Tomášovský výhľad je určitě vzpomínán v každé publikaci věnované Slovenskému
ráji. Tato velkolepá skalní galerie dosahující délky asi 200 metrů se strmě zvedá nad hladinou
řeky Hornád, která se jako dlouhý had klikatí hlubokým Průlomem Hornádu.
Během výstupu z Průlomu Hornádu na Tomášovský výhľad se turista pořádně
zadýchá, neboť musí překonat asi 146 výškových metrů. Odměnou mu však budou fantastické
výhledy na Prielom Hornádu i do doliny
Tomášovská Belá táhnoucí se jižním směrem.
Tomášovský výhľad je tvořen strmými a místy převislými skalními stěnami členěnými
do mohutných lavicovitých skalních bloků vytvářejících nápadné skalní lavice. Vrcholová
skalní plošina se rozkládá v nadmořské výšce 650 - 667 m.
Kdysi byla symbolem této impozantní skalní galérie ležící v jižním svahu vrcholu
Ludmanka (680 m) borovice, která sklánějíc se do údolí stála na skalní
hraně tohoto výhledu. Tu však vyvrátil silný vichr 11.6.1986.
Jižní stěny Tomášovského výhledu si oblíbili horolezci, kteří tady naleznou asi stovku
lezeckých cest různých stupňů obtížnosti a s délkami až okolo 40 metrů. První doložený
přelez stěny pod Tomášovským výhledem provedli 8.10.1938 Albert Brnčal, Ervín Leschinský
a Alexandr Huba.
Za zmínku určitě stojí i skutečnost, že v roce 1889 tady nechal velkostatkář
Gustav Bartsch, rodák ze Spišských Tomášovců, postavit první
turistickou útulnu na území Slovenského
ráje (Spišsko-gemerského krasu). Tuto turistickou útulnu využívali (až do jejího
zániku) členové Uherského karpatského spolku.
Pod skalní terasou Tomášovského výhledu se nachází jeskyně Michalova džura.
Za pozornost stojí i zajímavé skalní útvary jako je Kazateľnica či Ihla
nacházející se v blízkosti Tomášovského výhledu (směrem k Čingovu).
Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských
či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována,
ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…