Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 7.10.2017 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Za zkamenělinami do Českého krasu

Za zkamenělinami do Českého krasu

Jarní putování za významnými skalními útvary a opuštěnými lomy v západní části Českého krasu

Naši jarní výpravu do Českého krasu můžeme zahájit na železniční zastávce Králův Dvůr - Popovice. Jelikož leží na hlavní trati z Prahy přes Beroun do Plzně, je zde i o víkendech velmi dobré vlakové spojení. Nevydáváme se ale hned do kopců nad obcí Popovice, ale sejdeme nejdříve k řece Litávce a zamíříme k soustavě Popovických rybníků. Máme v plánu pozorovat jarní ptactvo na této větší soustavě vodních ploch nedaleko Králova Dvora.

Pohled ze Zlatého koně na lom s ukončenou těžbou vápence

Je slunečné a teplé ráno a po asfaltové cestě postupujeme proti proudu řeky Litávky. Po pravé straně máme řeku a po levé rybníky a můžeme zároveň pozorovat život v okolí obou vodních biotopů. Během chvilky přistává na větší kámen v řece mohutný pták. Poznáváme vzácného čápa černého, který se na řeku vypravil lovit. Překvapuje nás, že čáp není moc plachý a nechal nás přiblížit se na nečekaně malou vzdálenost. Navíc kousek za řekou burácí dálnice D5, ale čápovi to evidentně nevadí.

Čtěte také: Koněpruské jeskyně, veřejnosti přístupná jeskyně v Českém krasu

Děláme fotografie a po několika minutách pozorování čáp zase odlétá pryč. Neuplyne snad ani minuta a na stejném kameni přistává skorec vodní a střídavě se potápí pod vodní proud a zase se vrací na suchý kámen. Užíváme si pěkně živý začátek výletu a jdeme se ještě podívat na vodní hladinu Popovických rybníků. Plují zde kachny divoké, labutě velké a lysky černé, tedy běžnější ptáci našich stojatých vod.

Odlétající čáp černý na řece Litávce u Popovic

Po pozorování života u vody se vracíme nazpět k železniční zastávce a začínáme stoupat po silnici pěkně do kopce. Napojujeme se na žlutě značenou cestu a táhlým stoupáním po lesních cestách přicházíme na rozcestí Koukolova hora. Na vlastní vrchol kopce nás odtud dovede zeleně značená cesta.

Koukolova hora (471 m n. m.)

Tento výrazný kopec, který je tvořen ostrovem devonského vápence, je pojmenován po majiteli popovického panství z 15. století Viléma Koukola. Na samém vrcholu stojí velká výklenková kaple svatého Blažeje, která byla opravena v roce 2010 po dlouhých letech chátrání.

Vrchol zarůstá postupně stromy a výhledy jsou omezeny pouze směrem k Berounu. V minulosti se na Koukolově hoře těžil vápenec a velká část skály je odlámána těžbou. Najdeme tu několik jeskyní a mohutných převisů. Jedna z jeskyní prochází celým skalním masívem přímo pod kapličkou a má délku 55 metrů. Je možné ji prolézt, ale silnější postavy by to zkoušet neměly.

Na vrcholku Koukolovy hory jsme zaregistrovali první jednotlivé květy koniklece lučního českého a pod skalami pak celé koberce jaterníků podléšek.

Koniklec luční český na vrchu Zlatý kůň

Z Koukolovy hory sestupujeme dále po zeleně značené cestě až na okraj lesa, kde se nám otevírá daleký výhled přes Zdice na kopce Křivoklátské vrchoviny. Ze zeleně značené cesty odbočujeme vlevo a po loukách podél lesa dojdeme na žlutě značenou cestu. Po ní klesneme k panelu naučné stezky, která nás upozorní na krásný výhled směrem k vrcholu kopce Kotýz. Jedná se o naučnou stezku Koukolova hora - Kotýz, jejíž trasu až na vrch Kotýz budeme dále sledovat.

Od vyhlídky klesneme na křižovatku pěti vedlejších silnic, kde najdeme zastřešené odpočívadlo s lavičkami a kamenná boží muka. Naučná stezka i žlutá značka nás vede po asfaltové cestě příjemně z kopce do osady Havlíčkův Mlýn, kterou projdeme. Za posledními domy odbočíme vpravo přes louku k Suchomastskému potoku. Vyvěrá zde ve svahu známý pramen a starší dvojice nabírá vodu do obrovského množství plastových lahví, jako kdyby vodou chtěli napustit celý bazén (jeden procházející turista to takto okomentoval). Díváme se na poslední rozbor vody, který uvádí, že voda má nadlimitní množství škodlivých bakterií a nejedná se tedy o nezávadnou vodu.

