Křemešnická vrchovina patří do oblasti Českomoravské vrchoviny. Nejvyšší
hora Křemešník sice dosahuje výšky solidních 765 m, přesto je Křemešnická vrchovina
poměrně monotónně plochá, jen v podcelku Humpolecké vrchoviny se objevují nápadnější
protáhlé a většinou zalesněné hřebeny.
Křemešnická vrchovina s průměrnou nadmořskou výškou 551,5 m je budována
převážně metamorfovanými horninami nejstarší jednotky Českého masívu - moldanubika.
Z dalších významnějších vrcholů jmenujme vrchol Na Altánku (618 m), jenž je nejvyšším
bodem Želivské pahorkatiny. Klimaticky patří Křemešnická vrchovina do mírně teplé
oblasti.
Křemešnická vrchovina, geomorfologické členění
celek
podcelek
okrsek
Křemešnická vrchovina
Jindřichohradecká pahorkatina
Ratibořská pahorkatina
Jindřichohradecká kotlina
Žirovnická pahorkatina
Pacovská pahorkatina
Řísnická vrchovina
Cetorazská pahorkatina
Chýnovská vrchovina
Božejovská pahorkatina
Markvarecká pahorkatina
Novorychnovská pahorkatina
Tučapská pahorkatina
Želivská pahorkatina
Čechtická pahorkatina
Zručská vrchovina
Košetická pahorkatina
Hořepnická pahorkatina
Humpolecká vrchovina
Melechovská vrchovina
Lipnická vrchovina
Herálecká pahorkatina
Jeníkovská vrchovina
Vyskytenská pahorkatina
Čeřínecká vrchovina (Čeřínek)
Lešovská vrchovina (Křemešník)
Hornosázavská pahorkatina
Hornosázavská pahorkatina je jedním z geomorfologických celků Českomoravské
vrchoviny. Hornosázavská pahorkatinou svou střední nadmořskou výškou 463 metrů asi nijak
neoslní, ale rozlohou 1 869 km2 zaujímá na pomyslném žebříčku českých geomorfologických
celků 9. příčku.
Nejvyšším vrcholem Hornosázavské pahorkatiny je Roudnice (661 m).
Tato poměrně členitá, ale plochá pahorkatina sousedí s Křemešnickou vrchovinou
a Vlašimskou pahorkatinou na jihu
a jihovýchodě, s Benešovskou vrchovinou a Středolabskou tabulí na západě a severu. Na
severovýchodě sousedí Hornosázavská pahorkatina s Železnými
horami, na konečně na východě s Hornosvrateckou
vrchovinou a Křižanovskou vrchovinou.
