Proto je s podivem, že na českém internetu snad až na jedny stránky (viz použité zdroje) je kozlíček topolový zaměněn s kozlíčkem osikovým (Saperda populnea). Musel jsem k ruce vzít další dva atlasy, zda-li se nejedná v tom používaném o nějaký šotek a ujistit se, že nepopisuji nesprávný druh…
Tesařík kozlíček topolový dorůstá délky 20 až 30 mm. Nápadný je silně se dozadu zužujícími mírně rozevřenými krovkami a především dlouhými zajímavě zbarvenými tykadly. Dospělí brouci se v našich krajích objevují od června do září. Nejvíce si oblíbili lužní lesy, ale také lesy a stromořadí s osikou a topolem případně vrbou (řidčeji) od nížin až do hor. Rozšířen je nejen v Evropě, ale i v Asii až po Kavkaz a severní Čínu.
Čtěte také: Střevlík zlatolesklý, barevně neobyčejně proměnlivý predátor
Kozlíček topolový s oblibou usedá na větve i listy zmíněných dřevin a okusují kůru mladých větví nebo vykusují otvory v listí. Do zářezů v kůře klade samička vajíčka, která přezimují. Larvy se líhnou až na jaře a hned se zavrtávají do dřeva 2letých až 20letých stromů. Kuklí se ve vertikálně vyhloubené chodbě hlavou dolů.
Dlouhé oválně chodby, které larvy neúnavně hloubí, zasahují až do jádra stromu. Proto mladší a méně odolné stromy usychají a nebo jen slabě přirůstají. Larvy se ve dřevě vyvíjejí 2 až 4 roky. Podle podmínek. Brouk pak opouští chodbu kruhovým otvorem, jenž vyhloubil v larválním stádiu. Proto je kozlíček topolový považován za škůdce.
Použitá literatura
[1] Hmyz v lese, kapesní obrazový atlas, G. Amann; Nakl. J. Steinbrener 1995
[2] Brouci, fotografický atlas; Jiří Zahradník, Aventinum 2008
[3] Saperda carcharias (Linnaeus, 1758) - kozlíček topolový
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.