První den v pátek jsme se vydali pozdravit dědu Praděda (1 492 m n. m.). Autem až na Ovčárnu a odtud pěšky po krásné asfaltce přímo k vysílači. Trošku jsme zvažovali, zda tam vůbec jet, protože výjezd na Ovčárnu je placený, ale naštěstí je to poloviční cena oproti těm zimním. Jezdí zde i autobus z Karlovy Studánky, ale nevypadal moc zařízený na převážení kočárků.
Trasa je opravdu pohodová s pěknými výhledy téměř po celou dobu, lemovaná borůvčím a dokonce i na oběd je možnost výběru restaurace. Hned na Ovčárně se nachází několik občerstvovacích míst a také přímo nahoře, kde je ovšem plno hladových turistů již ve frontě. Výlet je to poněkud kratší, po obědě už jsme sjížděli dolů do Karlovy Studánky a trošku se tam popromenádovali a obdivovali místní lázeňskou architekturu.
Čtěte také: Dvoudenní přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku
Při plánování nás moc zaujala mechová jezírka ve Zlatých Horách. Parkujeme u rozcestníku
Rejvíz - penzion, bus za menší poplatek a odtud pěšky krásnou lesní cestou vhodnou
pro kočárek. Trasa je velmi krátká, necelých 6 km a i menší děti zvládnou uťapkat
samostatně. Je zde vytvořena naučná stezka Rejvíz, takže se člověk i něco může dozvědět
a zavede vás přímo až k Velkému
mechovému jezírku.
Do rezervace se vybírá menší vstupné na údržbu dřevěného chodníku. Po tomto chodníku jsme projeli s kočárkem a také úhybný manévr s protějším kočárkem se dá za dobré vůle zvládnout. Vracíme se zpátky po modré turistické trase.
V penzionu u parkoviště je výborná restaurace i s možností sednout na zahrádku za domem, kde si můžou děti pohrát a poběhat na zahradě.
Přemýšlíme, co dál, protože půldenní výlet nám nestačí. Pokračujeme na Červenohorské sedlo a na internetu jsem pozjišťovala, že se dá dojít po cestě až k Vřesové studánce (1 313 m n. m.). Na sedle se dá pohodlně zaparkovat, je to přeci jenom poslední prázdninový víkend. Stezka je dobře značená, zpevněná, místy více šutrovitá, ale dá se s kočárkem zvládnout.
Po červeném turistickém značení s krásnými výhledy nejen na Praděd, ale i do širého okolí, se dostáváme až k velkému kříži, kde se zrovna koná nějaká mše. Rychle scházíme ke studánce, abychom se vyhli davům a trošku se osvěžit. No a hurá zase dolů. Nutno cestou i něco pofotit, neboť výhledy v pozdní odpoledne jsou opravdu dech beroucí.
Celkově je tůra dlouhá asi 7 km nahoru i dolů. Když si tuto trasu člověk projde v borůvkovém období, tak to může mít i s občerstvením. Na Červenohorském sedle je více možností občerstvení či ubytování.
Tímto náš prodloužený víkend končí a třeba jsme vás motivovali k návštěvě některých z těchto úžasných míst, které jsou chloubou Jeseníků.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.