Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 21.12.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Velký Milič

Velký Milič

Výstup na vrchol netradičně z Maďarska

10.2.2010 | Ivan Zajíček

Protože mi Velký Milič (895 m) při přechodu Slanských vrchů v roce 1998 zůstal utajen, chyběl mi jako skalp tohoto pohoří do mé sbírky již dlouho a těšil jsem se na něj jako malý kluk.

Cesta na Milič od hradu

Konečně se naskytla příležitost vloni v květnu, kdy jsem byl na návštěvě u svého kamaráda Marcela v Lastovcích. Na mapě č. 117 - Slanské vrchy - Dargov (1:50 000) nás zaujal okruh z maďarské vesničky Füzer, nad kterou se tyčí stejnojmenný hrad ve výšce 552 metrů. Ten je značený modrou značkou a vede právě přes Velký Milič a při sestupu okolo turistické chaty, kde se dá předpokládat občerstvení. Dle této mapy ze Slovenska na vrchol značka nevede, ale jako téměř vždy, bylo to všechno jinak. Mapa byla totiž z roku 1996.

Slanské vrchy zde na jihu Slovenska plynule přechází do pohoří Zempléni hegység (Tokajské vrchy) a spolu se Zemplínskými vrchy na severu patří do Matransko - slanské oblasti (Ésaki - középhegység), podobně Grófské pivo jako třeba slovenské Cerové vrchy či Burda a v Maďarsku pohoří Börzsöny hegység, Gödöllö dombság, Cserhát hegység, Mátra hegység, Bükk hegység či Csereháti dombság. Vše dále přísluší k Vnitřním Západním Karpatům, které spadají do Západních Karpat a dále do Alpsko - himálajského systému.

Většinu těchto maďarských kopečků jsem již navštívil a mohu říci, že se podobají jako vejce vejci. Listnáče, zalesněné a s výjimkou nejvyšší Mátry i dosti opuštěné. I když výhledových bodů se i zde najde díky místním skalám dostatek.

Většině české veřejnosti zůstávají hory v Maďarsku stále dosti utajené a návštěvy této země bývají převážně vedeny účelově za termálními prameny, vodami Balatonu a návštěvě historických měst - hlavně Budapešti. K tomu patří dobré víno a maďarské klobásy, případně skvělá rybí polévka - halasle. Na tu se i my dnes obzvláště těšíme - maďarští kuchaři jsou v tomto oboru skuteční mistři.

Slovenský rozcestník

Když se ale podíváme na mapě na dlouhou hranici Slovenska s Maďarskem, je zřejmé, že s výjimkou hranice od Bratislavy přes Komárno do Štúrova, kde protéká pohraniční řeka Dunaj jižně pod Podunajskou nížinou, následují již až k Slovenskému Novému Městu pohraniční hory nebo lépe třeba jen "hůrky". Poslední část hranice do Čierne nad Tisou je již ve znamení Východoslovenské nížiny s nejnižším bodem Slovenska (94 m) v místě, kde řeka Bodrog opouští Slovensko směrem na jih, aby v městečku vína Tokaji splynula s Tisou, jenž přitéká z Ukrajiny. U soutoku jsem byl, moc pěkné místo.

Pokud větší část hranic Slovenska s Českou republikou a Polskem existovala již ve středověku, až do konce 1. světové války jižní a východní část hranice Slovenska prakticky neexistovala a její jižní průběh s Maďarskem byl stanoven až v červnu 1920 a s Ukrajinou po 2. světové válce. Mezitím se hranice s Maďarskem zcela změnila v době Slovenského štátu, kdy např. Košice byly maďarské a hranice vedla Slovenským rudohořím.

Vrchol V. Miliče

O tomto jsme se s Marcelem bavili v autě cestou z Ostravy do Košic a já jsem potupně prohrál sázku, protože jsem si myslel, že hranice Slovenska s Polskem jsou delší než s Maďarskem. Nějak se mi to zdálo z Hrčavy na Kremenec daleko, ale na jihu se hranice více klikatí.

Hraniční úsek s Polskem měří jen 541 km a s Maďarskem 665 km. A s námi jen 252 km. I když jsem se již setkal i s jinými údaji - čert ví, kolik to měří přesně doopravdy.

Za Rakouska - Uherska Slovensko i Maďarsko spadalo pod Království uherské v Zalitavsku s rozlohou 282 297 km2 a 18 265 000 obyvateli (rok 1910), kdy hlavní město byla pochopitelně Budapešť s již tehdy 882 tisíci obyvateli. Takže dnešní jistá národnostní nevraživost mezi těmito státy má své historické kořeny i tradice a pan Slota ze Žiliny je toho důkazem. Ale dosti politiky, jsme na horách!

Ráno vyrážíme za krásného květnového počasí z Lastovců směr Michalany a pak novou zkratkou přímo do Maďarska, takže nemusíme projíždět Slovenské Nové Město a Sátoraljaúhely pod kopcem Magashegy (514 m), na kterém jsme již byli v minulém roce. Jedeme tedy přímo na Mikoházu, Palházu až do vsi Füzer, kde pod hradem parkujeme a utrácíme prvé forinty za parkovné. Nacházíme směrovku, která říká, že na horu Nagy Milic to máme dvě hodiny.

Maďarské hory

Napřed kráčíme současně po červené i modré značce, červená pak odbočuje k hradu (562 m) a my stoupáme směrem na sever pod horou Magashegy (672 m). Krajina je nádherná, navíc zatím nikde nikdo a tak si vychutnáváme klid a mír na jihu Slanských vrchů. Lesem přicházíme k lovecké chatě s názvem Csataréti pod dalším kopcem exotického názvu Kakas - bérc (733 m).

Odtud začíná být stoupání poněkud výživné a dostáváme se na úroveň skalnatého hřebínku, odkud jsou nádherné výhledy směrem na jih k hradu a pohoří Zempléni hégyseg, které se táhne dále na jih k Tokaji a k městu Szerencz. Zde potkáváme prvního maďarského turistu s dalekohledem, na kterém Marcel zkouší svoji angličtinu vypilovanou mezi Indy v huti Arcelormittal Ostrava.

Kterak se domluvili bohužel neumím posoudit - nerozuměl jsem jim vůbec nic. Ale mnozí Maďaři umí německy (potomci starého dobrého Rakouska - Uherska), takže bych se tady snad neztratil úplně. Další cesta mezi křovinami již vede na hraniční hřeben se Slovenskem a brzy stojíme u vrcholového kamenného sloupu Velkého Miliče, kde svačíme a já otevírám Radegast v plechu. Tady je to téměř bez výhledů. Je zde i naučná tabule ve slovenštině a začíná tady slovenská turistická značka, jenž pak kousek klesá a pak se vrací na sever na červené značení ze Slance do Slovenského Nového Mesta přes Izru a Byštu.

Pohoří Tokaji hegység

Sestup pokračuje listnatým lesem na asfaltovou silnici, po které brzy dorazíme ke skupině chat a jedna z nich je dokonce chata turistická, kde občerstvujeme. Kladný moment! Sestupujeme po silnici na rozcestí modré značky a dáváme se na jihozápad. Před námi se objevuje majestátní silueta hradu Füzer a po malém pokusu o zkratku dosti obtížně nacházíme parkoviště. Kruh se uzavřel - pomalou chůzí nám trval čtyři hodiny a byl opravdu pěkný. Navíc nám přálo počasí, bylo nádherně.

Hrad Füzer Na hranici Slovenska a Maďarska

Takže mne Maďarsko opět nezklamalo a význačnou horu Slanských vrchů - Velký Milič jsem netradičně navštívil z maďarské strany za jasné oblohy, svítícího sluníčka i kvetoucích stromů a keřů v máji roku 2009. Mladý Marcel byl dobrým parťákem, navíc mi dělal taxikáře, za což mu děkuji. Mohl jsem popíjet ušlechtilou šťávu z ječmene. Když se to spojí s návštěvou krásného hradu - má to kulturu i horský náboj dohromady!

Veľký Milič, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Outdoorové vybavení na vícedenní treky aneb co si s sebou vzít na hory
Hory Špicberky - brána Arktidy; soutěžní článek č. 6, Treking s Tilakem 2009
Hory Sněžnice - typy, konstrukce a použití
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist