Archeopark Mikulčice-Valy, slovanské hradiště z doby Velké Moravy

V 8. a 9. století velkomoravské slovanské sídliště a hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až 50 ha. Významné místo počátků naší státnosti. Mikulčice představují místo možného působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina - Cyrila a sv. Metoděje. Místo nazývané také Morava (grad Morava) nebo starobylé město Rasticovo (urbs antiqua Rastizi).

Čtěte také: Sirotčí hrádek, po stopách hradů na Pálavě

Základy knížecího paláce a 12 kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes 2 500 objevených hrobů, pozůstatky mohutného valu, kůlových mostů. Stálá archeologická expozice. Přírodní rezervace Skařiny, meandry řeky Moravy, krásy fauny a flóry. Kulturní akce pro děti i dospělé. Neopakovatelné kouzlo spojení historie, kultury a přírody. Usiluje o zápis na listinu památek UNESCO.

První muzejní expozice na archeologickém nalezišti byla otevřena v provizorním objektu v roce 1960. Vládním výnosem č. 251 z března 1962 byl areál vyhlášen za Národní kulturní památku. Pro stálou muzejní expozici v pavilonech i v terénu se v té době vžil název Národní kulturní památník Mikulčice - Valy (NKP).

Muzejní expozici na mikulčických Valech, vytvořenou z dosavadních archeologických nálezů, připravili pracovníci Archeologického ústavu ČSAV Brno a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně na rok 1970.

Práce řídil akademik Josef Poulík, působící od zahájení zdejšího systematického výzkumu jako jeho vedoucí. V této expozici byly poprvé instalovány i dva desetimetrové dubové čluny - monoxyly, nalezené v roce 1967 na dně jednoho z bývalých ramen řeky Moravy u zbytků dřevěného mostu.

Expozice archeologických nálezů přetrvala pod správou Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody Brno až do roku 1985, kdy byla obnovena a doplněna. Její součást tvořilo i čtrnáct kovových skříňových vitrín na prohlídkové trase v terénu vyplněných panely s informacemi.

V roce 45. výročí zbudování pavilonu II nad základny II. kostela byla expozice v tomto objektu zásadně zrekontruována a obnovena. Dne 1. dubna 2008 byla v tomto pavilonu otevřena druhá stálá expozice památníku nazvaná Velkomoravské Mikulčice - druhý kostel a sakrální architektura knížecího hradu, která pomocí moderních audiovizuálních prostředků informuje návštěvníky o mikulčickém hradišti.

Další současná stálá expozice archeologických výzkumů a nálezů na Valech Velkomoravské Mikulčice - knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy byla instalovaná v pavilonu I - návštěvnickém centru s rozhlednou. V prostoru výstavního sálu je vytvořena iluze řečiště Moravy se čluny - monoxyly, mosty i zbytky palisád, tvořícími rámec pro okolní výstavní vitríny. V areálu lze rovněž navštívit novou rozhlednu.

Celý areál Slovanského hradiště v Mikulčicích je součástí přírodního parku "Mikulčický luh", sahajícího od říčky Kyjovky po hraniční řeku Moravu. Mikulčický luh zaujímá lužní les na části okresu Hodonín. Tvoří spolu s přírodní rezervací Skařiny tzv. "biocentrum regionálního významu Mikulčice".

Území hradiště je ze tří čtvrtin svého obvodu vklíněno do předpolí Státní přírodní rezervace Skařiny - lužní les, jednoho z našich největších hnízdišť čápů bílých, volavek popelavých, ledňáčka říčního i moudivláčka obecného, v místě s výskytem vydry říční a se stále většími stopami po působení donedávna zde neznámého bobra evropského.

Výsledky jeho aktivity můžeme spatřit v okolí IX. mikulčického kostela - dvouapsidové rotundy. Lužní lesy zde stále mají svoji základní protipovodňovou a vodohospodářskou funkci. Po regulaci řeky Moravy zde vzniklo slepé rameno, zbytkové meandry, mokřady a lesní jezírka.

V rámci ochrany a podpory ptactva, tzv. biodiverzity, bylo v rezervaci a v jejím nejbližším okolí napočítáno 79 ptačích druhů, včetně vzácně sem zalétnuvšího luňáka červeného nebo dokonce orla mořského. Hojná je sova kalous ušatý, dlask tlustozobý, sýkora modřinka, sýkora koňadra, brhlík lesní a řada dravců v čele s kánětem a poštolkou. Běžnými obyvateli zde jsou datel černý, strakapoudi, žluva zelená, šoupálek krátkoprstý a další. Z dravců je běžná liška obecná, kuna lesní, a lasička; v těsném sousedství základů jednoho z kostelů měl své doupě i jezevec.

Početný je výskyt pozoruhodných rostlin v bylinném patře: sněženka podsněžník, orsej jarní, smolnička obecná, kyprej prutnatý, dymnivka plná, plicník tmavý, křivatec žlutý, šmel okoličnatý, česnek medvědí, atd. Vůbec nejvzácnější je sněženka předjarní, ladoňka travénská a dymnivka nízká.

Z drobných živočichů se vyskytují např. páskovka hajní (druh plže), rosnička zelená, ropucha hajní, slepýš křehký, z brouků tesařík Clitus tropicus, nosorožík kapucínek, kobylka zelená, z motýlů pestrokřídlec podražcový a další. Skařiny jsou uznávány jako významný krajinný prvek.

Hradiště Mikulčice-Valy na turistické mapě

Otevírací doba v Mikulčicích

V zimním období je možné dohodnout prohlídku v pracovní dny pro skupinu osob telefonicky nebo mailem. Areál je však i nadále volně přístupný k návštěvám, procházkám a prohlídce bez průvodce. Délka prohlídky s průvodcem je 1 hodina.

Mikulčice - Valy, vstupné

• Celková prohlídka památníku 140 Kč
• Prohlídka bez průvodce (areál) 60 Kč
• Prohlídka bez průvodce (galerie a vyhlídková věž) 60 Kč

Další informace naleznete na www.masaryk.info/slovanske-hradiste-mikulcice.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.