Od "čerpací stanice nepitné vody" jdeme ještě chvilku proti proudu potoka, pak za informační tabulí přejdeme vodní tok a začínáme velmi prudce stoupat k nádhernému přírodnímu výtvoru, kterým je Aksamitova brána.

Aksamitova brána, Jelínkův most a Kotýz

Aksamitova brána je největší skalní branou Českého krasu s volným prostorem o půdorysu asi 16 × 10 metrů. Dlouho byl tento útvar považován za torzo jeskyně. Dnes se již zjistilo, že se jedná o rozšířenou puklinu v mocné žíle hrubě krystalického kalcitu, odborně se jedná o tzv. zkrasovělou hydrotermální korozní dutinu.

Projdeme pod skalním obloukem brány a dostaneme se tak i k ústí propasťovité jeskyně Ve vratech. Raději jen zvědavě nahlížíme do mohutné kolmé díry, jeskyně má mít délku 16 metrů. U brány se stále střídá velké množství lidí a na dobrou fotografii si musíme hodně dlouho počkat. Je teplé a slunečné počasí, které vylákalo do přírody mnoho výletníků.

Aksamitova brána V Aksamitově bráně

Pokračujeme po pěšince na plošinu vrchu Kotýz k další přírodní zajímavosti, kterou je Jelínkův most. Jedná se o dvojitý skalní most, který se klene nad 9 metrů hlubokou puklinou o maximální šířce asi 1,5 metru, a má nakloněné dno, které končí ve volném prostoru skalní stěny. Pod Jelínkův most se rozhodně nedoporučuje chodit.

Po prohlídce přírodního útvaru pokračujeme v procházce po strmých a skalnatých okrajích návrší Kotýz, kde právě vykvétají na mnoha místech skupinky konikleců lučních českých a jsme tady tedy možná v nejlepší roční dobu. Rozeznáváme na skalách i kvetoucí tařice skalní a trsy žlutých mochen. Výhledy jsou do kraje také velice pěkné, hlavně směrem na Křivoklátskou vrchovinu a Brdy. Jenom stále funkční a hlučný velkolom Čertovy schody kazí blízké přírodní prostředí.

Výhled ze západního svahu Koukolovy hory přes Zdice na Křivoklátskou vrchovinu

Pokračujeme k vrcholové části vrchu Kotýz, jehož jihovýchodní část byla již odtěžena velkolomem Čertovy schody. Kotýz byl osídlen lidmi v paleolitu, v době bronzové, v době železné i v raném středověku. Dodnes jsou zde dobře znatelné valy opevnění po hradišti, postaveném Slovany. Celý tento vrch se zajímavou neživou i živou přírodou je chráněn jako Národní přírodní památka Kotýz. Putujeme dále po žlutě značené cestě, vedoucí nedaleko okrajů mohutného lomu, k vrchu Zlatý kůň a vycházíme u občerstvení s pokladnou poblíž vstupu do známých Koněpruských jeskyní.

Prohlídku již několikrát navštívených Koněpruských jeskyní si nenecháváme opět ujít. Překvapivě nikdo další nemá zrovna o prohlídku jeskyně zájem, takže naše skupinka o třech členech má jeskyni jen pro sebe. Známý jeskynní systém o třech patrech s velkou rozmanitostí krápníkové výzdoby, navíc se středověkou penězokazeckou dílnou, vždy stojí za návštěvu.

Zlatý kůň a Houbův lom

Po prohlídce jeskyní stoupáme k vrcholu Zlatý kůň a sledujeme značení naučné stezky. Nejdříve procházíme okolo mříží zajištěného komínu, kterým se spouštěli ve středověku penězokazci do nitra Koněpruských jeskyní, aby mohli falšovat peníze. Na vrcholek Zlatého koně je to jen malý kousek a cestu všude lemují trsy konikleců lučních českých. Z nejvyššího bodu je velmi daleký výhled na Křivoklátskou vrchovinu, Český kras a Brdy.

Skalní srázy na okraji plošiny Kotýzu

Pokračujeme k zábradlí u horní hrany části velkolomu Čertovy schody, kde již těžba neprobíhá a lom čeká na revitalizaci s budoucím jezírkem na dně. Sestupujeme dále po okraji lomu a přes koniklecové trávníky přicházíme na dno starého Houbova lomu.

