Gotický hrad Lipnice, hezká pevnost ze 14. století

Hrad Lipnice - mohutný, původně gotický hrad

Hrad Lipnice. Rozlehlé a hrdé pánské sídlo založené mocným rodem Ronovců. Jak to již ale u našich hradů bývá, Lipnici z toho nevyjímaje, přesný rok založení neznáme. V odborné literatuře se v případě hradu Lipnice nejčastěji zmiňuje rok 1310, avšak tento letopočet je údajem pouze orientačním.

Hrad Lipnice vyrostl v kraji původně neprostupných lesů. Na rozložité skalní vyvýšenině v blízkosti města Německý Brod. V jeho okolí se nacházely významné stříbrné doly při březích řeky Sázava, které byly v držení Raimunda z Lichtenburka.

První známá písemná zmínka o hradu Lipnice pochází z roku 1314. V roce 1316 Jindřich z Lichtenburka zastavuje Lipnici českému králi Janu Lucemburskému co by výkupné za příbuzného Jindřicha z Lipé, který byl vězněn na pevném Týřově. Krátce na to jej král postupuje do rukou právě Jindřicha z Lipé, jednoho z nejpřednějších velmožů království. To výměnou za Žitavsko.

Základem hradu Lipnice byla velká obytná věž, donjon. S donjonem do jednoho celku srůstá mohutná věžovitá brána. Na druhé z nádvoří hradu se rovněž vcházelo věžovitou branou. Jihozápadní část pevnosti vyplňuje velký a na svou dobu pohodlný palác s půdorysem asi 40 × 20 m. Na severní straně se k němu přimykala další obytná věž zvaná Samson, v jejímž suterénu byla vykopána studna. Bez vody se žádná hradní posádka neobešla.

Později Lipnici získává císař Karel IV., který 9. listopadu 1370 uděluje obci Lipnice městská práva včetně práva vaření piva. V roce 1376 zastavuje Karel IV. Lipnici pánům z Kunštátu, kteří hrad v roce 1379 prodávají Vítkovi z Landštejna. Landštejnové následně od Karla IV. získávají Lipnické panství dědičně.

Později se Lipnice věnem dostává do rukou Čeňka z Vartenberka, nejvyššího purkrabího města pražského a horlivého zastánce Jana Husa. Čeněk z Vartenberka roku 1415 inicioval stížný dopis české šlechty koncilu v Kostnici na protest proti upálení mistra Jana Husa.

Po Čeňkově smrti přechází Lipnice do rukou Oldřicha z Rožmberka. Lipnickým purkrabím se stává Jan Smil z Křemže, hejtman Táborské jednoty. Svého práva na Lipnici si ale Jan Smil dlouho neužil, neboť Oldřich nechal roku 1436 Smila zatknout a setnout. Lipnici pak prodává jinému husitskému hajtmanu - Mikuláši Trčkovi z Lípy.

A právě za Trčků, kdy se hrad stává centrem panství významného protestantského rodu, zažívá Lipnice svůj největšího rozkvětu. Hrad Lipnice se také stává hrází proti nájezdům odpůrců Jiříka z Poděbrad vedených Zdeňkem ze Šternberka z nedaleké Jihlavy. Za vlády Buriana II. Trčky z Lípy, královského podkomořího, tak zažívá rod Trčků další vzestup.

Právě Burian II. se zasloužil o velkorysou pozdně gotickou přestavbu Lipnice. A patrně také o významné posílení obranyschopnosti hradu. Patrně z roku 1537 pocházejí mohutné bastiony vyplněné zeminou, které byly včleněny do trčkovského opevnění a byly reakcí na stále se zlepšující dělostřeleckou techniku. Jedním z bastiónů je pětiboká bašta zvaná Křenovka, která zajišťovala nejzranitelnější severovýchodní stranu Lipnice.

V roce 1561 kupuje Lipnici František hrabě z Thurnu. Thurnové nechávají hrad renesančně upravit. Narodil se zde, mimo jiné, Matyáš Thurn, významný generál stavovského vojska. Roku 1593 získává Lipnici Jan Rudolf Trčka z Lípy. Ač protestanti, Trčkové se do stavovského povstání nijak aktivně nezapojují. Později dokonce přecházejí na katolickou víru.

Další z lipnických pánů, Adam Erdman Trčka, spojuje svou kariéru s Albrechtem z Valdštejna, jehož se stává švagrem. A také spolu s ním byl roku 1634 zavražděn v Chebu. S jeho odchodem končí i sláva rodu Trčků. Podobně jako Českého království, které po Bílé hoře přišlo na téměř 300 let o svou samostatnost. Rozsáhlý Trčkovský majetek je konfiskován a rozdán cizákům, kteří bojovali v řadách habsburské armády. Roku 1636 tak Lipnici získává Matouš Vernier de Rougemont, šlechtic odněkud z Burgundska.

Roku 1645 obsazuje Lipnici švédská posádka, která škodí širokému okolí. Proto o rok později obléhla hrad císařská vojska, která jej po čtyřech týdnech dobývají. Hrad ani městečko se však již z ran 30leté války nikdy nevzpamatovaly. V 18. a 19. století drží lipnické panství Palmové a Trauttsmandorffové, avšak ani těm se panství nepodařilo pozvednout. 19. září 1869 navíc postihuje Lipnici obrovský požár, který zničil nejen hrad, ale i velkou část městečka.

Spálené torzo kdysi hrdého hradu shlíželo smutně k nebi až do roku 1913, kdy se započalo se záchranou a obnovou hradu. Velkou ztrátou pro Lipnici byla destrukce podstatné části hradní věže v roce 1916. Po válce a vzniku samostatného Československa získává v roce 1924 Lipnici KČT (Klub českých turistů), který zříceninu zajišťuje a zřizuje zde muzeum.

Záchranné práce pokračují až do roku 1953, než byla Lipnice znárodněna. V 70. a 80. letech prochází hrad Lipnice částečnou rekonstrukcí. Památková obnova probíhá vlastně dodnes. V současné době je hrad Lipnice v rukou státu, na starosti jej má Národní památkový ústav.

Otevírací doba hradu Lipnice

• 1.4. - 30.4., so-ne, 10.00 - 15.00
• 1.5. - 30.6., út-pá, 10.00 - 15.00
• 1.5. - 30.6., so-ne, 10.00 - 16.00
• 1.7. - 31.8., út-ne, 9.00 - 17.00
• 1.9. - 1.11., so-ne, 10.00 - 15.00

Vstupné na Lipnici

• Vstupné (základní prohlídkový okruh): 120 Kč, rodinné vstupné 310 Kč

Další informace na www.hrad-lipnice.cz.

Hrad Lipnice, turistická mapa