Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 20.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Giewont, túra

Giewont, túra

Výstup na bělostný "tatranský Blaník", který dominuje středisku Zakopane

6.4.2012 | Jan Vítek

Vysoké Tatry asi navždy zůstanou pro každého Čecha, zasaženého krásou vysokohorské přírody, těmi nejoblíbenějšími i nejvyhledávanějšími velehorami. Převážná část pohoří se sice rozprostírá na slovenském území, neméně zajímavé a rovněž atraktivní jsou však i partie na "odvrácené", tedy polské straně Tatranského národního parku.

Výstup z Kondrackého sedla

Díky "schengenskému" otevření státní hranice je k nim nyní přístup zcela jednoduchý. Hlavním střediskem polské části Tater je město Zakopane, ležící na severním prahu pohoří. Turistice a zimním sportům slouží především jihovýchodní předměstí se střediskem Kuźnice, odkud vede i nejrychlejší cesta - lanovkou - k horským vrcholkům. Ovšem ten, kdo se hodlá vyvézt na Kasprowy Wierch (1 985 m), musí zejména v turistické sezóně počítat s několikahodinovou frontou u dolní stanice lanové dráhy.

Bělostný tatranský Blaník

Ze Zakopaného se však k horským velikánům docela dobře přiblížíme i "po svých", jednou z mnoha turistických tras. Doslova nadosah je zejména impozantní vápencový masív Giewont, jehož strmá, asi 600 m vysoká stěna se zvedá přímo od jižních okrajů města. Poláci považují tuto horu za vpravdě národní, a tak není divu, že ji obestřeli řadou pověstí. Ta nejznámější se hodně podobá u nás důvěrně známé legendě o bájném nitru Blaníku.

Čtěte také: Kasprowy Wierch versus Lomnický štít

Také v útrobách Giewontu prý podřimují udatní rytíři, připravení bránit svobodu vlasti… Největšího z rytířů lze spatřit - ovšem jen s patřičnou dávkou obrazotvornosti - v siluetě skalnaté hory při pohledu ze severního podhůří. Zdejší rytíře prý probraly z dřímot i nechvalné události za nedávného komunistického režimu. Například vyhlášení stanného práva v prosinci 1981 prý s nimi "zacloumalo" natolik, až se ze strmých srázů sypalo kamení…

Giewont je nejvýraznější severní rozsochou vápencové části Tater (zde konkrétně Kopy Kondracke, 2005 m), zvané Červené vrchy (Czerwone Wierchy). Úchvatnou scenérii však nevytváří jen nad podhorským střediskem Zakopane, ale nepřehlédnutelný je i z hlavní hraniční hřebenovky, vybíhající z Kasprowého vrchu směrem k západu. Horský masív tvoří tři částí. Ústřední partií je vlastní vrchol Giewontu, v západním sousedství ční nižší, ale výrazně členitý Mały Giewont a k východu vybíhá ostrý hřeben Długy Giewont.

Úchvatným světem vápencových skal

Výstup na Giewont patří k oblíbeným, ale ne zcela lehkým horským túrám. Bělostná vápencová hora je sice vysoká "jen" 1 895 m, ale na její vršek musíme ze Zakopaného zdolat téměř kilometrové převýšení. Nejkratší a patrně i nejatraktivnější výstup vede z jižního okraje města (s parkovištěm) po červeně značené cestě Strążyskou dolinou. Zprvu jdeme lesem a asi po 2 km se údolí rozšíří do malebného zákoutí Strążyska polana s odpočívadlem, několika seníky a krátkou odbočkou k vodopádu Siklawica.

Na vrcholku Giewontu bývá husto

Pak je už výstup mnohem strmější a od sedla hřbetu Grzybowiec jej doprovází úchvatné výhledy nejen na masív Giewontu, ale i na protější vápencové srázy a rozsochy Wielké Turni. Skalnaté je i další pokračování výstupu.

Stezka se vine řídkým porostem a přes skalní stupně Malého Giewontu, zdobené pestrobarevnou paletou horského kvítí. Přehoupneme se přes úzkou štěrbinu Siodlo a vydechneme si až v sedle Wyżnia Kondracka Przelęcz, odkud nám zbývá už jen docela krátký, ale nejstrmější úsek k vrcholku Giewontu.

Letecký pohled od ocelového kříže

Poslední část výstupové trasy vede zprvu labilní sutí a posléze po skalním srázu, kde jsou obtížnější úseky zajištěny řetězy. Byly zde vyznačeny dvě trasy - jedna je určená pro výstup (vede vpravo), druhá pouze pro sestup, a vzhledem k tomu, že tu bývá doslova "přelidněno", je toto řešení vskutku nezbytné.

Těsný skalnatý vrcholek je zvýrazněn 15 m vysokým a z dalekého okolí viditelným křížem, který už od počátku minulého století patří k neodmyslitelným symbolům Giewontu. Ovšem při bouřce se jeho ocelová konstrukce mění v "neodolatelný" terč pro blesky, takže každé blížící se hromobití by mělo být povelem k okamžitému sestupu.

Za jasného počasí vršek hory uchvátí nezapomenutelným kruhovým výhledem. Jižnímu obzoru dominuje křivka tatranských štítů - od snadno rozpoznatelné siluety Rysů a Kriváně, přes zvlněný hraniční hřbet s Kasprovým vrchem, pásmem Červených vrchů (s nedalekými dominantami Kondrackou Kopou a Malołacznikem) a o poněkud "ustupující" skupinou Roháčů.

