Formica lugubris (mravenec podhorní). Blanokřídlí

Mravenec podhorní je, a v minulosti byl, často zaměňován s mravencem lesním (Formica rufa), který je celkově světlejší a především teplomilnější. Proto bylo potřeba revidovat řadu údajů o jejich výskytu. Na hrudi mají neostrou tmavou skvrnu, zadní okraj hlavy bývá porostlá krátkými chloupky. Lesklé zadečky mají smolně černou barvu. Dělnice dorůstají délky 4,5 až 9 mm, samičky až 11 mm. Dorůstají tedy stejné velikosti jako podobný mravenec lesní.

U nás je mravenec podhorní ohrožený a zvláště chráněný druh, který ke svému zdárnému přezimování potřebuje vysokou vrstvu sněhu. Ta vytváří dokonalou izolaci proti chladu a zabraňuje promrznutí podzemního hnízda, ve kterém mravenci přezimují. Jsou totiž podobně dlouhověcí jako mravenci lesní, kteří se dožívají asi 6 let. Dělnice mravence podhorního může přečkat dokonce 7 až 10 jar, královna až 20. Pokud je tady nesezobne některý z jejich přirozených nepřátel, mezi které patří zejména datlík tříprstý (Picoides tridactylus).

Mravenci podhorní si budují rozsáhlé hnízda, mraveniště z větviček a jehličí, ve kterých může žít až na půl miliónu jedinců. Stavby mohou mít u paty až dva metry a na výšku 50 až 100 cm. Tito mravenci dokonce vytváří menší kolonie navzájem propojených kup. Mravenci podhorní jsou velice užiteční. Dokáží sesbírat ohromné množství hmyzu a při přemnožení některého ze škůdců dokáží zareagovat rychleji a účinněji, než veškeré chemické postřiky.

Areál rozšíření mravence podhorního je ohromný, sahá od Pyrenejí a Irska až po Kamčatku a Japonsko. Jeho výskyt je však spíše ostrůvkovitý a vázaný na vhodné horské polohy. U nás se objevuje na Šumavě, v Brdech a nebo třeba v Jeseníkách, kde je vázán na jednu známou oblast - Mravencovku. Na Mravencovce, v PR Pod Jelení studánkou, bylo napočítáno na 1 300 kup tohoto druhu mravence, který zcela dominuje mezi dalšími 10 druhy mravenců v této lokalitě, na které připadá dalších 200 mravenišť.