Houbův lom se nachází v okrajové části bývalého spodnodevonského korálového útesu v pradávném tropickém moři a je druhově nejbohatším nalezištěm prvohorní devonské mořské fauny na celém světě a prakticky v každém kousku kamene se nachází zkamenělina. Měli jsme naštěstí kladívko a odvezli jsme si odtud krásný exemplář ramenonožce a také kousek stonku mořské lilijice, vše staré přes 400 milionů let.

Houbův lom na Zlatém koni s původním vchodem do Koněpruských jeskyní Část lilijice nalezené v Houbově lomu (stáří 400 mil. let) Ramenonožec nalezený v Houbově lomu (stáří 400 mil. let)

Informační tabule uvádí, že sběr zkamenělin je zde povolen, ale nesmí se narušovat skalní masív lomu. Ležících balvanů a kamenů jsou všude hromady a není to určitě nikomu zapotřebí. V kolmé lomové stěně nad námi se nachází výrazný otvor původního objevného vchodu do středního patra Koněpruských jeskyní a další menší i větší otvory. Z krásného Houbova lomu pokračujeme dále po naučné stezce přes několik menších opuštěných lomů, kde je vegetační pokryv udržován řízenou pastvou. Překračujeme silnici a přes louky přicházíme k zalesněnému okraji Lomu na Kobyle.

Lom na Kobyle a Očkovský přesmyk

Sestupujeme úzkou lesní pěšinou na samé dno hlubokého lomu, kde byla ukončena těžba v roce 1929, a poté byl lom ponechán přirozenému vývoji. V celé jeho severní stěně je odkryt přesun starších silurských a spodnodevonských vápenců (tmavé a méně zpevněné vrstvy v horní části stěny) přes mladší masivní slivenecké vápence (střední devon). Tento přesun je označován jako Očkovský přesmyk a zde v lomu patří k nejlépe odkrytým tektonickým poruchám přesunového rázu v Čechách.

V severní stěně je nápadný otvor do jeskyně Zlomená sluj, která zaujme svým prostorem. Další jeskyně, zvaná Chlupáčova sluj, se nachází v jižní stěně lomu a byly zde učiněny nálezy kostí a zubů jelenů, lvů, jeskynních medvědů, hyen, srstnatých nosorožců, mamutů a koní, které jsou dnes umístěny ve sbírkách Národního muzea v Praze. Z kdysi velké krasové dutiny dnes však zbylo pouhé torzo. V samém závěru lomu byl speleology nedávno učiněn objev propasťovité jeskyně s podzemním tokem a pokračují zde nadále průzkumné práce.

Očkovský přesmyk v lomu Na kobyle (v horní části stěny) Vstupní tunel do lomu Na kobyle

Ven z lomu vycházíme tunelem v severní stěně a vracíme se přes les a výhledové louky k silnici a k parkovišti u Koněpruských jeskyní, kde náš výlet můžeme ukončit u autobusové zastávky, kam zajíždí autobus z Berouna.

Trasu je samozřejmě možné si rozdělit i do dvou dnů. V době otevírací doby Koněpruských jeskyní jezdí autobus i o víkendech a svátcích do Berouna, nebo můžeme pokračovat v dalším poznávání krás Českého krasu cestou přes Kodskou jeskyni na vlak do Srbska. Jen několik kilometrů to máme i do památného Tetína, kam se dá rychle přesunout po neustále klesající vedlejší silnici.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Merkur Venušiny misky Rýchorská bouda Hrad Sovinec Bludný balvan Borišov Šerlich Macocha Pluto Černá díra Motýli Gran Paradiso Burkvíz Zvířetník Karlštejn Měsíc Bouzov Cumulonimbus Karimatky Foton Termoprádlo Hora Říp
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Hrady Štramberská Trúba neboli Štramberský hrad, Štramberk
2. Přírodní zajímavosti Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Rozhledny Toulovcova rozhledna: Rozhledna na Jarošovském kopci, Toulovcovy maštale
5. Vesmír Neutronová hvězda: Miniaturní hvězda a nebo extrémní atomové jádro?
6. Horské chaty Vosecká bouda, ubytování v západních Krkonoších
7. Moravské hrady Helfštýn: Hrad, který byl založen loupeživým rytířem
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist