Hyla arborea (rosnička zelená). Obojživelníci

Ano, rosnička zelená (Hyla arborea) z čeledi rosničkovití (Hylidae) tráví většinu svého dospělého (letního) života na stromech a keřích nebo bylinné vegetaci. Ze všech našich žab je nejméně vázána na vodu a do vody sestupuje pouze na kratičkou dobu, na den nebo dva, v období rozmnožování. K pobytu na stromech a keřích ji výborně slouží dlouhé, na koncích rozšířené prsty, které používá jako přísavky.

Rosnička zelená je poměrně drobná žabka, která dorůstá maximálně 50 mm. Samečci jsou o něco drobnější než samičky. U nás je rosnička druhem naprosto nezaměnitelným. Většinou mají hráškově zelenou barvu, avšak toto základní zbarvení bývá značně proměnlivé. V závislosti na vnějším prostředí, ve kterém se tyto žabky dokáží skvěle adaptovat a maskovat. Podle vnějšího prostřední a nebo teploty. Mohou tak zelené zbarvení měnit přes žlutou, šedou až po červenohnědou.

Břicho má bílou až žlutobílou barvu, na bocích jsou u dospělých jedinců nápadné černé až hnědé pásky táhnoucí se od nosního otvoru po celé délce těla. Povrch kůže je hladký a lesklý. Hrdlo samiček je bělavé až nažloutlé, u samečků má tmavé zbarvení. To je dáno přítomností složeného rezonančního vaku.

Oční zřítelnice jsou kulaté a vypouklé, zornice horizontálně eliptické. Dokonalé oči potřebuje rosnička k lovu, neboť lapá poletující hmyz svým silným, vymrštitelným jazykem. Na jejich jídelníčku je převážně blanokřídlý hmyz včetně mravenců, ale také brouci, pavouci aj. Je významným hubitelem škůdců, avšak v důsledku přílišné chemizace v zemědělství její počty klesají. Rosničky tak slouží jako přirozený bioindikátor znečištění životního prostředí.

Rosničky se ozývají velice hlasitým skřehotáním "kre, kre, kre", které trvá i desítky sekund. Zejména v době rozmnožování, kdy se jich ve vodních tůňkách sejde i větší množství. Stačí zaskřehotání jedné z nich a ostatní se hned ozvou také hlasitým chórem. Naprosto úžasný a nezapomenutelný žabí koncert jsem zažil jednou u Silického jezírka ve Slovenském krasu. Naprosto úžasné představení, které započalo za soumraku a trvalo až do kuropění. Jen kolega ráno protestoval, že celou noc nezamhouřil oka…

K páření těchto žabek dochází od dubna do června, v závislosti na poloze a nadmořské výšce. Samičky kladou kulovité shluky rosolovitých vajíček, kterých může být až jeden tisíc, ze kterých se za krátkou dobu líhnou larvy. Pulci rosničky zelené mají zprvu žlutou barvu, postupně ale tmavnou. Živí se řasami, mrtvými vodními živočichy, částmi rostlin, detritem. Metamorfóza bývá obvykle ukončena nejpozději do srpna. Rosnička zelená přezimuje, pohlavní dospívá ve třetím roce života. Dožívá se až 10 let, v zajetí byli chováni jedinci staří dokonce 15 let.

Rosničky obývají nejčastěji vlhké listnaté lesy a křoviny v okolí vod. Žabky dávají přednost nižším polohám, ale objevují se i v pahorkatinách do výšek mezi 700 až 800 metry nad mořem. V jižnějších státech vystupuje i do horských poloh. Najdeme ji v téměř celé Evropě, u nás nejčastěji v Polabí, v Třeboňské pánvi a nebo na Pálavě. Na Slovensku se objevuje nejčastěji v jižních a východních končinách.