří Piliš - turistika v národním parku Dunaj-Ipoly v Maďarsku

Jako cíl našeho prvního předjarního výletu jsme zvolili maďarské pohoří Piliš (Pilis). Plánovali jsme (i s ohledem na předpověď počasí, slibující u nás chladno) přechod ze slovenského Štúrova do Budapešti, nakonec …

3.4.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Hostýnské vrchy za jarní rovnodennosti: Dvoudenní vandr přes hrady Křídlo a Skalný, Svatý Hostýn a Tesák / Fotogalerie k článku

Vlaky jedou na čas, takže po dvou přestupech vystupujeme s úderem desáté v Hlinsku pod Hostýnem (295 m). Akorát včas, protože právě otevírají příjemnou restauraci Na Žebračce, kam zamíříme na startovní pivko a polévku …

2.4.2019 / Markéta Hroudová
Turistika · Bukovské vrchy - přes Pikuj a Bieszczady pěšky. Vandr kolem trojmezí Ukrajiny, Polska a Slovenska (2) / Fotogalerie k článku

Hřeben tady utvořil oblouk a i cesta se na chvíli stočila jakoby zpátky a vyšla z lesa, takže jsme najednou měli nádherný pohled na celou hřebenovku Bukovské poloniny. Před nějakou dobou tady asi hořelo, stromy byly ohořelé …

28.3.2019 / Dominik Novotný
Turistika · Jarní padesátka přes Úsovskou vrchovinu. Túra na Brníčko, Trlinu a moravský Blaník

Jarní období roku začalo, a právě to se nedá zpečetit ničím jiným než nějakou túrou v přírodě. Vzhledem k velmi příznivým předpovědím na víkend jsem již v průběhu týdne v hlavě vymýšlel, kudy bych se mohl …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Malý Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Ararat Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Nimbostratus Pohorky

Moc se mi to nepozdává, aby uprostřed Evropy tekla slaná voda, proto se jdu přesvědčit osobně. A ejhle, pod dřevěným přístřeškem se nachází pumpa a nálevka a po napumpování a testu mohu prohlásit - ano, voda je opravdu slaná, jako v moři.

Nakonec už mi zbývá posledních cca 2,5 km do Oravské Polhory na autobus po asfaltce, po které jsem zde došel ráno. V Polhore mám ještě chvíli čas, tak si chci dát alespoň pivo, ale díky neschopnosti obsluhy, se ho nedočkávám a nechávám si zajít chuť. Celou trasu jsem zvládl za necelých 7 hodin.

Kilometráž trasy

Autobusová zastávka Oravská Polhora, jednota - rozc. Slaná voda, 2,7 km - Hviezdoslavova horáreň, 5,5 km - rozc. Šťaviny, 8,5 km - Babia hora, vrchol, 10,8 km - Malá Babia hora, vrchol, 13,5 km - rozc. Pod Borkom, 18,9 km - rozc. Vonžovec, 19,7 km - rozc. Slaná voda, 21,6 km - autobusová zastávka Oravská Polhora, jednota, 24,2 km.

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
27.05.2019, 17:09 Tomáš | Ahoj Martine,


Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist