Túra z Hřenska do Děčína, trasa vedoucí nad Labským kaňonem

Nenáročné putování po náhorní plošině s častými pohledy do hlubin mohutného kaňonu Labe mezi nejníže položenou obcí a nejníže položeným městem České republiky

Naše plánovaná trasa začíná v Hřensku u soutoku říčky Kamenice s mohutným tokem Labe u silničního mostu přes Kamenici. Nacházíme se na samém dně republiky, protože řeka Labe má v těchto místech nadmořskou výšku 115 m. V těsné blízkosti se nachází informační centrum Národního parku České Švýcarsko a hotel Labe, na jehož budově najdeme tabulkami vyznačené výšky hladiny řeky Labe všech historických velkých povodní ve Hřensku. Jdeme po silnici směrem k Děčínu po červené značce asi 1,5 km k ústí Suché Kamenice. Odtud nás čeká velmi atraktivní cesta divokým údolím Suché Kamenice.

Suchá Kamenice

Na začátku cesty údolím je mohutný vývěr rezavě zbarvené vody. Jedná se o nezabezpečený vrt a voda zde nevytéká přirozeně. Údolí je plné mohutných balvanů a pískovcových skalních bloků a přes hustý lesní porost se i v létě dostává na jeho dno relativně málo světla. V jeho závěrečné části voda vymlela i několik obřích hrnců.

Čtěte také: Saské Švýcarsko, návštěva u našich západních sousedů

Vodní tok protéká údolím jen od podzimu do jara a v období přívalových dešťů a i dnes máme koryto suché. Zaznamenány zde byly i rychlé a mohutné přívalové povodně (v letech 1888, 1910 a 2002). Přicházíme na rozcestí červené a modré značky v části údolí nazývané Arnoltické stěny. Od rozcestí po červené značce stoupáme na náhorní plošinu k obci Labská Stráň. V obci jsou pěkně upravené dřevěné chalupy a sympaticky vyhlížející hospůdka, která však byla dopoledne ještě uzavřena, a tak pokračujeme pomalým tempem až na vyhlídku Belvedér.

Vyhlídka Belvedér

Jedná se o nejstarší upravenou vyhlídku Českého Švýcarska a nejznámější vyhlídku v okolí Hřenska, která byla upravena ke svému účelu již roku 1711. Vytesaná stupňovitá terasa na okraji pískovcové skály připomíná hradní baštu a řeka Labe proudí v hloubce 130 metrů pod námi. Z terasy je samozřejmě nejpůsobivější pohled do údolí Labe s obcí Dolní Žleb na opačné straně řeky. Na jejím levém břehu ještě spatříme německé osamocené pískovcové stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone, na pravém břehu skalní hřbet Schrammsteine a mohutnou zalesněnou horu sopečného původu Grosser Winterberg.

U vyhlídky se nachází hotel Belvedér s možností občerstvení, ubytování a nákupu suvenýrů. Od vyhlídky se dá sestoupit po velmi strmém schodišti až k silnici u hladiny Labe nebo po zeleně značené strmé serpentinovité tzv. Mlýnské stezce k přívozu do Dolního Žlebu. Na vyhlídce a v jejím okolí začíná být velmi rušno a my pokračujeme zase dále, tentokrát krátce po zelené značce a pak neznačenou pěšinkou po okraji náhorní plošiny.

Pěšina vede těsně nad hlubokým kaňonem Labe a míjíme výrazné pískovcové skalní útvary Strážce Dolního Žlebu, Titanic a mohutný Trůn. Výhledy jsou chvílemi opravdu nádherné, ale správné vyhlídkové místo si musíme vždy trochu sami najít. Od skalnatého okraje se zase vracíme okolo hřbitova na červeně značenou cestu u Labské Stráně.

Cesta procházející lesem je rovná jak pravítko a jedná se o historickou Knížecí cestu od zámku v Bynovci na vyhlídku Belvedér. Byla vybudována v 19. století majiteli panství Clary - Aldringeny jako "kočárová" cesta nazývána Die Alee (Alej) o délce 4 km. Panstvo a jejich hosté ji využívali pro vyjížďky na vyhlídku Belvedér a dokonce byla lemována patníky udávajícími vzdálenost. My ale až do Bynovce nedojdeme a asi 1 km před obcí z luxusní lesní cesty odbočíme vpravo na cestu užší.

U odbočky stojí nádherně zachovalý Gaudernackův smírčí kříž z roku 1775 s dobře dochovaným německým nápisem připomínajícím tragickou událost. Jdeme stále bez významného převýšení lesem až k rozcestí se zelenou značkou Pod Kamenským vrchem. Zelená značka nás dovede k nádhernému skalnímu útvaru Slunečná brána, která je z rozcestí vzdálena asi 1 km.

Slunečná brána

Jedná se o mohutné skalní okno zpřístupněné schodištěm, které bylo dříve vyhlídkovým místem. V dnešní době je celé okolí zarostlé hustým lesem a jen zábradlí s lavičkou připomíná oblíbenou vyhlídku na údolí Labe. Pod skalním útvarem je malé skalní město, kde se značka proplétá puklinami ve skalách s nejužším místem zvaném "Myší díra". Otvor ve skalním okně nám velmi připomíná mapu České republiky. Po prohlídce se vracíme zpět na rozcestí s červenou značkou a již po červené pokračujeme na Růžovou vyhlídku na Růžovém hřebeni.

Růžová vyhlídka

Je to nádherná vyhlídka na skalním ostrohu, kde se díváme na tok řeky Labe z výšky přes 300 metrů. Na pravém břehu Labe se nacházejí nejznámější horolezecké věže a stěny celého kaňonu Labe mezi Hřenskem a Děčínem s názvem Růžové stěny.

Z Růžové vyhlídky pokračujeme stále po červené značce, která nás povede až do města Děčín. Zastavujeme se na několika dalších vyhlídkách do kaňonu Labe u vrchu Spálenisko, přecházíme rozcestí Nad Loubím a okolo hřbitova u Ludvíkovic dojdeme k prvním domům této obce. Cesta však pokračuje stále lesem a již stojíme na vyhlídce Labská stráž s pískovcovým pavilonkem z let 1888 - 1890. Výhledům silně zabraňují vzrostlé borovice a dávná sláva vyhlídky je již pryč.

Daleko lepší výhled je ze sousední vyhlídky zvané Sněžnická vyhlídka s pohledem na Děčínský Sněžník (723 m n. m.) přes hluboké údolí Labe. Cesta rychle ubíhá již příměstským lesoparkem a začíná se i silně šeřit. Skoro za tmy přicházíme na poslední vyhlídkové místo na naší trase, kterým je pískovcová stolová hora s výstižným názvem Stoličná hora (289 m n. m.).

Stoličná hora (též Kvádrberk) (289 m n. m.)

Do roku 1765 zde bylo děčínské popraviště, odkud byl oběšenec zřetelně vidět opravdu z velké dálky a místo se proto dříve nazývalo i Šibeniční vrch. Výhled z okrajových skal a upravené vyhlídkové plošiny s obeliskem z roku 1879 je opravdu nádherný.

Vyhlídka i obelisk byly v uvedeném roce vybudovány na počest 25. výročí svatby císaře Josefa II. a Alžběty Bavorské (Sisi) a kdysi tu stával i výletní hostinec Kvádrberk. Spatříme odtud celý Děčín, Pastýřskou stěnu, Děčínský Sněžník, Malý a Velký Chlum, údolí řeky Labe a výrazné vrcholy Českého středohoří. Skvělý výhled byl hlavně po setmění na zářící Děčín se siluetami okolních kopců nad údolím Labe.

Po úzké pěšině s místy strmým schodištěm seběhneme pod skalní stěnu a dále již po pohodlném chodníku s mnoha serpentinami dojdeme k zastávce MHD Děčín - Nemocnice, kde končí červeně značená cesta z Hřenska i náš dnešní velký výlet. Nastupujeme zde do autobusu, který jezdí v častých intervalech, a vystoupíme přímo u hlavního vlakového nádraží v Děčíně.

Po červené značce bez odboček je trasa z Hřenska do Děčína dlouhá 18 km a naše putování jsme si prodloužili s návštěvou všech popsaných zajímavých míst na 22 km. Do Hřenska se dostaneme snadno od hlavního vlakového nádraží v Děčíně jedním z opravdu četných autobusových spojů.