Běloskvrnáč pampeliškový (Amata phegea), slovensky bieloškvrnáč
púpavcový, patří k našim denním a poměrně hojným motýlům. Běloskvrnáče pampeliškového
obvykle uvidíme létat na lesních cestách a mýtinách a na okrajích lesů, luk a remízků
obvykle od května až června do srpna. Je poměrně špatný a těžkopádný letec.
Běloskvrnáč pampeliškový patří čeledi přástevníkovití (Arctiidae) a podčeledi
běloskvrnáčovití (Syntominae), která je v našich končinách zastoupena pouze
dvěma druhy. Hustě ochlupená housenka motýla má hnědošedou až hnědočernou barvu s výraznou
červenohnědou hlavičkou. Obvykle ji lze spatřit na pampelišce, jitroceli a na dalších
hostitelských rostlinách. Housenky běloskvrnáče pampeliškového přezimují v koloniích
a kuklí se na zemi v kokonech až brzy na jaře.
Dospělý motýl je nápadně zbarvený, na fotogeničnosti mu přidávají vedle výrazných
bílých skvrn na křídlech i dva žluté pruhy na zadečku. Rozpětí křídel dosahuje 35 - 40 mm,
přičemž křídla vykazují značnou asymetrii - přední křídla jsou asi dvakrát delší než
ta zadní. Běloskvrnáč pampeliškový je rozšířen od střední a jižní Evropy až po střední
Asii.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
O horské nemoci slyšel určitě každý, kdo se věnuje horské turistice, trekingu
či horolezectví. Někteří ji možná zažili na vlastní kůži, ale kolik z nás ví, jak
tato "nemoc" vzniká a jaké jsou její příčiny?…
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
