Infračervený snímek mlhoviny Trifid souhvězdí StřelecNový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy4.2.2015 | ESO 1504
Snímek pořízený pomocí přehlídkového dalekohledu ESO/VISTA zachycuje slavnou mlhovinu Trifid v úplně novém světle. Díky pozorování v infračerveném oboru elektromagnetického záření mohou astronomové prohlédnout skrze prachem naplněné centrální oblasti naší Galaxie a spatřit dosud skryté objekty. V této drobné části jednoho z několika mohutných přehlídkových programů dalekohledu VISTA astronomové objevili dvojici dosud neznámých velmi vzdálených Cefeid - proměnných hvězd, které se z našeho pohledu nacházejí téměř přesně za mlhovinou Trifid. Jedná se o první hvězdy tohoto typu, které byly nalezeny za centrální výdutí v rovině naší Galaxie. Jako jeden z hlavních přehlídkových programů jižní oblohy mapuje dalekohled VISTA pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile centrální oblasti naší Galaxie v oboru infračerveného záření a pátrá po nových skrytých kosmických objektech. Přehlídkový program VVV (VISTA Variables in the Via Lactea) se opakovaně vrací do stejných oblastí oblohy, aby odhalil objekty, jejichž jasnost se s časem mění. Čtěte také: Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální… K vytvoření tohoto působivého nového snímku vědci využili jen malou část mohutného archivu dat z přehlídky VVV - zachycuje známý objekt, oblast vzniku hvězd označovanou M 20 (Messier 20), která je známá pod pojmenováním mlhovina Trifid (Trifid Nebula). Její jméno je odvozeno od tmavých prachových pásů, patrných při pozorování dalekohledem ve viditelném světle, které mlhovinu rozdělují na trojici oddělených laloků. Známé snímky mlhoviny Trifid ji zachycují ve viditelném světle. Mlhovina na nich vypadá jasná, a to jak v červené barvě, za kterou je zodpovědný ionizovaný vodík, tak v odstínech modré, vznikajících díky rozptýlenému světlu mladých horkých hvězd. Mohutné oblaky prachu pohlcující světlo jsou na těchto snímcích velmi nápadné. Při pohledu pomocí dalekohledu VISTA, který pracuje v infračerveném oboru, vypadá objekt velmi odlišně. Z nápadné mlhoviny nezbylo prakticky nic. Prachové pásy jsou nenápadné a záření vodíkových atomů je viditelné jen slabě. Známé rozdělení na tři část je téměř neviditelné. Tento snímek (kde je v podstatě kompenzováno zeslabení objektů v pozadí, které ve viditelném oboru způsobuje mlhovina) odhaluje nové působivé panorama. Husté prachové oblaky v rovině Galaxie, kterými viditelné světlo prochází jen obtížně, umožňují průchod většiny infračerveného záření. A právě toto záření pozoruje dalekohled VISTA. Díky tomu může 'prohlédnout' daleko za mlhovinu Trifid a spatřit objekty na opačné straně Galaxie, které dosud pozorovány nebyly. Shodou okolností je tento snímek dokonalým příkladem toho, jaká překvapení může přinést pozorování v infračervené oblasti spektra. Na obloze nedaleko od mlhoviny Trifid (ve skutečnosti však sedmkrát dále od nás než mlhovina [1]) byla v datech přehlídky VVV objevena dvojice proměnných hvězd. Jedná se o Cefeidy (Cepheid variables), což je typ jasných nestabilních hvězd, které pomalu periodicky zjasňují a následně opět slábnou. Tyto dvě hvězdy, o kterých se astronomové domnívají, že jsou nejjasnějšími členy rozsáhlejší hvězdokupy, jsou jedinými cefeidami, které se dosud podařilo objevit poblíž roviny Galaxie avšak na opačné straně od jejího středu, než se nachází Sluneční soustava. Objevené hvězdy mění svoji jasnost s periodou 11 dní. Poznámky[1] Mlhovina Trifid se nachází asi 5 200 světelných let od nás. Střed Galaxie leží asi 27 tisíc světelných let daleko, prakticky stejným směrem. Nově objevené cefeidy jsou ve vzdálenosti asi 37 tisíc světelných let. Další informaceVýsledky byly publikovány v článku "Discovery of a Pair of Classical Cepheids in an Invisible Cluster Beyond the Galactic Bulge" autorů I. Dekany a kol., který byl publikován ve vědeckém časopise Astrophysical Journal Letters. Složení týmu: I. Dékány (Millennium Institute of Astrophysics, Santiago, Chile; Universidad Católica de Chile, Santiago, Chile), D. Minniti (Universidad Andres Bello, Santiago, Chile; Millennium Institute of Astrophysics; Center for Astrophysics and Associated Technologies; Vatican Observatory, Vatican City State, Italy), G. Hajdu (Universidad Católica de Chile; Millennium Institute of Astrophysics), J. Alonso-García (Universidad Católica de Chile; Millennium Institute of Astrophysics), M. Hempel (Universidad Católica de Chile), T. Palma (Millennium Institute of Astrophysics; Universidad Católica de Chile;), M. Catelan (Universidad Católica de Chile; Millennium Institute of Astrophysics), W. Gieren (Millennium Institute of Astrophysics; Universidad de Concepción, Chile) a D. Majaes (Saint Mary's University, Halifax, Canada; Mount Saint Vincent University, Halifax, Canada). ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru". OdkazyKontaktyViktor Votruba Jiří Srba Richard Hook Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1504. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média. Další související články:+ Nejjasnější hvězdy, 20 nejjasnějších hvězd na obloze+ Nova, eruptivní proměnná hvězda + Supernovy, oslňující kosmické ohňostroje ohlašující zánik hvězd + Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd + Červený trpaslík, nejpočetnější hvězdná třída ve vesmíru + Oranžový trpaslík, trpasličí hvězda hlavní posloupnosti + Žlutý trpaslík, další z hvězd hlavní posloupnosti + Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru |
|