Kozlíček topolový (Saperda carcharias) je roztomile vypadající brouk
z čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae). Kozlíček topolový má dlouhá šavlovitě
zahnutá silně obrvená modročerná tykadla, která dodávají tomuto brouku s hnědavě žlutými
až šedými krovkami s hustým černým tečkováním. Ty dodávají kozlíčku topolovému nezaměnitelnou
podobu.
Proto je s podivem, že na českém internetu snad až na jedny stránky (viz použité zdroje)
je kozlíček topolový zaměněn s kozlíčkem osikovým (Saperda populnea). Musel jsem
k ruce vzít další dva atlasy, zda-li se nejedná v tom používaném o nějaký šotek a ujistit
se, že nepopisuji nesprávný druh…
Tesařík kozlíček topolový dorůstá délky 20 až 30 mm. Nápadný je silně se dozadu zužujícími
mírně rozevřenými krovkami a především dlouhými zajímavě zbarvenými tykadly. Dospělí brouci
se v našich krajích objevují od června do září. Nejvíce si oblíbili lužní lesy, ale také
lesy a stromořadí s osikou a topolem případně vrbou (řidčeji) od nížin až do hor. Rozšířen
je nejen v Evropě, ale i v Asii až po Kavkaz a severní Čínu.
Kozlíček topolový s oblibou usedá na větve i listy zmíněných dřevin a okusují kůru
mladých větví nebo vykusují otvory v listí. Do zářezů v kůře klade samička vajíčka,
která přezimují. Larvy se líhnou až na jaře a hned se zavrtávají do dřeva 2letých až
20letých stromů. Kuklí se ve vertikálně vyhloubené chodbě hlavou dolů.
Dlouhé oválně chodby, které larvy neúnavně hloubí, zasahují až do jádra stromu. Proto
mladší a méně odolné stromy usychají a nebo jen slabě přirůstají. Larvy se ve dřevě vyvíjejí
2 až 4 roky. Podle podmínek. Brouk pak opouští chodbu kruhovým otvorem, jenž vyhloubil
v larválním stádiu. Proto je kozlíček topolový považován za škůdce.
