Výstup na Milešovku aneb Hromovou horu

Túra na Donnersberg, Hromovou horu, za pekelného žáru

Milešovka, nejvyšší hora Českého středohoří, je v němčině zvána docela příhodně Donnersberg - Hromová hora. To proto, že vrchol hory Milešovka (837 m) je považován nejen za největrnější místo v České republice, ale také za místo s nejčastějším výskytem blesků u nás. Meteorologové tady registrují až 30 dní v roce s bouřkovým počasím. Snad právě proto sídlí na Milešovce Ústav fyziky atmosféry.

Milešovka jako větrná hora

Průměrná rychlost proudění vzduchu na vrcholu Milešovky činí 30,5 km/h (8,6 m/s). Nejvíce větrnými měsíci jsou listopad a prosinec, kdy průměrná rychlost větru činí 36 km/h a naopak nejméně větrnými měsíci jsou květen a srpen, kdy průměrná rychlost větru dosahuje 27 km/h. Pouze 8 dní v roce panuje na Milešovce bezvětří, což je pouhých 2,2 % roku…

Nejsilnější poryvy větru byly zaznamenány na Milešovce 14.1.1967, kdy rychlost větru překročila 50 m/s (180 km/h), což byla v té době horní hranice zde umístěných měřících přístrojů. Za takovéto větrné podmínky může nejen výška Milešovky, ale také její poloha uprostřed rozsáhlých tabulí, které nedokáží zmírnit proudění vzduchu.

Milešovka, teplota a srážky

Průměrná roční teplota na vrcholu Milešovky činí +5,2 °C. Nejchladnějším je leden s průměrnou teplotou -4,3 °C a nejteplejším měsícem je červenec s průměrem +14,6 °C. Nejvyšší teplota, která byla na Milešovce naměřena činila +34,7 °C (5.7.1957) a naopak nejnižší naměřená teplota činila -28,3 °C (9.2.1956).

Čtěte také: Milešovka, únorový přechod Milešovky

Průměrné roční srážky činí 557 mm. Nejsušším měsíce je únor (30,6 mm) a nejdeštivějším měsíce je červenec (73 mm). Nejdeštivějším byl rok 1941 (815,4 mm) a naopak nejsušším rok 1933 (348,3 mm). Průměrná výška sněhové pokrývky dosahuje maxima v únoru (35 cm), maximální výška sněhu byla zaznamenána v březnu 1965 (135 cm).

Na Milešovku vycházíme z obce Bílka

Teplota již po ránu začíná atakovat hranici +30 °C, což pro turistiku nejsou zrovna nejpřívětivější podmínky. Navíc je dnes jeden z 8 bezvětrných dnů v roce. Opravdu se nehne ani lísteček… Na vrchol Milešovky půjdeme sice většinou lesem, který skýtá jakýs takýs stín, přesto se na těch více než třech kilometrech pěkně zapotíme.

Přibližovadlo necháváme na parkovišti před obcí a přes Bílku míříme k jihu po červené turistické značce za výhledů na stožáry a průsek nákladní lanovky. Kamenitá lesní cesta nás vede přes rozcestí Nad Bílkou (650 m) světlým listnatým lesem, kde se k nám zprava od obce Černčice připojí modrá turistická značka.

K dalšímu rozcestí zvanému Milešovka je stoupání poněkud ostřejší, ale couracím tempem se to dá zvládnout i v tom strašném červencovém parnu. Na tomto rozcestí se loučíme s červenou značkou, která schází do obce Milešov a pokračujeme po modré značce k vrcholu Milešovky, který je vzdálen již jen asi půl kilometru. Okolní lesní porosty tvoří převážně teplomilné duby, která na jižním úbočí Milešovky mají příhodné podmínky.

Chata a rozhledna na hoře Milešovka

Poslední výškové metry, poslední dvě prudké serpentiny a již na nás vykukuje budova Ústavu fyziky atmosféry České akademie věd a především rozhledna Milešovka, která je naším cílem. Před tím však zapadneme do nově otevřené a zrekonstruované chaty Milešovka, kde je nutné odměnit čtyřletou a nejmladší účastníci naší túrky nanukem. Nejen kvůli termoregulaci, ale také kvůli udržení motivace . Dříve byl vrchol téměř nepřístupný, sídlili tady vojáci. Dnes se tady turista může najíst a občerstvit.

Konečně míříme na rozhlednu, na které se nemůžeme nabažit výhledů. Je sice poměrně silné kouřmo, přesto ale dohlédneme k hřebeni Krušných hor, na Bezděz, Házmburk i Říp a množství sopečných suků Českého středohoří a Dolnoohárské tabule. Za pěkného počasí má být vidět Šumavu a dokonce Alpy, my však takové štěstí nemáme.

Odpoledne se na zpáteční cestu vydáváme po trase výstupu, byť nás láká sestup po modré a nebo červené TZ do Velemína a nebo Milešova, avšak musíme se vrátit k autu. Tím se nakonec přesouváme k obci Milešov k místnímu rybníku s pěkným písečným břehem, ze kterého se celé pozdní odpoledne kocháme pohledy na impozantní vrchol Milešovky.

Geologie a příroda Milešovky

Homole Milešovky, jejíž svahy dosahují sklonu až 30° je tvořena především sodalitickým trachytem, jehož stáří bylo K/Ar metodou stanoveno na 31,6 mil. let. Jeho vznik tedy spadá do hlavní vulkanické fáze Českého středohoří. Nejbližší okolí Milešovky je již budováno čtvrtohorními sedimenty, druhohorními vápenci a krystalickými břidlicemi.

Na svazích hory se objevují četné skalní výchozy a skalní sutě, které jsou místem výskytu těch nejvzácnějších rostlinných druhů. To byl jeden z důvodů, proč byla Milešovka vyhlášena za Národní přírodní rezervace (v roce 1951) jejíž rozloha dnes činí 51,28 ha s vertikálním rozpětím 555 m - 837 m. Od roku 1976 je NPR Milešovka součástí CHKO České středohoří.

Milešovka, turistická mapa

Další související články: