Jaro je tady, potvrzují koniklece u Malhostovických kopečků

Vzhledem k dobré přístupnosti místa u silnice spojující Čebín s Malhostovicemi a atraktivnímu vzhledu vápencových "kopečků" je lokalita středem zájmu turistů i mimo dobu kvetení koniklece. V časných ranních hodinách jsem ale zatím jediným návštěvníkem; je sobota, takže další zvědavci se objeví až v průběhu dne.

U Drásovského kopečku poutajícího pozornost především svým kamenným oknem však nevidím ani jednu rostlinku - třeba budu mít více štěstí u vedlejší Malhostovické pecky - zdaleka viditelným asi 100 metrů dlouhým skalním útvarem, v minulosti zčásti odtěženým, jenž má snadno přístupný vrchol s rozhledem do okolí. Tam to vypadá o něco lépe - poupata a první rozkvetlé koniklece svítí na sluníčku mezi uschlou nízkou trávou a lákají včely. Moc jich ještě není (květů i včel), o týden později by to bylo lepší.

Koniklece nejčastěji bývají v plném květu koncem března a začátkem dubna. Poupata pokrytá bělavými chloupky se rozvíjejí v nepřehlédnutelný fialový květ se žlutým středem. Ale krásně je tu i nejenom zásluhou prvních poslů jara. Přírodní památka (PP) Malhostovické kopečky byla vyhlášena v roce 2015 spojením PP Malhostovická pecka a PP Drásovský kopeček. Jedná se o solitérní skalní výchozy z devonského vápence a předmětem ochrany jsou zejména teplomilné trávníky, kde se mimo jiné vyskytuje právě i chráněný koniklec velkokvětý. Člověk si u obnažených skal připadá jak v horách, zatímco se nachází nedaleko od zástavby…

Protože chci vidět více rozkvetlých rostlinek pohromadě, zamířím do nedaleké Přírodní památky (PP) Na lesní horce. Ta se rozkládá za Čebínem na opačné straně frekventované krajské silnice II/385, než je odbočka k Malhostovicích. Od Drásovského kopečku tam vede cesta po trase bývalého tělesa železnice, kterou dnes nejčastěji využívají cyklisté.

U mostku pro pěší nad rychlíkovou tratí Praha - Brno pak stačí přejít na druhou stranu, pokračovat v opačném směru a poté se vydat přímou cestou okrajem lesa. U jejího vyústění do silnice II/385 trasa pokračuje na opačné straně komunikace podél lesa k vrcholu kopce Dálka, na jehož jihozápadním svahu se koniklecová louka v otevřené vápencové stepi pod bývalým lomem nachází. Je tam asi opravdu tepleji, protože některé části suchého trávníku na stráni vystavené přímým slunečním paprskům už zfialověly.

Cestou zpět k Malhostovickým kopečkům ještě odbočím vpravo do lesa a zastavím se v bývalém lomu v lokalitě Na Kamínce. Nefunkční lom je částečně upravený, takže se v něm nachází několik ohnišť, posezení z kamenných bloků, dřevěné lavičky se stolkem i dostatek místa pro případné bivakovaní. Nad lomem i na samém vrcholu kopce, který v mapě nemá žádné jméno, je nejenom krásná vyhlídka do okolí, ale rovněž několik ohnišť a vhodných míst, kde se dá nouzově přenocovat.

• Přírodní památka Malhostovické kopečky na turistické mapě