Bradla Velké Fatry - hory Ostrá, Tlstá a Drieňok

Za bradly Velké Fatry - Ostrá, Tlstá a Drieňok

Velkou Fatru vám určitě blíže představovat nemusím. Toto turisticky atraktivní pohoří je velmi přibližně ohraničeno městy Martin, Turčianské Teplice, Banská Bystrica a Ružomberok. Toto velké pohoří zaujímá rozlohu zhruba 40 × 20 km. Výrazný hlavní hřeben pohoří se v oblasti vrcholu Ploská (1 532 m) štěpí na dvě samostatné větve.

Ta východní s takovými vrcholy jako je Čierny kameň, Rakytov či Smrekovica a Šiprúň se nazývá Liptovský, západní hřeben je pak nazýván Turčanským. V tomto čísle Trekingu se blíže podíváme pouze na jihozápadní část Velké Fatry, kde je převládající horninou vápenec. Díky poměrně velké odolnosti vápenců vůči erozním vlivům, se v této části Fatry vytvořil typický skalní reliéf s nádhernými věžemi, skalními okny, římsami a galeriemi.

Nejznámějšími a turisticky nejnavštěvovanějšími vrcholy jsou bezesporu Ostrá (1 247 m) a Tlstá (1 373 m). V jejich stínu je skryt jižněji ležící a relativně opomíjený vrchol se zajímavě znějícím jménem – Drieňok (1 268 m). Nejvhodnějším nástupním místem do této části Velké Fatry je bezesporu obec Blatnica. Na Drieňok se často vychází z městské části Diviaky, jež jsou součástí Turčianských Teplic. Možnost ubytování poskytuje kemp v Gaderské dolině.

Na popisovanou středně náročnou a téměř celodenní túru tedy vyrazíme z kempu v Gaderské dolině. Pokračovat budeme po žluté turistické značce Gaderskou dolinou. Brzy však odbočíme vpravo na modrou značku do doliny zvané Konský dol. Vystupujeme po chodníku Janka Bojmíra mezi strmými srázy Ostré po pravé ruce a Tlsté po ruce levé.

Výstup je zpočátku poměrně mírný, brzy však začíná nabírat na sklonu. Na konci strmého stoupání se dostáváme pod skalní galerii na rozcestí se žlutou značkou. Ta vede vpravo na Ostrou. My však budeme pokračovat vlevo po modré turistické značce, která nás přivede až na vrchol Tlsté.

Na plochém vrcholu s poměrně velkou šťavnatě zelenou loukou se můžeme zvěčnit zápisem do vrcholové knihy skryté ve schránce. Z vrcholu Tlsté se otevírají fantastické rozhledy především k jihu na rozeklaný skalní hřeben Ostré a poměrně výrazný vrchol Drieňku.

K zahození nejsou ani pohledy k západu do Turčianské kotliny a na hřebeny Lúčanské Malé Fatry a Strážovských vrchů včetně nepříliš známého horského celku Žiar. V minulosti se na vrchol Tlsté dalo vystoupit chodníkem z Vápenné doliny. Tato cesta však byla zrušena z důvodu poškození chodníku v úseku nad Mažarnou jeskyní.

Z vrcholu Ostré budeme pokračovat přibližně východním směrem po zelené Turistické značce. Poměrně mírným stoupáním pokračujeme na vrchol Ľubená (1 414 m). Vrcholové skalisko tohoto téměř neznámého vrcholu poskytuje fantastické pohledy východním směrem, tedy na hlavní hřeben Velké Fatry. Krížna, nejvyšší Ostredok, Suchý vrch i Borišov jsou odsud téměř jako na dlani. Určitě stojí zato tady posedět a vychutnat si tyto nezvyklé pohledy na oblé hřebeny Velké Fatry.

Většina turistů se spokojí s jednou návštěvou tohoto pohoří a s přechodem hlavního hřebene, ale až při dalších túrách na vrcholy mimo hlavního hřebene člověk odkryje další tajemství tohoto nádherného pohoří, které je součástí Vnitřních Západních Karpat.

Z vrcholu Ľubená budeme pokračovat po výrazném a věnčitě se stáčejícím hřebeni k dalšímu vrcholu zvanému Bogľov kopec (1 280 m). Tento zalesněný hřeben je poměrně strmý s řadou dalších skalních útvarů. Většina další cesty probíhá lesem s minimem výhledů.

To se však napraví jakmile se přiblížíme k poslednímu významnému vrcholu této túry. A tím je fantastická a nádherná Ostrá. Krásné vápencové věže zaujmou ve všech ročních obdobích. V zimě, když splývají s bílou sněhovou peřinou, na jaře, kdy jsou posety neuvěřitelným množstvím roztodivného kvítí, i na podzim, kdy tyto věže kontrastují se zlatavou barvou mrazy spálené trávy.

Tato túra určitě nemůže zklamat v žádné roční době. Těsně pod vrcholem Ostré se protáhneme úzkým skalním oknem a již stojíme na nevelké vrcholové plošince. Rozhledy jsou fantastické, panorama obsáhne všechny pohoří této části Slovenska. Jako na dlani máme před sebou Drieňok, na opačné straně pak Tlstou, jejíž jižní stráně jsou zkrášleny velkým množstvím skalních říms a prahů. Zejména vpodvečer, kdy sluneční paprsky vykreslí na bílém vápenci nezapomenutelné ornamenty.

Z vrcholu Ostré budeme sestupovat po žluté turistické značce. Nejprve po strmých jižních stráních, kde jsou dodnes dobře patrné stopy po pastvě, později strmou Juriášovou dolinou až na dno Blatnické doliny. Blatnickou dolinou pak pokračujeme až do Blatnice a nebo nazpátek do kempu v dolině Gaderské.

Turistický průvodce

Velká a Šípska Fatra. Průvodce popisující jedno z nejkrásnějších, největších a nejromantičtějších pohoří nejen Slovenska, ale Západních Karpat vůbec. Pohoří, kde je ještě i dnes živé salašnictví a pastevectví, které dodává tomuto koutu Slovenska jen těžko opakovatelný ráz. Publikace je doplněna digitálně zpracovanou mapkou, uživateli oblíbenými rozhledovými růžicemi a barevnými panoramaty s popisy nejvýznamnějších vrcholů a sedel. Informace pro uživatele GPS «

Pokud bychom toho pro dnešní den ještě neměli dost, můžeme se vydat na poslední z výrazných vrcholů této bradlové části Velké Fatry. V Blatnické dolině se vydáme vlevo proti proudu říčky Blatnica. Asi po 3/4 hodině nás lesní cesta přivede k velkému palouku se seníkem. Tady opustíme Blatnickou dolinu a odbočíme vpravo na žlutě značenou spojku.

Projdeme lesem na další louku a kolem vodního zdroje stoupáme k protějšímu hřebeni. Výstup nabírá na strmosti. Sklon této výstupové cesty se nesníží dříve než v nevýrazném sedle na hřebeni, kde se naše žlutá značka napojí na modrou, jež sem vede z Žarnovické doliny a dále vede na Drieňok.

Vydáme se tedy vpravo po této značce, jež nás brzy přivede do sedla pod Drieňkom. Výstup je poměrně strmý, ale podstoupená námaha bude vzápětí odměněna. Les začne řídnout, až se pod vrcholem drápeme vzhůru strmým chodníkem lemovaným jen a jen loukami.

Projdeme kolem suchého a značně pokrouceného stromu a již jsme na lučnatém vrcholu, ze kterého se otevírají jedinečné rozhledy. Přímo před sebou máme nejvyšší vrchol Kremnických vrchů Flochovou. Prozradím, že Flochová je vulkanického původu, stejně jako podstatná část celého pohoří jemuž vévodí. Na opačné straně, na severu, určitě zaujme nezaměnitelná Ostrá. I na východě a západě je vidět řada horských pásem a vrcholů.

Z Drieňku pak sestoupíme nazpět do sedla. Tady ale odbočíme doprava a sestupujeme po modré turistické značce až do Diviak. Upozorňuji, že prodlouženou variantu túry zvládnou jen ti nejzdatnější turisté. Celková délka túry je 11 až 12 hodin, celkové převýšení asi 1 900 m. U kratší verze je převýšení asi 1 000 metrů a délka túry asi 7 až 8 hodin.