Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 2.10.2024
Treking > Naše vrcholy > Praděd (1 492 m n. m.), nejvyšší hora v Jeseníkách / pohoří Hrubý Jeseník a nejvyšší pevný bod v ČR

Praděd (1 492 m n. m.), nejvyšší hora v Jeseníkách / pohoří Hrubý Jeseník a nejvyšší pevný bod v ČR

Praděd - nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a 5. nejvyšší hora v ČR, výška Pradědu

7.12.2009 | Otakar Brandos

Nepřehlédnutelný Praděd (1 492 m n. m.) je nejvyšší hora Jeseníků a 5. nejvyšší hora ČR. Ano, Praděd je skutečně pátým nejvyšším vrcholem ČR po krkonošských horách Sněžka (1 603 m), Luční hora (1 555 m), Studniční hora (1 554 m) a Vysoké kolo (1 503 m).

Jaká je výška Pradědu

A jak je to s výškou hory Praděd (německy Altvater, polsky Pradziad)? Ta je uváděna od 1 491 m po 1 492 m, nyní také 1 491,3 m v závislosti na vztažném systému. Buď jak buď, Praděd s vysílačem pro mne je Praděd vysoký 1 492 m. Nejen proto, že jsem na tento údaj zvyklý, ale také proto, že se to dobře pamatuje smajlík. Nakonec s tou přesností měření je to bůhvijak, když se v loňském roce přepisoval výškový údaj u Sněžky v Krkonoších.

Proč? Převeďte si výšku hory Praděd na letopočet a významné události a máte tady připlutí Kryštofa Kolumba do Ameriky (v říjnu 1 492). K tomu pak stačí připočíst tři jedničky (rozuměj 111) a máme tady výšku Sněžky (1 603 m, někdy také 1 602 m).

Webkamery online

Nejvyšší bod ČR

Přestože je Praděd až pátým nejvyšším vrcholem v ČR, díky existenci 162 m vysoké budovy vysílače se tady nachází nejvyšší bod v ČR. Ano, nejvyšší bod vysílače na Pradědu dosahuje nadmořský výšky 1 638 m a je tak o plných 35 m výše než vrchol Sněžky. Tuto skutečnost v některém ze svých článků zmínil již kamarád Ivan Zajíček a určitě to připomene i v diskusi pod tímto článkem. Díky existenci vyhlídkové plošiny v budově vysílače, je na Pradědu i nejvýše položená rozhledna v ČR (1 567 m).

Praděd, turistická mapa

Rozhledny

Tato rozhledna ale není na Pradědu první. Již v roce 1912 tady byla otevřena (se stavbou se započalo již v roce 1903) pro turistickou veřejnost krásná kamenná rozhledna Habsburkwarte. O její výstavbu se zasloužil Moravskoslezský sudetský horský spolek. K rozhledně na Králickém Sněžníku Wilhelmswarte (z roku 1899) tak přibyl důstojný protějšek. Byť pradědská rozhledna oslavovala rakouský královský dvůr a králická rozhledna dvůr pruský…

Habsburkwarte

Habsburkwarte byla postavena v podobě starého gotického hradu. Tato krásna rozhledna v drsných klimatických podmínkách panujících na vrcholu hory Praděd díky neúdržbě rychle chátrala a její osud se naplnil 2.5.1959, kdy se Habsburkwarte zřítila.

i Praděd, info
Praděd
Výška: 1 492 m
Pořadí v ČR: 5. nejvyšší vrchol
Další info
webkamera: Praděd
Ubytování: Švýcárna, Chata Barborka

Idea výstavby rozhledny na Pradědu se však začala rodit již v 19. století, kdy se Praděd stal díky bouřlivému rozvoji turistiky velice vyhledávaným cílem. Habsburkwarte byla postavena pod návrhu vídeňského architekta Franze Neumanna. Její výška činila 32,5 m a šířka u paty stavby 14,5 m. Součástí rozhledny byl i hostinec s pokoji pro hosty.

První rozhledna asi nebyla fortelnou řemeslnickou prací, neboť byla přístupna jen do roku 1923, kdy byla z bezpečnostních důvodů uzavřena. V roce 1926 byla zahájena rekonstrukce, která trvala dlouhých 8 let. Ani později nebylo na údržbu financí až do jejího smutného konce. Na vrcholu Pradědu pak zůstala pouze poštovní chata s restaurací ze 40. let.

Zemské hranice

Praděd pak na několik let osiřel. V roce 1968 se započalo se stavbou budovy dnešního vysílače a rozhledny, která byla dokončena v roce 1980, rozhledna však až v polovině 90. let minulého století. Při výstavbě budovy vysílače byla na vrchol Pradědu přivedena asfaltová silnice, která dnes z Pradědu dělá nejsnadněji dosažitelný vrchol Hrubého Jeseníku.

Budova vysílače, Praděd

Praděd, ležící na staré zemské hranici oddělující Moravu a Slezsko, je vynikajícím rozhledovým bodem. Přehlédneme z něj celé Jeseníky, Králický Sněžník a Hanušovickou vrchovinu. Za pěkného počasí a ideální viditelnosti lze spatřit Sněžku v Krkonoších, Lysou horu v Beskydech, Malou Fatru a údajně i Vysoké Tatry. Já byl na Pradědu již nesčetněkrát. Sněžku jsem již viděl, ale ty zmíněné Tatry se mi spatřit nepodařilo.

Přírodní rezervace Praděd

Praděd je přírodní rezervací. Na alpínských loukách kvete v jarním a letním období velké množství chráněných rostlin. Spatřit tady můžeme i velké množství mechů a lišejníků, které tady díky drsným klimatickým podmínkám nalezly příhodné životní podmínky. A budeme-li mít štěstí, zahlédneme tady i kamzíka, jenž byl do Jeseníků nasazen z Alp v roce 1913. Na severním úbočí Pradědu se nacházejí i velká svorová skaliska zvaná Tabulové skály.

Vrchol Pradědu je velice snadno dosažitelný z Karlovy studánky přes Hvězdu a Ovčárnu. Dostat se sem můžeme i po hřebeni od Červenohorského sedla, ze sedla Vidly a nebo z Koutů nad Desnou. Jako poznámku na úplný závěr je nutno zmínit existenci lyžařského střediska Ovčárna - Praděd, které má nejlepší sněhové podmínky z celé ČR!

Na pokec za dědem Pradědem

Jsi blázen, říkají a ťukají na čelo,
jsi šílená, no to by se mi chtělo
v takový nečas, v zimě, větru, dešti
a pak se plahočit takovou dálku pěšky!
Ty nejsi normální, no to by se mi chtělo,
to já si hezky lehnu a natáhnu si tělo.

Po obou stranách stromy, vysoké štíhlé smrky
a mezi nimi suché s pahýly a suky
a ještě výš tu klečí
ostrůvky nízké kleči,
borůvčí, mechy, trsy horské trávy,
tu naštěstí nepasou se krávy,
jen vlasy jim stále vítr češe.
Jak krásně a měkce po ní jde se!

A což teprve, když zavládne tu zima
a vše pod bílou peřinou tiše odpočívá!
Přikryje vše, co nevyrostlo výše
a aby se vešli do její zimní chýše,
některým výrostkům musí i ohnout hlavu,
nasadit klobouk či kapuci zimního hávu
a my jen podle hrbolků a kapucí tušíme či víme,
co pod sněhovou přikrývkou ulehlo a dříme.

Stromy jsou důstojné, vznostné a nádherné,
bílá tak ladí k jejich barvě hnědé a zelené,
zdají se mnohem vyšší a štíhlejší vzhledem,
když mají větve jsou připaženy sněhem.
Sem tam ve stráni sušky, na tělech tvrdé rány,
jejich zlámané větve trčí na všechny strany,
však obaleny ledem a sněhem posypány
skví se na svahu jak křehké drahokamy.
Jen zíráš, žasneš, krása okamžiku,
dotkneš se jich a rozpadnou se v mžiku.

Dolíky pod stromy, hluboké závěje
a spršky sněhu, když strom se zachvěje,
když tisíce jehliček tě píchá do tváře,
smeteny vichrem ze sněhového polštáře
a stovky "svištů" pod vrcholem a na něm
se přidá ke koncertu a piští sborem.
Stačí jen uši nastavovat a tónina se mění,
všechno to víří, hučí, dnes čerti se žení!
Nevidíš na krok, jsi jako v Mléčné dráze,
ještě pár kroků na vrchol a je ti blaze.

"Kdepak jsi, dědo? Přestaň už s těmi žerty,
nemeť nám do očí sníh, zažeň palicí čerty,
vždyť se nedá dýchat a není na krok vidět,
to je přivítání, měl by si se stydět!"
"Tady jsem, jez lezte, líní holomkové,
táhnete se jak švábi, jak staří prďolové!"
A už nám sype sníh s čepice za krk
a směje se těm, které tímto nakrk
a už ho vidíme, vtipálka starého,
ještě pár kroků a budeme u něho.

Ó, dědo zlatý, už řídnou naše kosti,
kolena naříkají dosti a je to k zlosti,
jen srdce nestárne, i když se občas chvěje,
setkáním s tebou se vždycky rozehřeje.
Napřed se rozhlédneme, když mlha náhle zmizí,
na skvělé panorama, zda není tu něco cizí -
lanovka, hluk, co ničí tuto krásu,
zda dědovo sídlo nepodlehlo času,
pak usedneme rádi k prostřenému stolu
a při tvé vrcholovce pokecáme spolu.

Můžeme říci všechno, něco se dozvíme,
že zase přijdeme ví on a i my to víme.
Ó, dědo zlatý, prý chystají se plány,
že budeš spoután dráty, sloupy, trámy,
že skončí doba, kdy jsi tu byl pánem
a bude s tvým kralováním ámen.
"Tak ahoj a drž se, děde Praděde,
čerti už odtáhli, my zase půjdeme."
Zaslepeni třpytivou krásou mineme zatáčku,
děda na nás mává s vrcholu bez mráčku.

Napsala Pradědova praprapravnučka Ludmila Kubicová 23.1.2012.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
název hory (Karel Mácha, 07.12.2009, 20:18 )
Nebo se snad domníváte, ľe Altvater se správně německy řekne Altfatr? to snad ne....


Další související články:

+ Praděd na kole
+ Od východu do západu aneb Praděd - Lysá hora
+ Břidličná hora, nejvyšší vrcholy Hrubého Jeseníku
+ Vysoká hole, 2. nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a Velký kotel
+ Šerák, túra za skučení severáku
Reklama
Výběr článků
Les Ľubovnianska vrchovina, kraj na severu Slovenska
Hory Nejen hřebenovkou Oravské Magury - Paráč, Kubínská hoľa, Budín
Hory Utajené skalné okná Strážovských vrchov
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Polární záře Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Karlštejn Barborka Říp Propast Macocha Ještěd Sluneční erupce Maroko Lysá hora Měsíc Slunce Hrad Čachtice Pluto Neutron Soos Hukvaldy Fáze Měsíce Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist