Hrad Cornštejn představuje pozoruhodnou ukázku středověkého fortifikačního
stavitelství nad meandrujícím tokem řeky Dyje na jihozápadní Moravě a při hranicích s Rakouskem.
Hrad Cornštejn byl postaven Raimundem z Lichtenburka za vlády krále Jana Lucemburského. Patrně
někdy mezi léty 1320 až 1330. První známá písemná zmínka o Cornštejně pochází až z roku 1343.
Hrad je tehdy zmíněn v listině markraběte Karla, na jejímž základě mohli Raimundovi synové
rozdělit bítovské léno na tři části.
Cornštejn (Zornstein) stojí na strategicky velice výhodné protáhlé skalní ostrožně, která
je ze tří stran chráněna meandrujícím tokem Dyje. Jméno hradu, který byl postaven na místě
mnohem staršího výšinného sídliště, je odvozováno z německého zorn (hněv) a stein (kámen).
Patrně mělo vyjadřovat sílu hradu chránícího přístup k Bítovu, který koncem 13. století přechází
do rukou rodu Lichtenburků jako trvalí zástava.
V polovině 14. století se o hrad přou s Lichtenburky pánové z Hradce, avšak v roce 1363
jsou Lichtenburkové znovu uváděni jako držitelé panství. Původně nevelký hrad je dále rozšiřován
a opevňován. Ještě ve 14. století je Cornštejn doplněn o parkán, v první třetině století následujícího
je hrad za Jana z Lichtenburka a Cornštejna rozšířen nejen o druhý a mnohem pohodlnější palác s obytnou
věží, ale také o dolní předhradí s hospodářskými budovami.
V roce 1422 se o dobytí hradu Cornštejn neúspěšně pokoušejí husité. To se podaří až v roce
1465 vojskům Jiřího z Poděbrad, která zde o rok dříve vyslal Moravský zemský sněm. Ten totiž
označil Hynka Bítovského z Lichtenburka, který odmítl přísahat věrnost kališnickému králi, za
narušitele míru. Tehdejší obléhání Cornštejna se stalo politickou událostí evropského významu,
neboť za Hynkem Bítovským, který vedl proti králi otevřenou vzpouru, stál samotný římský papež
Pius II.
Vyhladovělá posádka hradu Cornštejn se po 11měsíčním obléhání vzdává. Majetek je zrádnému
Hynkovi odebrán a král Jiří jej nově svěřuje do rukou Wolfganga Krajíře z Krajku. Krajíř a jeho
synové Cornštejn opravují a dále rozšiřují. Modernizují oba paláce a reagují i na rozvoj dělostřelby.
V sedle jižně od hradu nechávají vystavět předsunuté opevnění s mohutnými dělovými baštami. Zřejmě
by v modernizaci hradu Cornštejn pokračovali i nadále, avšak pro nekončící soudní pře se sousedy
z Bítova se hradu Cornštejn nakonec vzdávají a po roce 1526 jej prodávají nazpět Lichtenburkům.
V roce 1542 dochází v souvislosti s blížícím se tureckým nebezpečím a na základě usnesení
Moravského zemského sněmu k poslední modernizaci hradu. Zejména byla zesílena štítová zeď. Po
vymření Lichtenburků se Cornštejn dostává roku 1576 do držení Štrejna ze Švarcenavy, roku 1617
se majiteli stávají Jankovští z Vlašimi a roku 1788 hrabata z Daunu. Noví majitelé se však již
o hrad nestarají a Cornštejn pustne a zvolna se stává ruinou. Nakonec Cornštejn je jako pustý
uváděn již po roce 1580.
Posledním vlastníkům, Haasúm z Hasenfelsu, byl hrad na základě Benešových dekretů zkonfiskován.
