Vřes obecný (Calluna vulgaris), slovensky vres obyčajný, rostlina vázaná na kyselé půdy

Vřes málokdo vnímá jako dřevinu. A přiznávám, že jsem mezi ně patřil dlouho i já. A to přesto, že pocházím z obce Vřesina, která měla své jméno dostat právě podle vřesu. Vřesiny máme v České republice hned dvě. A obě nedaleko Ostravy a obě ve Slezsku, byť jedna z nich je těsně u hranic toho pradávného zemského dělení, na hranicích Moravy a Slezska, na hranicích české Vysočiny a Karpat.

Vřes je po všech stránkách zajímavá rostlina. Dřevina. Stále zelené listy vřesu jsou velice drobné, čárkovité. Kopinaté, střídavé až vstřícné s délkou do asi 3 mm. Růžové, fialové a nebo (výjimečně) bílé květy jsou také drobné a velice variabilní. Vyrůstají na krátkých stopkách, kališní lístky jsou obvejčité. Uvnitř květu nalezneme 8 tyčinek, jejichž prašníky mají dva výrůstky, a semeník složený ze čtyř plodolistů. Vřes, který vytváří kobercovité porosty, kvete od června / července do září. Plodem je nahnědlá chlupatá tobolka kulovitého tvaru o průměru asi 2 mm s velkým množstvím drobných semen.

Vřesy místy představují hlavní složku porostů vřesovišť, okrajů lesů a nebo pastvin. Ale rostou také hojně až velice hojně ve světlých lesích a na dalších výslunných lokalitách. Nejen v chladnějších, ale i teplejších oblastech a nebo v některých horských polohách na kyselých půdách. U nás se objevuje od nejnižších poloh Hodonínska a nebo Labské tabule až po hřebeny Jeseníků a Krkonoš. Jde o výrazně světlomilný druh, který dává přednost výslunným polohám. S vřesem obecným se můžeme setkat nejen v Evropě (vyjma Středomoří), ale i na Islandu, na Sibiři a nebo v Severní Americe, kam byl zavlečen.

Vřes obecný našel své uplatnění i v lidovém léčitelství. Slouží k detoxikačním účelům, protože obsahuje množství tříslovin, glykosidů, flavonoidy, saponiny a nebo kyselinu křemičitou. Léčí rovněž dnu, revmatismus, je ale používán i při zánětech močových cest a nebo ledvin, pomáhá při horečnatých onemocněních. Využíval se i jako sedativum, některé části rostliny mají i halucinogenní účinky.

Rostlina je také důležitou složkou potravy lesní a nebo hospodářské zvěře. Na vřesu si rády pochutnávají nejen ovce, ale i jeleni a další býložravci. V minulosti se vřesu využívalo např. jako přísady do piva, dnes třeba med z vřesu je vysoce ceněn pro svou charakteristickou chuť. Je vyšlechtěno mnoho kultivarů, které se vysazují na zahradách a nebo v parcích k okrasným účelům. Vřes prostě patří do naší krajiny.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.