Skokan hnědý (Rana temporaria), slovensky skokan hnedý, je největším
a nejotužilejším z našich skokanů. Vždyť se skokanem hnědým se můžeme u vody setkat již
v předjaří, kdy na vodní hladině ještě
plave ledová tříšť a nebo vysoko v horách. U nás i na hřebenech nejvyšších pohoří jako
jsou Beskydy, Jeseníky, Krkonoše. V Karpatech a nebo v Alpách mohou skokani vystupovat
do výšek až okolo 2 500 metrů nad mořem.
Skokan hnědý je žába z čeledi skokanovití (Ranidae). Dorůstá délky až 120 mm, velikost většiny
jedinců se ale pohybuje obvykle v rozmezí 70 až 90 mm. Zbarvení skokanů hnědých je sice značně
proměnlivé, ale udržuje se v různých odstínech hnědé. Od tmavě hnědé přes červenohnědou až
po oranžovohnědou. Po těle jsou nerovnoměrně rozloženy různě velké tmavé skvrny. Zbarvení
břicha skokanů hnědých je světlé, od světle šedé až po žlutavou barvu s výraznými skvrnkami.
Na nohách má tmavé příčné pruhy.
V naší přírodě se se skokanem hnědým můžeme setkat od února / března do října / listopadu.
Ideálním prostředím jsou menší rybníky s bohatými břehovými porosty, ale malou rybí obsádkou.
Objevuje se ale i u lesních tůní, na prameništích a v zatopených příkopech. Setkat se s ním
můžeme v lesích, na loukách, ale i na našich zahradách.
Areál jeho rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu a velkou část Asie. Ve vodě jej uvidíme
ale jen v době rozmnožování, zpravidla v březnu. Mimo toto období žije na souši na rozmanitých,
ale vlhkých lokalitách. Vyhýbá se suchým stanovištím. V říjnu nebo v listopadu, v závislosti na
venkovních teplotách, si začíná hledat zimoviště. Buď na dně mělkých tůní (avšak hlubších než
půl metru nebo pod kameny, kořeny či v norách po hlodavcích.
Rozmnožování skokanů hnědých probíhá zpravidla v březnu, krátce po procitnutí ze zimní
hibernace. Jejich temné mručení "grook… grook… groook" se může od rybníků a nebo tůní ozývat
již v únoru. Samci se ve vodě objevují dříve než samice, které k tůním lákají svým hlasem.
Samice si svého partnera vybírá právě podle síly hlasu. Snůška obsahuje 1 000 až 2 500 vajíček,
které mají tmavý pól a silný rosolovitý obal působící jako čočka. To proto, aby bylo v chladném
období využito slunečního svitu na maximum a snůška nezmrzla.
Pulci se líhnou po třech až čtyřech týdnech, k metamorfóze v malé žabky potřebují v průměru
dva až tři měsíce. Během tohoto období pulcům postupně narůstají zadní nohy a posléze nohy přední,
naopak mizí ocas. Mizí také žábry a naopak se vyvíjejí plíce schopné přijímat vzdušný kyslík.
Pohlavní dospělosti dosahuje skokan hnědý v třetím roce života, ve volné přírodě se může dožívat
až 10 let.
Jídelníček skokanů hnědých je poměrně pestrý. Tvoří jej především hmyz, včetně larev komárů,
ale také pavouci, drobní korýši a nebo slimáci a žížaly. Pulci se živí detritem, řasami, ale
nepohrdnou ani mrtvolkami vodních živočichů a nebo vodními rostlinami. Samotní skokani pak mají
v přírodě velkou řadu nepřátel. Jak na souši, tak ve vodě. Ať již jsou to čápi, káňata nebo
různé druhy sov, ale i vydry, lišky či divoká prasata. Ve vodě se stávají kořistí užovek
obojkových, pstruhů a nebo štik.
Skokana hnědého, který se díky silným končetinám umožňujícím mu až metr dlouhé skoky
a snadné potápění může přesouvat v okruhu až jednoho kilometru, můžeme v naší přírodě zaměnit
s dalšími dvěma druhy hnědých skokanů. A to se skokanem štíhlým (Rana dalmatina), který
je menší a nemá skvrnité břicho a nebo se skokanem
ostronosým(Rana arvalis), který je rovněž menší, má ostrý nos a odlišný hlas
i kratší zadní končetiny.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Trojmezí na Hrčavě je oblíbeným turistickým cílem. Svědčí o tom
skutečnost, že v okolí trojmezí u Hrčavy vyrostla řada nových objektů. Ať již na
české straně a nebo na straně polské. Stavěno bylo především díky dota
…
Oblast Bílých Karpat se táhne v délce zhruba osmdesáti kilometrů
po hranicích mezi Českou a Slovenskou republikou, přičemž v obou státech se jedná
o chráněné území. Ačkoliv jsme tehdy tvořili ještě společný stát, na naší
…
Po odbočení z červené a sestoupení pod úroveň 1 000 m jsme se dostali
z mlžného lesa. Hned bylo lépe, červená vedla dále po hřebeni v mlze. Dostali jsme se
na asfaltovou úboční cestu vedoucí směr Horní Morava. Šli jsme po této
…
Hrad Cornštejn představuje pozoruhodnou ukázku středověkého fortifikačního
stavitelství nad meandrujícím tokem řeky Dyje na jihozápadní Moravě a při hranicích s Rakouskem.
Hrad Cornštejn byl postaven
…
Noční obloze v současnosti kraluje jasná kometa C/2020 F3 (NEOWISE),
která je nyní snad nejfotografovanějším objektem nad našimi hlavami. Kometa NEOWISE
je neodolatelným lákadlem nejen pro profesionální astronomy
…
Madeira. Na tento ostrov jsem se chtěl už dlouho podívat. Hornatý,
srázný, plný kvetoucích rostlin, příjemných lidí a hlubokých lesů. Už dříve jsem z různých
dokumentů zachycoval střípky o Madeiře, které se mi
…
Česká Kanada představuje nevšední oblast se zachovalou přírodou,
množstvím rybníků, skal a roztroušených balvanů i četných kulturních památek. Pojmenování
Česká Kanada patrně použil jako první jindřichohradecký rodák
…
Jevišovická pahorkatina určitě není tradičním cílem pro milovníky
horských túr. Vždyť nejvyšší hora zvaná Zadní hora dosahuje výšky pouhých 633 m. Avšak
kdo má rád pestrou krajinu říčních meandrů, skalní vyhlídky
…
Ani ne po týdnu jsme v Jeseníkách opět. Tentokráte míříme do Pradědské
hornatiny, resp. Desenské hornatiny (geomorf. okrsek) v jihozápadní části pohoří na Dlouhé
Stráně a Mravenečník. Výchozím bodem nám je obec
…
Lysá hora, královna Beskyd, láká dennodenně na svůj vrchol turisty
či výletníky. Pro někoho je Lysá hora vrcholem, na který nedá dopustit, já Lysou horu
spíše nemusím a vyrážím na ni jen tu a tam. Tak jednou, dvakrát do roka. A
…