Emberiza citrinella (strnad obecný). Atlas ptáků v ČR

Velikostí strnadi připomínají vrabce. Jsou však štíhlejší, mají výrazně delší ocas a protáhlý kuželovitý zobák. Na hřbetě jsou tito čiperové zbarvení hnědě, kostřec je rudohnědý. Samičky jsou zbarveny méně nápadně, stejně tak mláďata. V naší přírodě se se strnady můžeme setkat celoročně. V létě spíše v otevřené krajině, na okrajích lesů a v remízcích, v zimě i v blízkosti lidských obydlí, ke kterým se rád stahuje.

Sameček prozpěvující si třeba na telegrafním drátě se ozývá libozvučným "dydydydydý", při vábení samičky "sit, sit sit" a nebo si jen tak "cvrknou" svým melodickým "cirp, cí". Škála strnadova zpěvu je opravdu pestrá. Při tom všem prozpěvování ale nepřestává být ostražitý, stále bedlivě sleduje své okolí. Proto je tak těžké se k němu více přiblížit.

U nás strnadi žijí od nížin až po horské oblasti, lze se sním setkat nejen v Podyjí a nebo v Polabí, ale i na hřebenech Jeseníků a nebo Krkonoš. Hnízdí často na zemi ve skrytu křovin, kde si pečlivě splétá hnízdo ze stébel a kořínků rostlin. Vnitřek hnízda vyspraví měkkou a teplou vystýlkou, do které samička snáší obvykle čtyři až pět bělavých vajíček s proměnnou kresbou. Inkubační doba trvá 12 až 14 dnů, výchova mláďat asi další dva týdny. O mladé pečují oba rodiče, dokonce své ratolesti dokrmují ještě i nějakou dobu po opuštění hnízda.

Strnadi obecní hnízdí v našich podmínkách dvakrát až třikrát ročně, první snůšku mají již v dubnu, poslední mohou úspěšně vyvést v srpnu. Pohlavně dospívají v jednom roce, ve volné přírodě se v průměru dožívají dvou až tří let. Mají řadu přirozených nepřátel, kteří mají spadeno i na jejich snůšky. Nejen větší druhy jako sojky, straky či kavky, ale svou potravní konkurenci likvidují i kosi a nebo třeba sýkory koňadry… I tito milí drobní pěvci dokáží být nesmlouvavými zabijáky…

Strnad obecný patří mezi velice užitečné druhy. Na jeho jídelníčku jsou sice různá semena plevelů a nebo kulturních rostlin, tu a tam si pochutná i na různých bobulích, v letním období, zejména při výchově mláďat, však spotřebuje velké množství hmyzu, červů, pavouků a různých měkkýšů. Jeho jídelníček je velice pestrý a přizpůsoben roční době a z toho vyplývajícím potravním možnostem.

Areál rozšíření strnada obecného zahrnuje téměř celou Evropu vyjma západní části Pyrenejského poloostrova, méně hojný je i ve Středomoří. Na východě se s ním můžeme setkat až po jezero Bajkal. Na tomto rozsáhlém území se objevují tři poddruhy. Jsou to strnad obecný evropský (Emberiza citrinella citrinella), strnad obecný východoevropský (Emberiza citrinella erythrogenys) a strnad obecný skotský (Emberiza citrinella caliginosa).