Pohoří Silvretta je vysoké a zaledněné pohoří na pomezí Rakouska a Švýcarska.
Silvretta leží ve spolkových zemích Tyrolsko a Vorarlbersko (Rakousko) a v kantonu
Graubünden (Švýcarsko). Pohoří dosahuje rozlohy asi 900 km2, nejvyšší horou
je Piz Linard (3 411 m) na švýcarském území.
Na rakouském území je nejvyšším Fluchthorn (3 398 m). Dalšími významnými vrchy Silvretty
jsou Piz Buin (3 312 m), Piz Fliana (3 281 m), Schneeglocke (3 223 m), Dreiländerspitze
(3 197 m), Grosslitzner (3 109 m) a řada dalších.
Celkově na Silvrettě napočítáme asi 50 třítisícovek. A také okolo 120, převážně
nevelkých, ledovců s celkovou plochou
okolo 50 km2. Především v pásmu hlavního hřebene. Největším ledovcem je Silvretta
Gletscher a La Cudera. Z dalších větších jsou to ledovce Jamtal Ferner, Vermunt Gletscher
a Ochsentaler Gletscher.
Silvretta je ohraničena údolím řeky Inn, údolími Schlappintal, Gargelental, Paznautal
a Montafon. Ta Silvrettu oddělují od sousedů, kterými jsou taková pohoří jako Samnaun,
Sesvenna, Rätikon, Albula, Plessurské Alpy a Verwall.
Silvretta je budována především krystalickými břidlicemi. Převládají ruly a břidlice.
Zatímco některé dravé horské bystřiny tohoto pohoří patří do povodí řeky Rýn, jiné zase
do povodí řeky Dunaj. Rozhraní obou úmoří prochází sedlem Bieler Hohe (2 000 m) na
rakouské straně Silvretty.
