Kolem sedmé hodiny jsme byli na místě. Vydali jsme se směrem na Majerovu skalu. Nejdříve příjemným lesním chodníkem a v závěru výstupu hlinitým strmým chodníčkem, který byl dobře značený, takže v klikatinách na mýtinkách nás bezpečně vyvedl k našemu prvnímu cíli - na Majerovu skalu.
Počasí bohužel nedovolilo vychutnat si výhledy - ráno poprchalo, pak se honily mraky a vše bylo jako v kouřmu. A tak jsme hned pokračovali dále. Po prudkém sestupu následoval travnatý chodníček na Líšku a odsud na vrchol Krížnej. Počasí se začalo zlepšovat, konečně se ukázaly první výhledy na vápencové vrcholy Ostré a Tlsté. Byly v mlhovém závoji, do dálek nebylo vidět vůbec.
Hřebenem vedly příjemné chodníky v trávě. Na okolních svazích se pásla stáda krav a ovcí. Přes oblý chrbát Frčkova a Ostredku jsme se dostali na vápencovými skalami vyzdobený Suchý vrch. Chodník prudce klesl. Míjeli jsme odbočku na salaš, kde nabízeli sladké a kyselé mléko.
Pokračovali jsme dále, čekal nás poslední výstup na Ploskú, která skutečně vypadala tak, jak se jmenovala. Výhledy se neustále zlepšovaly. Pěkně vypadal Borišov a maličká červená tečka - střecha Chaty pod Borišovom, na východě Zvolen, hřeben Nízkých Tater i Salatín s Tlstou, v dálce trošku město Martin a Veľký Choč, ale Malou Fatru jsme bohužel skoro vůbec neviděli.
Když jsme se dost vynadívali na překrásné okolí, opustili jsme kouzelný hřeben Veľkej Fatry. Neustále jsme se rozhlíželi, naposledy několikrát ještě zmáčkli spoušť, abychom měli nějaké fotečky na památku a kráčeli do Vyšnej Revúcej, kde naše trasa končila. Přestože zpočátku počasí trošku strašilo, poprchalo a nebylo jisté, zda bude možné projít velkofatranským hřebenem v suchu, túra byla moc hezká, i výhledů jsme si nakonec užili a máme na co vzpomínat.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.