Zdálo by se, že zajištěné cesty vznikly díky rozmarům turistům. Zčásti ano, protože historicky první via ferrata byla vybudována již v roce 1843 na Hoher Dachsteinu. Další via ferraty vznikaly ještě v průběhu 19. století v pohořích Rax, Kaisergebirge a nebo v Gutensteinských Alpách na Hohe Wandu.

Největšího rozvoje se však via ferraty (klettersteigy) dočkaly až na počátku 20. století v Dolomitech. Ty však nesloužily k bohulibým účelům, ale k vraždění. Budovaly je podél horské frontové linie proti sobě stojící armády Rakouska a Itálie a sloužily ke snadnějšímu a bezpečnějšímu pohybu vojáků, munice a zásob ve vysokohorském terénu do vysoko položených bojových postavení.

Čtěte také: Vybavení na zajištěné cesty - via ferraty, ferrátové sety

Dalšího velkého rozmachu via ferrat ke sportovním účelům se dočkali turisté až v 60. a 70. letech minulého století a pak v letech 80. K via ferratám v Jižním Tyrolsku a Rakousku se začaly řadit i via ferraty v Německu a ve Švýcarsku. Nové cesty vznikají i dnes. Snaží se být stále obtížnější a dokonalejší. Někdy možná až moc.

Obtížnost a klasifikace via ferrat

Via ferraty mají různou obtížnost. Setkáme se s opravdu lehkými, které zkušeným turistům slouží spíše k přidržení na některých hůře schůdných horských chodnících (např. via ferrata Masare), tak i s via ferratami opravdu těžkými (např. via ferrata Tissi, Tabaretta), které vedou ve vysloveně horolezeckém terénu. Na ně je již zapotřebí základního horolezeckého vybavení jako jsou sedací úvazek, jistící set s karabinami, smyčkami a ferratovou brzdou, jakož i přílba.

Obtížnost via ferrat se klasifikuje v různých zemích různě. Například v Itálii je náročnost via ferrat obvykle označována s pomocí barev. Přesně tak, jako tomu je na lyžařských sjezdovkách. Modré via ferraty jsou lehké, červeně označené jsou středně obtížné a černé via ferraty patří, podobně jako černé sjezdovky na lyžařských svazích, k tomu nejobtížnějšímu.

  • modrá - lehké via ferraty, určeny turistům s malými zkušenostmi
  • červená - středně těžké via ferraty určené pro zkušené vysokohorské turisty
  • černá - těžké via ferraty, na kterých je nutná znalost základních horolezeckých dovedností

V současnosti se stále více prosazuje pětistupňové hodnocení obtížnosti via ferrat. To přece jen dokáže lépe odstupňovat obtížnost a charakter jednotlivých zajištěných cest. V mapách a průvodcích můžeme zpravidla narazit na klasifikaci obtížnosti A, B, C, D a E a nebo I, II, III, IV a V.

  • I (A) - lehká via ferrata
  • II (B) - mírně obtížná via ferrata
  • III (C) - středně těžká via ferrata
  • IV (D) - těžká via ferrata
  • V (E) - velice těžká via ferrata

Obtížnost via ferrat závisí ale také na klimatických podmínkách. Za těžkých podmínek se i z lehké via ferraty může stát extrémně náročná záležitost. K obtížnosti via ferrat může přispívat také dlouhý nástup či sestup a nebo samotná délka via ferraty. Tak jako je tomu například na via ferratě Alleghesi na Civettě v italských Dolomitech. Proto nikdy nepřeceňujeme své síly a naopak nepodceňujeme potřebné vybavení.

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.