Bělásek řepový osídlil rozsáhlý boreální pás Evropy i Asie, od Britských ostrovů až po Japonsko. Hojně se vyskytuje i v severní Africe. Zavlečen ale byl i do Severní Ameriky a Austrálie, takže se dá říci, že osídlil téměř celou planetu. Od nížin až po horské oblasti do výšek okolo 2 000 m n. m. Oblíbil si pole, louky, ale i zahrady, kde patří k nejběžnějším druhům motýlů.
Sameček je o něco světlejší než samička. Na křídlech o rozpětí 40 až 50 mm má jednu skvrnu a černé poprášení na špičce předních křídel, které však u některých jedinců zcela chybí. Samička je tmavší se žlutavým nádechem. Na křídlech má narozdíl od samečka dvě skvrny, takže je zaměnitelná s podobným druhem běláska, kterým je bělásek řepkový (Pieris napi). Ještě více podobným druhem je bělásek jižní (Pieris mannii).
Čtěte také: Bělásek zelný, jeden z největších denních motýlů u nás
Samička klade až 150 vajíček na žírné rostliny, mezi které patří různé druhy zeleniny (především zelí a kapusta) a pícniny. Proto je bělásek řepový, podobně jako příbuzný bělásek zelný (Pieris brassciae), často označován jako škůdce. V neobhospodařované krajině housenky běláska řepového nalezneme na rezedě, huseníku, hořčici aj. rostlinách. Housenka se kuklí zpravidla po čtvrtém svlékání, stadium kukly trvá asi jen týden. U přezimujících kukel pak až 6 měsíců.