Současnou podobu získal Cornštejn až při rozsáhlé rekonstrukci v 70. letech minulého století. Tato
rekonstrukce však nebyla dokončena. V 80. letech 20. století byl Cornštejn převeden do správy Jihomoravského
muzea, které v současnosti zajišťuji zpřístupnění hradu veřejnosti. V roce 2011 byly vybudovány vyhlídkové
ochoze a zpřístupněno palácové sklepení, do kterého byly instalovány expozice večeřadla hradní posádky
a mučírny.
Pozoruhodné je nejen širší okolí hradu Cornštejn, ale také okolí bezprostřední. Jedná se totiž
o přírodně velice cennou oblast, která je domovem řady chráněných rostlinných a živočišných druhů.
Ty nalezly vhodné životní podmínky na zachovalých sutích, skalách i v lesních porostech. Není proto
divu, že tato lokalita byla vyhlášena za Přírodní rezervaci Cornštejn.
Otevírací doba hradu Cornštejn
Květen až září denně od 9.00 do 17.00
Ceník vstupného na Cornštejně
Plné vstupné 80 Kč
Snížené vstupné 50 Kč
Hrad je přístupný pěšky z několika směrů, motorizovaní návštěvníci mají k dispozici
odstavné parkoviště asi půl kilometru od hradu ve směru na Lančov.
Madeira. Na tento ostrov jsem se chtěl už dlouho podívat. Hornatý,
srázný, plný kvetoucích rostlin, příjemných lidí a hlubokých lesů. Už dříve jsem z různých
dokumentů zachycoval střípky o Madeiře, které se mi
…
Česká Kanada představuje nevšední oblast se zachovalou přírodou,
množstvím rybníků, skal a roztroušených balvanů i četných kulturních památek. Pojmenování
Česká Kanada patrně použil jako první jindřichohradecký rodák
…
Jevišovická pahorkatina určitě není tradičním cílem pro milovníky
horských túr. Vždyť nejvyšší hora zvaná Zadní hora dosahuje výšky pouhých 633 m. Avšak
kdo má rád pestrou krajinu říčních meandrů, skalní vyhlídky
…
Ani ne po týdnu jsme v Jeseníkách opět. Tentokráte míříme do Pradědské
hornatiny, resp. Desenské hornatiny (geomorf. okrsek) v jihozápadní části pohoří na Dlouhé
Stráně a Mravenečník. Výchozím bodem nám je obec
…
Lysá hora, královna Beskyd, láká dennodenně na svůj vrchol turisty
či výletníky. Pro někoho je Lysá hora vrcholem, na který nedá dopustit, já Lysou horu
spíše nemusím a vyrážím na ni jen tu a tam. Tak jednou, dvakrát do roka. A
…
Domeček na "muřích" nožičkách přes noc nespadl. Noc byla klidná
a ráno docela teplé a vlídné. Asi proto, že je skoro zataženo, byť se sluníčko pokouší
prodrat skrze mraky. Nakonec ale vítězí mraky a my měníme plán
…
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) je nebojácný pták
z čeledi pěnkavovití (Fringilliidae). Dlask tlustozobý je největším představitelem
této čeledi u nás. Však také rozpětí křídel dlaska tlustozobého
…
Noc na vrcholu Velkého Roudného (780 m) byla jasná, avšak z nočního
focení nebylo nic. Měsíc téměř v úplňku ve spolupráci s mlžným zákalem atmosféry svit
hvězd jasně přezářil. Nevadí, vyjde to jindy. Rozbřesk však vše
…
Krajina světa je bezesporu umělecké dílo, v němž jako žíly života
protékají prostorem a časem řeky, jejichž existence podmiňuje existenci mnohých světových
kultur. Jednou z výjimečných řek, kterou jsem jako poutník
…
Meteorologové sice slibují na další dva dny hezké počasí, já mám
však pochybnosti. Přesto však vyrážíme na dva dny do nitra Hrubého Jeseníku, protože
lepšího počasí se tento týden tak či tak již nedočkáme. Vůbec mě ty
…