Hůrka Tisá skála (392 m n.m.) v Hornosázavské pahorkatině

Tisá skála (392 m) představuje výrazný kuželový vrchol tvořený ortorulou (horninou, vzniklou přeměnou žuly). Geomorfologové, studující tvary zemského povrchu, ji označují jako suk. Sukem je každý kopec, který se skládá z odolných hornin a vznikl tak, že pevné horniny byly vypreparovány z měkčích okolních vrstev.

Na vrcholu Tisé skály se nacházejí skalní útvary (izolované skály), především na východním svahu jsou časté mrazové sruby, balvanité sutě a kryoplanační terasy. Také tyto odborné termíny si žádají bližšího vysvětlení. Mrazové sruby jsou skály, které vznikly na svazích kopců mrazovým zvětráváním v dobách ledových. Vyznačují se kolmou či téměř kolmou skalní stěnou. Vypadá to, jako by tu skálu někdo usekl sekyrou.

Při úpatí takového mrazového srubu se obvykle nachází plošinka, jež vznikla ústupem skalní stěny srubu. Ta se nazývá kryoplanační terasa, protože k jejímu zarovnání došlo v důsledku procesů mrazového zvětrávání. Mrazové sruby i kryoplanační terasy jsou v našich horách a vrchovinách docela časté, mnohé z nich se staly atraktivními turistickými cíli.

Skalky v okolí Tisé skály jsou sice pěkné, samy o sobě by však nebyly důvodem k tomu, abych o Tisé skále psal. Hornosázavskou pahorkatinu kromě polí pokrývají především nepůvodní smrkové lesy. Jen výjimečně se v nich zachovaly ostrůvky listnatých a míšených porostů. A přírodě blízký les je právě tím, co spolu se skalami a kameny dodává Tisé skále kouzlo. V okolí vrcholu rostou duby, buky či habry, na skalách a sutích je navíc doprovází lípy.

Kdysi nejspíš býval z Tisé skály rozhled daleko do kraje. V duchu romantických úprav bylo v 19. století okolí skály upraveno tak, aby lákalo k výletům či vyjížďkám na koni honoraci, dlící na zámku ve Žlebech. Již tenkrát zřejmě stála na vrcholu Tisé skály dřevěná vyhlídka, později obnovovaná. Žel dnes z ní toho přes vzrostlé stromy mnoho vidět není.

V okolních lesích se místy dodnes zachovala pravidelná síť lesních cest a průseků. V polovině 19. století nechali Auerspergové novogoticky přestavět i žlebský zámek (dnes státní) hojně využívaný filmaři (od známé historické komedie Slasti Otce vlasti až po mnoho novodobých pohádek). Cestou na Tisou skálu se rozhodně hodí ve Žlebech zastavit, byť třeba jen k prohlídce exteriérů a zámeckého parku. Teprve pak se vám začne skládat mozaika zdejší krajiny. Žleby a Tisá skála jsou jejími kamínky, které spolu úzce souvisejí.

Knížata z Auerspergu měla na palouku přímo pod Tisou skálou malý lovecký srub. Dnes slouží jako soukromá chalupa, je pečlivě udržován a stále si zachovává okna v podobě střílen. Pan kníže mohl skládat vysokou pěkně z teplíčka. Zmíněný srub dodává Tisé skále zvláštní kouzlo.

Tisá skála je nejlépe přístupná po turistických značkách. Jednak z blízkých Bratčic (2 km), ale také z Golčova Jeníkova (5,5 km), případně ze vzdálenější Čáslavi. Pokud přijedete autem (či až v létě na kole), můžete zaparkovat přímo u silnice z Bratčic do Přibyslavic. U značené odbočky na Tisou skálu je informační tabule.

Geomorfologické začlenění Tisé skály

• Soustava: Česko-moravská
• Podsoustava: Českomoravská vrchovina
• Celek: Hornosázavská pahorkatina
• Podcelek: Kutnohorská plošina
• Okrsek: Golčojeníkovská pahorkatina

Tisá skála, turistická mapa