Včera krátce po poledni strhli dva skialpinisté lavinu v krkonošském Obřím dole.
Šířka odtrhu laviny činila asi jen 60 metrů a délka 400 až 500 metrů s výškou masy sněhu
jen 0,5 až 1,5 metru. Přesto desková lavina, která sjela do žlabu Úpičky ve směru od
Slezského domu, zasypala dva skialpinisty.
Jeden se i přes těžká zranění dokázal částečně vyprostit a zavolat pomoc, druhý pod lavinou
zemřel.
Starší muž nedokázal, patrně následkem zranění a šoku, přesně popsat místo nehody, takže
do Obřího dolu bylo vysláno záchranné družstvo z Pece pod Sněžkou. Při nehodě zasahovaly
i dva vrtulníky. Posádka jednoho z nich zakrátko zraněného skialpinistu objevila a vyzvedla
na palubu. Až během transportu zraněného do nemocnice se zjistilo, že pod sněhem leží ještě
jeden skialpinista…
Včera v Krkonoších panovalo hezké, ale mrazivé počasí, lavinové nebezpečí bylo na stupni
2, tedy mírné. Tedy podmínky, za kterých skialpinisté do terénu normálně vjíždějí. Normálně,
ale za normálních podmínek. Ne za takových, za jakých učinili 45letý skialpinista se 17letým
synem včera v Obřím dole.
Podle vyjádření Pavla Cingra z horské služby v Krkonoších jsou vrstvy sněhu v lavinových
katastrech velice nestabilní a ke stržení laviny na ohrožených svazích stačí i poměrně slabý
impuls. Existuje nebezpečí deskových lavin způsobených nestabilitou jednotlivých nespojených
sněhových vrstev po dlouhotrvajících mrazech.
Že jsou sněhové vrstvy v exponovaných terénech nestabilní není divu. Na zledovatělou vrstvu
ne úplně sedlého sněhu po dva týdny sněžilo. Většinou se sypal suchý sníh. Ke konci období se
navíc přidává stabilní severozápadní vítr doprovázený výkyvy teplot. Vítr na hranách hor vytváří
mohutné převěje s ubitou krustou. A mezi touto větrem ubitou krustou a spodní zledovatělou
vrstvou je všechno sypké… Ideální podmínky pro vznik deskových
lavin.
Když odhlédnu od toho, že podmínky pro skialpinismus byly pro stupeň dva zdánlivě ideální
a hrozilo "jen" mírné nebezpečí, tak lavinou zasažení lyžaři vstoupili do terénu, který patří
k lavinami vysoce ohroženým. A jak mi řekl znalec zdejších podmínek Aleš K., nikdo z místních
v těchto místech nikdy v této době nesjezdoval.
Dříve tomu tak bylo proto, že tito znalci věděli, že zdejší terén je ve zvýšené míře ohrožen
lavinami a lavinami z mohutných převějí, které se na okolních horských hranách s železnou
pravidelností vytvářejí. Dnes proto, že je zde zákaz vykonávání takovéto činnosti. Celá tato
oblast totiž leží v první zóně KRNAPu. Dá se tak očekávat, že přeživší účastník neštěstí ještě
dostane pokutu od Krkonošského národní parku…
O zákazu lyžování v této oblasti Krkonoš
si můžeme myslet co chceme. Někomu se může líbit a někomu zase ne. V cirka poslední dekádě se
v horách potkávám (a je jedno zda-li v zimě či v létě) ve zvýšené míře s lidmi s drahou výbavou
a všemi těmi hitech, kteří překypují přehnaným sebevědomím. Já říkám že pýchou. Mám všechna
ta a ta "udělátka", jsem namakaný borec, mně se nic nemůže stát a já nemusím nic respektovat.
(Tím netvrdím, že takto tomu bylo i v tomto případě. O postižených nic nevím.) Obvykle platí
přímá úměra - čím méně zkušeností, tím vyšší sebevědomí.
Žijeme v době, kdy je pýcha vydávána za zdravé sebevědomí a různé spolky se tyto trendy snaží
promítat do výchovy. Podle mne je ale mezi pýchou a zdravým sebevědomím tlustá čára, jasně daná
hranice. Tu se mnozí sice dnes snaží setřít, rozostřit rozdíl mezi pýchou a zdravým sebevědomím.
Na rozdíl od zdravého sebevědomí ale pýcha zabíjí mnohem častěji. Tak jako se (možná) stalo včera,
kdy byl Bohužel zmařen mladý lidský život.
Od úsvitu lidských dějin byla jakousi pomyslnou hranicí Sluneční
soustavy planeta Saturn. Jako bloudící hvězdu ji mohli pozorovat lidé již dávno před
dobou dalekohledů. To ovšem téměř nic netušili o Sluneční soustavě
…
Po 1 000 kilometrech jízdy se konečně rozvalujeme v kempu Necko
na okraji Augustówa, kousek od jezera. Hned ráno se snažíme půjčit lodě na další
den. Jejich pronájem v kempu je ale drahý a tak to
…
První dojem při spatření tohoto úchvatného divu přírody daleko přesahuje
vše, co jsem dosud na svých cestách spatřil. Neskutečná krajina, která se před člověkem
na okraji Kaibabské plošiny otevře, zaplní obzor
…
Náboženství Green dealu (zeleného údělu) táhne technicky založenou
civilizaci hodně ke dnu. Nejčerstvějším příkladem nepromyšlenosti celého zeleného údělu
je Švédsko, které se po nedávném odstavení
…
Malebné Veporské vrchy jsou jedním z pohoří rozsáhlé geomorfologické
oblasti Slovenské rudohoří, do které patří i taková pohoří jako Volovské vrchy u slovenských
Košic a nebo Slovenský kras u Rožňavy. Veporské vrchy
…
Toto téma je na většině základních škol probíráno hned jako jedno
z prvních v přírodopise (po všeobecném úvodu a tak). Jde ale o poměrně složitou záležitost,
a proto je třeba ho řádně zjednodušit a spíš poukázat
…
První příležitost vidět na vlastní oči velkého samečka roháče obecného
je určitě pro leckoho až tak překvapivá, že si na chvilku vůbec nedovede představit ještě
mnohem větší druhy brouků. Některé z nich, žijící v nejteplejších
…
Naším výchozím bodem pro cestu přes Strážovské vrchy se stalo Fačkovské
sedlo, do něhož jsme sešli (lépe vyjádřeno sklouzali - bahnitá cesta připomínala spíš než
turistickou stezku tobogán pro vepře) minulý den z
…
Velmi rád objevuji zapomenuté kraje. Jsem o to radši, když se taková
místa najdou v Česku, které mám křížem krážem proježděné, tedy spíše prochozené. Frýdlantsko
má většina lidí spojené se strmými severními svahy Jizer
…
Astronomům se podařilo pomocí řady kosmických i pozemních přístrojů
včetně dalekohledu ESO/VLT nalézt soustavu s šesti exoplanetami, z nichž pět se kolem
své mateřské hvězdy pohybuje vzácně synchron
…