Pohled k Vysokým Tatrám Masív Giewontu ze hřbetu Grzybowiec

Od horní hrany stametrových srázů severní stěny Giewontu se zase rozevírá doslova letecký pohled do podhorské kotliny, vyplněné Zakopaným a lemované prstencem dalších karpatských hřbetů a návrší.

Doliny s půvabnými loučkami

Pokud nejsme při sestupu do Zakopaného nuceni vrátit se k zaparkovanému vozidlu, můžeme zvolit některou z dalších, poněkud delších tras kouzelnými horskými dolinami. Rozbíhají se ze sedla Kondracka Przelęcz, odkud stoupá cesta též na protější hraniční hřbet s Kondrackou Kopou (2 005 m).

Ostrý hřebínek Malého Giewontu Poslední metry výstupu

Západním směrem klesá žlutě značená cesta, zprvu strmě pod skalními srázy Malého Giewontu a Wielké Turni až do Doliny Malej Łaky. Tam je půvabným zákoutím horská louka Wielka Polana se značenou odbočkou do sousední Doliny Kościeliska. Žluté značení pak končí u hájovny Mala Łaka při silnici do Zakopaného.

Chloubou Zakopaného je i moderně pojatý kostel

Pokud se pod Giewontem vydáme od sedla Kondracka Przelęcz po modrých značkách, klesneme do táhlé Kondratowé doliny, v jejíž horní části se pod příkrým svahem Długeho Giewontu rozprostírá loučka Hala Kondratowa. Zdejší horskou chatu obklopuje několik mohutných bloků a balvanů, které se sem zřítily při pádu kamenné laviny v květnu 1953. Jeden z nich (patrně ten nejhladovější) "navštívil" i zdejší jídelnu…

Cesta se noří do lesa a pod krasovou vyvěračkou Bystré prochází další horskou loukou Polana Kalatówki s jedním z nejstarších a dosud nejluxusnějších hotelů na polské straně Tater. Modré značky pak sledují dlážděnou silničku (neprůjezdnou) ke středisku Kuźnice na jihozápadním okraji Zakopaného.

V hlavním městě turistiky

Také Zakopane, v Polsku často uváděné jako "hlavní město turistiky" stojí za bližší poznání. Vzniklo v průběhu minulých století spojením a splynutím několika původně dřevařských a hornických osad a nyní nabízí statisícům každoročních návštěvníků opravdovou směsici zajímavostí - od pestré palety dřevených staveb, přes rozličná muzea, až po hodnotné církevní objekty.

Vápencové srázy pod Giewontem

K nepřehlédnutelným dominantám při hlavní ulici patří moderně pojatý kostel, zasvěcený P. Marii Fatimské a věnovaný památce papeže Jana Pavla II. Naopak nejstarší kaple a dřevěný kostel stojí v sousedství památného hřbitova, často označovaného "zakopanský Pantheon". Uloženy jsou tu ostatky mnoha osobností, jejichž život či dílo byly spjaty s polskou částí Tater.

Giewont, turistická mapa

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
08.08.2012, 19:01 Jarka | na vrchol z Podbanského
06.08.2012, 09:16 mima | otazka
06.08.2012, 10:39 Moni | Re: otázka
06.08.2012, 11:02 -OB- | Ano, slyšela jste
11.04.2012, 08:15 JanoP | Czerwone Wierchy
06.04.2012, 13:30 Ivan Zajíček | Jeptišky na vrcholu a blesky z Nebe


Další související články:

+ Výstup na zapomenutý Trzydniowiański Wierch za neobvyklými tatranskými výhledy
+ V Tatrách vzhůru pod zem aneb za tajemstvím krápníkových a nekrasových jeskyní
+ Roháče (Západní Tatry) - turistika, turistické trasy a treky, příroda
+ Gasienicowou dolinou za výhledy na Kościelec, Vysoké Tatry
+ Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (2) - vysokohorská turistika v polských Tatrách
+ Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (1) - polské Tatry
+ Vysoké Tatry, túra do Doliny Pieciu Stawów Polskich a na Szpiglasowy Wierch
+ K největším a nejhlubším tatranským plesům
+ Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
+ Orlí stezka - horská kráska polské části Tater, Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 11
+ Tatranské putování, polské Tatry
+ Vysoké Tatry, nejvyšší karpatské pohoří; ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Tatranská plesa, největší a nejhlubší - žebříčky
+ Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry
+ Cez Baranie sedlo, Vysoké Tatry
+ Gerlach s vodcom, Vysoké Tatry
+ Vysoké Tatry - Východná Vysoká (2 429 m)
+ Podzimní toulky po Vysokých Tatrách, soutěžní článek č. 8, Treking s Tilakem 2008
+ Mlynická a Furkotská dolina přes Bystré sedlo
+ Tatranské doliny, Vysoké Tatry
+ Vysoké a Belianské Tatry, Polské Tatry; Nakladatelství SKY 2008
+ Opomíjený Furkotský štít? Vysoké Tatry
+ Výstup na Slavkovský štít, Vysoké Tatry
+ Výstup na Kôprovský štít, Vysoké Tatry
+ Slavkovský štít odměňuje širokým výhledem
+ Výstup na Kriváň (2 494 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Rysy (2 499 m), Vysoké Tatry
+ Monkovou dolinou z vápencového světa do žulového
+ Vysoké Tatry - Kriváň (2 494 m)
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Přes Fabovou holi na Muránskou planinu, trek přes nejvyšší horu Veporských vrchů
Hory Považský Inovec, hřebenem zapomenutého pohoří
Hory Pěšky přes pohoří Kačkar od severu k jihu
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist