Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 25.10.2017 , svátek má
Bude vás zajímat
Bude vás zajímat
Reklama
Treking > Vesmír > Protoplanetární disky

Protoplanetární disky

Pomocí zařízení ALMA vědci objevili podivné protoplanetární disky v dvojhvězdném systému

31.7.2014 | ESO 1423

Astronomové využívající dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili u obou složek mladé dvojhvězdy podivné skloněné prachové disky s probíhající tvorbou planet. Pořízená data představují dosud nejlepší záběry protoplanetárních disků v dvojhvězdném systému.

Představa protoplanetárních disků kolem složek mladé dvojhvězdy HK Tauri

Nové výsledky rovněž pomáhají vysvětlit, proč mnohé exoplenaty - na rozdíl od planet ve Sluneční soustavě - mají protáhlé dráhy s velkým sklonem. Výsledky výzkumu byly zveřejněny 31. července 2014 ve vědeckém časopise Nature.

Na rozdíl od našeho osamělého Slunce tvoří většina hvězd páry - dvojhvězdy, kde dvě stálice obíhají navzájem kolem sebe. Dvojhvězdy jsou ve vesmíru vyskytují velmi často. Tím ale vyvstává řada otázek. Jednou z nich je, jak a kde ve složitých podmínkách v okolí dvojhvězdy vznikají planety.

Čtěte také: ALMA odhalila zárodek obří hvězdy

"Radioteleskop ALMA nám poskytl dosud nejlepší pohled na dvojhvězdný systém s protoplanetárními disky. Díky tomu jsme objevili, že tyto disky jsou navzájem výrazně skloněné," říká astronom Eric Jensen (Swarthmore College in Pennsylvania, USA) Systém HK Tauri leží ve vzdálenosti asi 450 světelných let od nás a na obloze jej najdete v souhvězdí Býka (Taurus). Dvojhvězda je mladší než 5 milionů let a její složky odděluje vzdálenost 58 miliard kilometrů (což je asi 13krát více než dělí Slunce a Neptun).

Slabší z dvojice označovaná jako HK Tauri B, je obklopena protoplanetárním diskem, který vidíme zboku. Díky tomu efektivně zastiňuje světlo své mateřské hvězdy a astronomové si mohou disk pohodlně prohlédnout ve viditelném světle, případně v blízkém infračerveném oboru.

Širokoúhlý pohled na část oblasti s probíhající vznikem hvězd v souhvězdí Býka

Souputník HK Tauri A má také disk, který ale v tomto případě centrální hvězdu vůbec nestíní. Disk proto není možné pozorovat ve viditelném světle, neboť jeho slabé světlo zaniká v záři hvězdy. Je však možné jej zachytit na milimetrových vlnových délkách, na které je citlivý systém radioteleskopu ALMA.

Díky použití zařízení ALMA byli členové týmu schopni disk kolem hvězd HK Tauri A nejen zachytit, ale také poprvé změřit rychlost jeho rotace. Detailní záběr jim také umožnil spočítat, že sklon obou disků se navzájem liší minimálně o 60°. Místo toho, aby rovina disků byla shodná s rovinou oběhu dvojhvězdy, musí alespoň jeden z nich být vůči rovině systému významně skloněn.

"Toto nápadné sklonění nám poskytlo mimořádný pohled na mladý dvojhvězdný systém," říká spoluautorka práce Rachel Akeson (NASA Exoplanet Science Institute, California Institute of Technology, USA). "Přestože existují starší data, která naznačovala, že navzájem skloněné systémy mohou existovat, nová pozorování dvojhvězdy HK Tauri pomocí radioteleskopu ALMA zdokumentovala dění v takovém systému mnohem detailněji."

Hvězdy a planety vznikají z mohutných oblaků prachu a plynu. Při gravitačním smršťování začne oblak rotovat, dokud se většina hmoty neuspořádá do tvaru zploštělého protoplanetárního disku kroužícího kolem rostoucí centrální protohvězdy.

V dvojhvězdném systému jako je HK Tauri je ale všechno trochu složitější. Pokud oběžné dráhy hvězd a protoplanetární disky neleží alespoň zhruba v jedné rovině, jakákoliv vznikající planeta se postupně může ocitnout na protáhlé a dráze s velkým sklonem. [1]

Mladá dvojhvězda HK Tauri v souhvězdí Býka

"Naše výsledky ukazují, že existují podmínky nutné ke změnám planetárních drah a ty panují v systému v době formování planet právě díky procesu vzniku dvojhvězdy," poznamenává Eric Jensen. "Nemůžeme vyloučit jiné alternativní modely, ale je jisté, že druhá hvězda zde sehrává svou roli."

Jelikož ALMA je schopná pozorovat jinak neviditelný prach a plyn v protoplanetárních discích, umožňuje získat dosud nedostupný pohled na tento mladý dvojhvězdný systém. "Díky tomu, že systém pozorujeme v ranné fázi vývoje, v době, kdy jsou protoplanetární disky ještě dobře patrné, můžeme lépe odhalit jejich orientaci," vysvětluje Rachel Akeson.

V budoucnu by vědci rádi zjistili, jestli je tento typ systému obvyklý či nikoliv. Jsou si vědomi toho, že se zatím jedná o mimořádný jedinečný případ a že je potřeba dalších výzkumů, aby byli schopni říci, jestli je takové uspořádání v naší Galaxii běžné.

Eric Jensen k tomu dodává: "Přestože pochopení tohoto mechanismu představuje velký krok kupředu, nemůže zdaleka vysvětlit všechny podivné dráhy extrasolárních planet - prostě není dost dvojhvězd na to, aby toto byla úplná odpověď. Takže je to stále otevřená záležitost, kterou je potřeba vyřešit."

Poznámky

[1] Pokud hvězdy a jejich protoplanetární disky nejsou položeny v jedné rovině, gravitační působení jedné z hvězd bude deformovat disk druhé hvězdy - rozhoupe jej nebo způsobí jeho precesi. Také planety vznikající v discích budou ovlivňovány stejnými silami, což povede k naklonění a protažení jejich oběžných drah.

Další informace

Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je společným projektem Evropy, Severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za Evropu financována ESO, za severní Ameriku NSF (National Science Foundation) ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a s NSC (National Science Council of Taiwan) a za východní Asii NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu.

Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze Severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

Výzkum byl prezentován v článku "Misaligned Protoplanetary Disks in a Young Binary Star System" autorů Eric Jensen a Rachel Akeson, který byl publikován 31. července 2014 ve vědeckém časopise Nature.

Složení týmu: Eric L. N. Jensen (Dept. of Physics & Astronomy, Swarthmore College, USA) a Rachel Akeson (NASA Exoplanet Science Institute, IPAC/Caltech, Pasadena, USA).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Eric L. N. Jensen
Lead Scientist, Swarthmore College
Philadelphia, USA
Tel.: +1 610-328-8249
Email: ejensen1@swarthmore.edu

Rachel Akeson
NASA Exoplanet Science Institute, IPAC/Caltech
Pasadena, USA
Tel.: +1 626-395-1812
Email: rla@ipac.caltech.edu

Charles E. Blue
Public Information Officer, National Radio Astronomy Observatory
Charlottesville, USA
Tel.: + 1 434 296 0314
Mobil: +1 202 236 6324
Email: cblue@nrao.edu

Richard Hook
Public Information Officer, ESO
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1423. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články:

+ První exoplaneta se známou délkou dne, změřena perioda rotace planety Beta Pictoris b
+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
+ Směsice exotických hvězd, nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Nejčtenější
Reklama
Výběr článků
Hory Přes Malý a Králický Sněžník do Kladského sedla, Jesenicko-králický sudetský trek (2)
Hory Krivánska Malá Fatra, trek kolem Vrátne doliny
Hory Tuláky mezi buky (2), treking v Bukovských vrších a Bieszczadech
Reklama
Témata našich článků…
Český ráj Krkonoše, ubytování Chata Borišov Hajnáčka Hukvaldy Kežmarská chata Krížna Pieniny Nízké Tatry, ubytování Praděd Sovinec Maroko Králický Sněžník Komety Sivá brada Grand Combin Tribeč Blesk Kremnické vrchy Jeskyně Na Pomezí Turistické boty Hrad Frýdštejn
Reklama
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Vliv větru na pocitovou teplotu, tabulka pro přepočet

Vítr patří k základním meteorologickým jevům. Vánek či slabý vítr je v letních parnech vítaným společníkem. Silnější vítr může být vítaným společníkem při chůzi nebo drápání se do kopce za předpokladu, že fouká po…

Solární nabíječky pro turistiku a treking - luxus nebo nezbytnost?

Hory

Solární nabíječky se v outdooru objevily poměrně nedávno. Se stále častějším používáním GPS, digitálních fotoaparátů…

Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist