Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 3.3.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Oblík, Srdov, Brník

Oblík, Srdov a Brník

České středohoří a zajímavé vrcholy

12.6.2010 | Jan Štolba

Musel to být nejstudenější květnový den. A největrnější. Dokonce bych přísahal, že jsem ráno v Lounech, kam mě zavezl autobus, viděl zbloudilou sněhovou vločku. Přesto jsem vyrazil, s nadějí, že počasí se během dne umoudří. Jako naschvál jsem měl ovšem namířeno na Oblík, Srdov a Brník, triumvirát výrazných kopců lounské části Českého středohoří, které jsou povětšinou docela - holé.

Hřebínek Srdova

Cestujeme-li od Prahy, spatříme siluety těchto kopců v plné kráse kousek před Louny. Dobře je zná každý, kdo tudy jezdí na Chomutov, Most a dál. Rovina se tu náhle prudce rozvlní a hned máme dojem, že jsme někde jinde; před námi se otevře zvláštní kraj, pestřejší a členitější, v dálce ohraničený modrou výzvou Krušných hor.

Kopce leží asi šest kilometrů severně od Loun. Nejvýraznější z nich, Oblík (509 m), má tvar pravidelného komolého kužele, opodál stojící Srdov (482 m) a nižší Brník (471 m) se z dálky jeví jako typicky zašpičatělé sopečné homole. Ve skutečnosti je tohle trio součástí delší vulkanické linie, táhnoucí se k severozápadu směrem k Milešovskému středohoří.

Raná z Oblíku

Nejprve nás jedna ze zachovalých lounských bran vypustí z města. Přejdeme Ohři a mohutnou dobroměřickou alejí, dnes divě rozšumělou větrem, vykročíme na Dobroměřice. Za nimi se zjeví nejen Oblík, ale vlevo také trojvrchol Rané (457 m), další holé hory, již si oblíbili rogallisté. Brzy přijde Červený vrch (275 m) s rozhlednou, postavenou zde počátkem století péčí místního klubu turistů, a vzápětí Dobroměřický rybník, za nímž se rezolutně tyčí Oblík a Srdov s neviditelným bratrem Brníkem v zákrytu.

Znám ty vršky po léta, teď je to ale poprvé, kdy jsem se vydal "na zteč". A tak pro mě skrývají i trochu tajemství. Zrovna holý a jakoby seseknutý Oblík působí natolik geometricky přísně, že se v duchu ptám - jaké to bude nahoře? Je tam hřeben, plošina? A co vítr? Umoudří se?

Zatím tomu nic nenasvědčuje. Vichr lomcuje stromy a křovisky podél hustě zarostlé cesty. Až když se začnu blížit shluku stavení na úbočí, zvanému samota Oblík, octnu se trochu za větrem. Kolem není živé duše, říkám, si, k čemu usedlost dnes slouží? Že by tu někdo bydlel? Anebo tu běží věčná renovace za blíže nejasným účelem? Ani ze stavu divoké "zahrady" v popředí, hýřící jarními odstíny žluté a fialové, bych neuhodl, nakolik je zde člověk přítomen.

Oblík, turistická mapa


Za samotou se cesta stáčí vzhůru. A jen co se dostanu nad úroveň posledních stromů, přijde rozluštění prvního tajemství, totiž lehounce namodralého odstínu, jejž bylo možno na úbočí hory z dálky rozeznat. Na pěšince, vinoucí se strmým svahem, mě totiž obklopí záplava modrých květů.

Mé znalosti v oboru botaniky jsou skromné a vztah ke květinám poněkud vlažný, ale modré moře, prokládané trsy žluti, mě docela strhne. Až doma vyhledám, že se jedná o len rakouský, diviznu brunátnou, chrpu chlumní… O žluť se stará vzácný hlaváček jarní, jedovatá rostlina, svého času ovšem sbíraná co bylina léčivá. Co tě nezabije, to tě posílí.

Oblík je přírodní rezervace s vzácnou skalní a stepní květenou, k nalezení je tu také ohrožený koniklec. Stoupám dál a mám štěstí. Jsem sice na nezalesněném jižním svahu, ale za větrem. Pěšina se párkrát esovitě otočí a když jen trochu vyjdu na nechráněnou stranu, opře se do mě nesmlouvavý severák.

Srdov z Brníku

Konečně nahoře. Další tajemství leží tu jako na dlani: vrchol Oblíku tvoří přívětivá louka, teď zjara na okrajích zaplavená žlutí, s širokými výhledy směrem na Louny a trojvrchol Rané. Severně se tyčí spanilá Milá (510 m). Jako siluety se za protáhlým hřbetem Dlouhé hrbí výrazné vrchy Zlatník a Bořeň.

Bohužel se sem vklínily i neúnavně dýmící komíny počeradské elektrárny. I dole v krajině je spousta žluti, tentokrát je to ale řepka, jejíž pole v posledních letech radikálně mění barevnost české krajiny. Na vrcholové pláni stojí malé meteorologické zařízení a dosahuje sem pás keřů a stromů, jimiž je severní svah Oblíku porostlý. Díky nim (a asi též terénní vlně uprostřed návrší) tady na vrcholu nakonec ani moc nefičí.

Nejzajímavější je ovšem pohled k východu. Tam se tyčí Srdov a Brník a za nimi se otvírá široké panorama Milešovského středohoří, od Hradišťan přes Milešovku až k výběžku Košťálu. Jižněji se z roviny zvedá předsunutá hlídka středohoří, osamělý Hazmburk. Ještě chvíli se zdržím. Je nevlídný všední den, jsem tu sám, za nějaký čas se odněkud vynoří dvojice Němců zachumlaných v kapucích. S dvojicí houževnatých penzistů, na niž narazím při sestupu, to budou jediní výletníci, které dnes potkám.

Oblík

Nezbývá než vyrazit malým lesíkem a přes palouky, na nichž někdo pozutínal a na hromady složil suché klestí, k sousednímu Srdovu. Nevede tudy značená cesta, nicméně jakž takž vyšlapaná pěšina se dá (pomineme-li nějaký ten falešný start) nalézt celkem snadno. Jaký div: v sedle mezi oběma vrchy dokonce zasvitne sluníčko! Škrábu se po kamení vzhůru a za chvíli jsem tam. Srdov - to je hora! Tvar zašpičatělé homole mýlí. Ve skutečnosti Srdov tvoří krátký ostrý hřebínek, široký tak akorát pro vrcholovou stezku.

Na okamžik si uprostřed rovinatého lounska pár desítek kilometrů za Prahou připadám jako někde v Roháčích. Také řetězec sousedních vrchů je odsud vidět v nové, dramatičtější perspektivě. Rozkvetlé svahy příkře padají dolů a místy se na nich ve větru teskně zmítají kouzelně šedavá stébla stepního kavylu. "Razšumělsa kavyl, golubaja trava - " zpívá se v jedné ruské dumce, jejíž tesklivou melodii jsme se kdysi učili ve vynucených hodinách ruštiny. Teď mi nejde z hlavy; vida, co ze školních let nakonec uvízne v paměti a stane se podstatným.

Každý vrchol má svůj čas. Opouštím Srdov a sbíhám k poslednímu dnešnímu pohanskému vršku, Brníku. Musím se prodrat malou křovinatou lesní "džunglí" v sedélku. Ale i tudy vede pěšinka, i když sotva patrná. Zatímco Oblík nabízí vrcholovou louku a Srdov se pyšní hřebínkem, Brník je skromná homole. Ale krásná. Až se mraky trhají a docela regulérně tu a tam vykoukne slunce. Směrem západním se lounské vrchy seřadily do zástupu: Srdov, Oblík, Raná. A podívám-li se na druhou stranu, vidím pokračování sopečné linie.

Srdov

O mnoho nižší pahorky jsou tu čtyři, přičemž jméno prvního z nich, paradoxně nejvyššího, nemohu na žádné mapě najít. Pak přichází Malý vrch (374 m), Šibeník (347 m) a nakonec Mlýnský vrch (336 m). Na samém okraji Brníku zkoumám, zda by tu šlo sestoupit dolů do lesa a pak k silnici. Chvíli se mi zdá, že ano, pak zas ne. Je to tu hodně strmé. Radši se vracím do "džungle", odkud mě jakási pěšina vede dolů, zhruba na Mnichovský Týnec.

Za chvíli se les mění v nízký křovinatý porost a stezka čím dál častěji mizí do vytracena. Až si říkám, nejde-li o spleť chodníčků tiše pro vlastní potřebu vyšlapaných zvěří. Pár divoce rozrytých míst napovídá, že by nedaleko mohl být nějaký ten divočák. Raději se jeden druhému ve vší úctě vyhneme.

Oblík

Z Mnichovského Týnce se jako mravenec šinu přes pole směrem k Židovicím. Brník za zády se mi vzdaluje, až je z něj zas jen hůrka na obzoru. Mám tenhle vizuální vjem moc rád: že jsem se posunul odněkud někam, prošel kus kraje, že místa, k nimž jsem zprvu ani nedohlédl, mi nakonec mizí za zády. Dojdu dnes až do Třebívlic. A jak by shrnul patron cestovatelů a dobrodruhů Jules Verne: zbytek dne proběhl bez zvláštních příhod.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
26.10.2010, 08:16 arny | skvělý článek
25.10.2010, 21:19 Radka | Krásně vylíčeno..
14.06.2010, 21:57 karel | obdiv


Další související články:

+ České středohoří a Kokořínsko
+ Toulky Českým středohořím
+ Únorový přechod Milešovky
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Říkám vám, jde to III! aneb turistika s mrňaty
Hory Bacówka na Rycerzowej, Beskid Żywiecki aneb Kysucké Beskydy
Hory Zámek Červená Lhota - těžká romantika v jižních Čechách
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist