Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 23.10.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Grosser Winterberg, túra

Grosser Winterberg, túra

Putování po méně známých koutech Českosaského Švýcarska

28.12.2008 | Petr Lajbl

Rád bych vás v následujícím povídání provedl méně známými kouty Českého a v sousedství ležícího Saského Švýcarska. Krajem malebných skalních zákoutí, hlubokých roklí a majestátních pískovcových věží, místy, která se stala pro mne tak trochu srdeční záležitostí.

Via ferrata, Českosaske Švýcarsko

Celá oblast se rozkládá na území dvou států, jak již z názvu vyplývá, České republiky a Německého státu Sasko. Obě území byla vyhlášena národními parky. Jedná se o významné pískovcové lezecké oblasti. České Švýcarsko je oblíbený kout Severních Čech kam směřují návštěvníci z bezmála celé Evropy, aby navštívili jedinečný přírodní útvar - Pravčickou bránu.

Málo kdo z nich však tuší, že v oblasti se nacházejí ještě dva menší skalní útvary, Malá Pravčická brána (mezi obcemi Mezní Louka a Vysoká Lípa, červeně značená turistická stezka) a Sluneční brána (která sice neleží přímo na území národního parku, ale na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, JZ od obce Bynovec, zeleně značená turistická stezka).

Asi nejvíce navštěvovaným skalním útvarem je právě zmiňovaná Pravčická brána, jejíž prohlídka je spojována s návštěvou Tiché (Edmundovy) a Divoké soutěsky, kde je již od roku 1890 provozována plavba na pramicích. Ale ponechme stranou tato nádherná místa, o kterých je možné se dočíst v každém průvodci a vydejme se do míst, podle mne, možná mnohem zajímavějších, která jsou tak trochu ponechávána ve stínu světoznámé skalní brány.

Nejvýhodnějšími výchozími body pro putování v české oblasti jsou obce Hřensko a Jetřichovice, kam je možné se dostat autobusem nebo vlastním autem z Děčína. Do oblasti Saského Švýcarska je možné také vyrazit ze Hřenska nebo popřípadě přejet do příhraničních obcí Schmilka či Bad Schandau.

Affensteinech

Naše putování začneme v severní části Českosaského Švýcarska u našich saských sousedů, v oblasti skalního masivu zvaného Schrammsteine, který se vypíná severně nad mohutným Labským údolím, mezi obcemi Schmilka a Bad Schandau. Na severovýchod potom přechází v oblast zvanou Affensteine.

Toto území je oblastí hlubokých údolí a vysokých pískovcových věží, s množstvím nádherných fotogenických výhledů do okolní romantické krajiny, nad kterými vystupuje čedičová kupa Grosser Winterberg s 552 m n.m., nejvyšší bod zdejší oblasti. Zde se na lesnatém vrcholu nachází výletní restaurace a infocentrum národního parku s umístěnou panorama kamerou.

Jako výchozí bod můžeme využít obce Schmilka, kde je 500 m za státní hranicí, přímo v obci velké parkoviště (placené), popřípadě pokračujeme směrem na Bad Schandau a vlevo vedle silnice asi 1 km za Schmilkou je další parkoviště (neplacené).

Okružní trasa s výstupem na Grosser Winterberg spojená s výstupem zajištěnou cestou Häntzschelstiege

Ze Schmilky vyrazíme po žlutě značené cestě, která docela strmě stoupá mezi domy dlážděnou cestou směrem na Grosser Winterberg, za obcí se mění v asfaltovou cestu a pokračuje vzhůru. Po kilometru stoupání odbočíme z široké asfaltové cesty na zpevněnou štěrkovou cestu, po které po chvíli dojdeme k odbočce do Herings Grundu, kterým procházíme pod skalní masiv a postupně po dřevěných a železných schodištích (Heilige Stiege) vystupujeme skalní rozsedlinou na vrcholky skal.

Po chvíli dojdeme ke křižovatce značených cest, žlutá přechází přes sedlo a sestupuje směrem do Křinického údolí, modrá přechází po lesním hřebínku ve směru od Schrammsteinů na Grosser Winterberg.

Chřibská Kamenice

My se vydáme vpravo po modré ke G. Winterbergu. Postupně procházíme po vrcholové pěšině a máme možnost obdivovat výhledy na hluboká zalesněná údolí a skalní věže nad Schmilkou, úbočí G. Winterbergu spadající až k labským břehům a za slunečného počasí výhledy na Děčínský Sněžník a Grosser Zschirnstein.

Pomalu míjíme jednotlivá vyhlídková místa a postupujeme příjemnou lesní cestou až k rozcestí s červeně značenou cestou u pískovcového obelisku, kde se vydáme vlevo po červeně značené "Oberer Fremden Weg" a postupně sestupujeme až k odbočce zeleně značené stezky, která kopíruje po vrcholcích skal celou severní stranu masivu s krásnými výhledy na Křinické údolí.

Cesta je místy vedena po poměrně exponovaných skalních římsách. Po přibližně hodině chůze docházíme k idylickému skalnímu útvaru Frienstein s mohutnou věží Idagrote, kde je možno spatřit horolezce pomalu se sunoucí po jeho strmých stěnách. V tomto masivu se nachází také mohutný převis (jeskyně), ke kterému se přichází po skalních římsách jištěných v exponovaných místech železnými oválnými madly. Pokud vejdeme do převisu, dá se jím projít na skalní vyhlídku, kde se nám otevírají krásné výhledy do okolí.

Pro další cestu se můžeme rozhodnout buď k návratu zpět, potom se od rozcestníku pod Friensteinem vydáme po zelené směrem na Schrammsteine a po několika minutách se napojíme zpět na modrou, kde jsme šli před několika hodinami a vrátíme se po cestě výstupu zpět do Schmilky. Druhou možností, zakončenou výstupem zajištěnou cestou "Häntzschelstiege"!!!, je vydat se od rozcestníku pod Frien Steinem vpravo po zeleně značené stezce a sestoupit po dřevěném schodišti na červeně značenou cestu Königs Weg a poté se vydat vlevo.

Postupně procházíme pod skalami, po kilometru se od červené odpojí zeleně značená cesta, ale my se držíme pořád červené a pokračujeme podél skal až k obrovské skalní stěně Bloss Stok, kde červená značka odbočuje vpravo dolů, nám nezbývá než se s ní rozloučit a obcházíme skalní stěnu podél jejího úpatí až narazíme na dřevěnou ohrádku, za kterou pokračuje dřevěné schodiště, na které navazuje pěšina značená zelenými trojúhelníky umístěnými v bílém obdélníkovém poli (místní značení pro náročné cesty, na kterých je nutné mít jistý krok a netrpět závratěmi z výšek). Po pěšině dojdeme k odbočce značené dřevěnou tabulkou s nápisem "Häntzschelstiege".

Pravčická brána

Od odbočky strmě stoupáme vzhůru za pomoci dřevěných žebříků až ke skalní rozsedlině, kde začíná samotná ferata. Nástup do feraty začíná asi třímetrovým skalním stupněm, na kterém jsou v horní části pro usnadnění výstupu umístěny železné kramle. V jejich úrovni zároveň začíná ocelové fixní lano, ke kterému se můžeme zajistit pokud máme soupravu pro feraty. Jistící lano průběžně vede s malými přestávkami celou feratou. Díky němu je pohyb vzhůru s trochou opatrnosti a aspoň málem zkušeností vcelku bezpečný.

Ve spodní části výstupové trasy překonáváme postupně dvě římsy a poté skalní rozsedlinou vystupujeme na první stupeň skal, kde je možné odbočit jen několik málo metrů a vychutnat si první pohledy do okolí z malé vyhlídky. Nad vyhlídkou vystoupíme pomocí železného žebříku na pěšinu, po které dojdeme k velmi úzké skalní štěrbině, kde v první chvíli ani netušíme pokračování feraty. Přesto se vtěsnáme do štěrbiny a po několika metrech se před námi otevírá vzhůru skalní komín, do kterého začneme vystupovat za pomoci nainstalovaných železných kramlí.

Po několika minutách stojíme kousek pod vyústěním komínu a po překonání žebříku vstupujeme na úzké železné rošty a pokračujeme podél skalní stěny nad rozsedlinou. Teď už nám jen zbývá překročit rozsedlinu a po železných kramlích vystoupit na vrcholky skal, přes které potom přejdeme na skalní masiv, kde ferata končí. Po dobře znatelné stezce pokračujeme lesem až narazíme na modře značenou turistickou stezku, po které jsme šli již ráno. Sestup do Schmilky je po trase ranního výstupu otázkou 30 - 40 min.

Vyhlídkový okruh pískovcovým útvarem Schrammsteine

Další krajině zajímavou alternativou je okruh po výrazném hřebeni Schrammsteine, který kopíruje tok řeky Labe. Jedná se o snadnou túru, kterou je možné absolvovat i s menšími dětmi. Východiskem zvolíme opět příhraniční obec Schmilka odkud se vydáme již známou cestou mezi domy vzhůru po žluté značce na Grosser Winterberg. Odbočíme z ní u rozcestníku značených cest vlevo a pokračujeme po pohodlné zpevněné zeleně značené cestě označované jako Elbleitenweg.

Cesta vede po vrstevnici jehličnatými smrkovo - borovými lesy a pomalu obchází celý masiv Schrammsteinů. My ale neprojdeme její celou délku a po třech kilometrech u rozcestníku odbočíme vpravo a po značené stezce začneme stoupat ke skalám k soutěsce Wildschitzensteig, která vede úzkou soutěskou na hřeben skal. Soutěska je zajímavým zpestřením hlavně pro děti, neboť je v ní značné množství malých žebříčků a schůdků, které pomáhají k pohodlnému výstupu skalním labyrintem. Jakmile projdeme celou soutěskou narazíme na modře značenou turistickou stezku.

Pokud se po ní vydáme vlevo, což by jsme měli určitě udělat, vystoupíme po chvíli na skalní vyhlídky, ze kterých se můžeme kochat výhledy na nedaleko se tyčící skalní věže, které jako ostré zuby času ukončují dlouhý hřeben táhnoucí se nad údolím Labe. Severně od nich se nad lesy tyčí snad nejmohutnější skalní věž v oblasti - Falkenstein. Oblíbené místo pro ty, kteří propadli horolezeckému sportu. Dále směrem k východu ubíhá téměř rovnoběžně s hřebenem Schrammsteinů malebné údolí říčky Křinice jejíž vody pramení pod Vápenným vrchem u Kyjova nedaleko Krásné Lípy.

Poté co zpět sestoupíme ze skalních vyhlídek vydáme se dále po modře značené stezce ve směru na Grosser Winterberg. Cesta prochází po vrcholových partiích bez větších stoupání lesnatými porosty a my máme možnost vychutnávat krásné výhledy do okolní krajiny z mnohých skalních výčnělků, které vybíhají nad hluboká údolí. Cestou určitě potkáme skupinky německých turistů různého věku, neboť tato hřebenová trasa je u nich velice oblíbená asi jako u nás cesta na Pravčickou bránu. Z modré značky odbočíme u rozcestníku vpravo na žlutou značku a přes železná schodiště sestoupíme zpět do Schmilky.

Další cíle v Saském Švýcarsku

Königstein

Pevnost vypínající se vysoko nad levým břehem Labe nad stejnojmennou obcí, je zde umístěna expozice vojenské techniky do období 2. světové války, významné kulturní středisko

Lilienstein

Impozantní stolová hora s krásnými výhledy na okolní krajinu, na vrcholku možnost občerstvení v restauraci

Bastei

Skalní věže nad pravým břehem Labe nad lázeňským městečkem Kurort Rahen, propojené skalním mostem, nachází se zde také zbytky skalního středověkého hradu

Dorf Wehlen

Malá obec na pravém břehu Labe nedaleko Pirny, kde se nachází miniatury Českosaského Švýcarska, které obzvláště nadchnou děti (zahradní modelová železnice, modely lodí plujících po Labi, modely staveb, skalních útvarů, atd.)

Kuhstall

Skalní masiv s průchozí "jeskyní" a vyhlídkovou plošinou tyčící se jižně od Křinického údolí (Kirnitzschtal), přibližně 1 km východně od výletního místa Lichtenhainer Wasserfall. Z vrcholu masivu je výhled na skalní útvary Schrammsteine, Affensteine, Kleiner a Grosser Winterberg. Možnost občerstvení v restauraci před "jeskyní"

Za dalším poznáváním místní krajiny se vydáme do "naší" části Českosaského Švýcarska do příhraniční obce Jetřichovice, která je se svým okolím významnou turistickou lokalitou na území národního parku.

Okolím Jetřichovic přes vyhlídky k "pohádkovému mlýnu"

Obec Jetřichovice, romantický kout v krajině Českého Švýcarska, obklopená krásnými skalnatými zalesněnými hřebeny bude východiskem pro naše putování v oblasti Českého Švýcarska. Pokud přijedeme do obce autem je možné ho odstavit před bývalou restaurací Praha nebo na parkovišti proti místní škole.

Celý okruh je veden po značených turistických cestách, přes skalní vyhlídky, aby nakonec klesl do hlubokého zalesněného a skalami obklopeného údolí říčky Kamenice k "pohádkovému" Dolskému mlýnu. V průběhu popisované trasy urazíme přibližně 15 km po dobře schůdných cestách s množstvím stoupání a klesání, celý okruh není technicky náročný, ale je dlouhý. Není však problém si jej přizpůsobit podle svých fyzických možností, popřípadě zkrátit při špatném počasí.

Z obce se vydáme po červeně značené turistické stezce kolem bývalé ozdravovny, která se tyčí vpravo od cesty u kraje lesa. Projdeme kolem ní a začneme lesem po písčité cestě stoupat vzhůru. Procházíme postupně skalní roklí a míjíme několik staveb místních vodáren, vpravo se nám po chvíli otevírá pohled na Havraní skálu jejíž vrcholek byl v roce 2006 zpustošen obrovským požárem, se kterým bojovaly několik dní všechny hasičské jednotky z blízkého i vzdáleného okolí včetně dobrovolníků.

Od spáleniště během několika minut přicházíme k odbočce na Mariinu skálu, kde je skalní vyhlídka s vystavěným dřevěným altánem. Ze skalní vyhlídky můžeme přehlédnout postupně od severu vyhlídku na Vilemínině stěně dále na západ potom Rudolfův kámen, na jihozápadě nejvyšší vrchol v okolí Jetřichovic Růžovský vrch, na jihovýchod a východ potom Lužické hory.

Z vyhlídky se potom vrátíme zpět na červenou značku a pokračujeme po ní po lesní cestě dále směrem k Vilemínině stěně. Cestou procházíme kolem velkého skalního převisu Tetřevny, podle pověsti sloužil tento převis vesničanům jako úkryt před drancujícími severskými Švédy v dobách třicetileté války. Samotný název je nejspíše vzpomínkou na tetřevy, kteří v těchto oblastech hnízdili. Dnes už bohužel zde na tyto krásné ptáky nenarazíme a tak název převisu zůstává pouze romantickou vzpomínkou na dávné doby. Jakmile projdeme kolem Tetřevny dále po červené značce, během několika minut, dojdeme k odbočce na Vilemíninu stěnu.

Z vyhlídky můžeme znovu přehlédnout celé okolí Jetřichovic a vlevo před námi se tyčí dřevěný altán na Mariině skále, odkud jsme se již rozhlíželi. Poté co se do sytosti pokocháme malebnými výhledy můžeme pokračovat dále k bývalé obci Purkartice, jejíž existenci dnes připomíná jen místní název. Zde od rozcestníku odbočuje žlutá značená cesta, po které můžeme dojít po přibližně kilometru do usedlosti Na Tokání, kde je možné si odpočinout popřípadě se posilnit v několika stylových restauracích.

Lovecké usedlosti sloužily kdysi knížecí rodině Kinských (majitelům zdejších honiteb) jako zázemí v období konání tetřevích honů. V případě, že neodbočíme Na Tokání, a pokračujeme dále po červené značce dojdeme brzy ke skalnímu masivu - Rudolfův kámen. Na vrcholu skalního masivu se nachází dřevěný altánek. Poté se stezka svažuje prudce dolů lesem a napojuje se na zpevněnou štěrkovou cestu, po které pokračujeme až do sedla Pohovka. Pokud ze sedla odbočíme vlevo na zeleně značenou cestu můžeme během necelé hodiny sestoupit zpět do Jetřichovic.

Dolský mlýn dnes

Jestliže se rozhodneme pokračovat dále po červené značce, vystoupáme několik výškových metrů a pokračujeme jižním úbočím Koliště po vrstevnici, odkud se nám otevírají romantické výhledy do divokých skalních roklí.

Cesta pokračuje dále lesem a poté sestupuje do údolí a napojuje se na Českou silnici, po které se vydáme do obce Vysoká Lípa, cestou vpravo mineme odbočku na skalní hrad Šauštejn. U Restaurace pod Loupežákem se vydáme vlevo po silnici až dojdeme k Hotelu Lípa, kolem kterého pokračujeme po modré značce mezi poslední domy až ke hřbitovu a začneme sestupovat skalní soutězskou do údolí říčky Kamenice.

Rázem se octneme jako v jiném světě, v hlubokém údolí s průzračnou řekou na jejímž protějším břehu jakoby dřímají rozvaliny starého mlýna. Abychom mohli stanout u této stavby, která je již odnepaměti nazývána Dolský mlýn, musíme se vydat proti proudu podél skal přes dřevěný mostek, který nám pomůže překonat Suchou Bělou přitékající od Jetřichovic.

Za ní u rozcestníku odbočíme vpravo přes kamenný most a pokračujeme po žluté směrem na Kamenickou stráň a po několika minutách se nám vpravo otevře výhled na Dolský mlýn, ke kterému můžeme sestoupit znatelnou pěšinou. Samotný mlýn má dlouhou historii. Byl zbudován pravděpodobně v poslední třetině 14. století, kdy v tomto mlýně mleli hospodáři z nedaleké Vysoké Lípy.

Mlýn samotný prošel pohnutou historií, pod jeho střechou se vystřídalo mnoho generací nájemních mlynářů a později mlynářů s dědickým právem, hostinských a poutníků, jak o tom ve své publikaci "Dolský mlýn samota Grundmühle" píše Natalie Belisová. Historie mlýna se přestává psát po druhé světové válce, kdy byl mlýn vybydlen. Až v roce 1951 si romantickou atmosféru mlýna vyhlédli filmaři, a tak do dnes můžeme jeho pohádkovou krásu spatřit při sledování pohádky Pyšná princezna.

V současné době jsou zbytky mlýna sanovány díky snaze nadšenců za podpory odborníků, a tak doufejme, že tento nádherný kout budou moci zhlédnout i návštěvníci, kteří budou tímto místem procházet v příštích letech. Poté co se rozloučíme s "pohádkovým mlýnem" vrátíme se zpět k rozcestníku u Suché Bělé a po široké cestě proti jejímu toku se vrátíme do Jetřichovic.

Literatura:

  • Průvodce po Českém Švýcarsku, vydavatelství Princip, 2003
  • Průvodce po Čechách, Moravě a Slezku, svazek 14 České Švýcarsko, 1. vydání, nakladatelství SaD Praha, 1997
  • Dolský mlýn samota Grundmühle, Natalie Belisová, Správa Národního parku České Švýcarsko, Krásná Lípa, 2005

Mapy:

  • KČT č. 12-13, České Švýcarsko, 1:50 000
  • Národní park České Švýcarsko, 1:25 000
  • Rolf Böhm, Bad Schandau, Wanderkarte der Sächsische Schweiz, Schrammsteine - Affensteine, 1:10 000

WEB:

Možnosti ubytování

  • kemp Mezní Louka
  • Intercamp Vysoká Lípa
  • kemp Jetřichovice, kemp U Ferdinanda, Srbská Kamenice
  • kemp Ostrauer Mühle, SRN, Bad Schandau - Kirnitzschtal
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ České Švýcarsko
+ To nejlepší z Českosaského Švýcarska
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist