Kroměříž, historie města a památky UNESCOHistorie města Kroměříž a turistika v jeho okolí3.3.2016 | Josef Hebr
Ač je to pro ortodoxní "horaly" možná k nevíře, i takové na první pohled ospalé hanácké město, jako je Kroměříž, může mít tak trochu jižanský šmrnc, skrývat mnoho zajímavého a kupodivu být i významným a výhodným outdoorovým centrem. Ale chce to tam vyrazit, nebo se cestou zastavit. V české kotlině platí, že na začátku všeho vždy byla nějaká opevněná středověká nemovitost, dejme tomu hradiště, hrad či tvrz. Archeologové potvrdili existenci velkomoravského hradiště a později i knížecího dvorce. V latinském textu z roku 1135 lze nalézt místo Cromesir, o sto let později Crimsir, ještě později německý Kremsier a český název Kroměříž od roku 1383. Slibovaný (a očekávaný) hrad zde vybudoval na místě románského dvorce biskup Bruno ze Schaumburku (1245 - 1281) a také založil kostel sv. Mořice, kde je dodnes k vidění místo jeho posledního odpočinku. Čtěte také: Kroměříž a její panorama, městská památková rezervace Jinak tento prelát, současník např. Přemysla Otakara ll., má svůj podíl na současném vzhledu Moravy, byl zakladatelem mnoha hradů a vesnic v době kolonizace tehdy ještě pusté Moravy… Zbytek původně založeného hradu je dnes "zazděn" v zámecké hranolové věži. Husitská doba znamenala krvavé přetahování o město mezi stoupenci Zikmunda, Pražany a moravskými husity. Relativní uklidnění pro město znamenal rok 1500, kdy jej ze zástavy vykoupil Stanislav Thurzo. V této době došlo k prvé přestavbě hradu na renesanční zámek. Období budování a rozkvětu jak zámku tak i Kroměříže drasticky přerušila třicetiletá válka, po které zůstala vlastně jen hromada ruin a spálenin. FotogalerieZobrazit fotogaleriiObnovitelem Kroměříže i zámku se stal ve 2. polovině 17. stol. kníže - biskup Karel Liechtenstein - Castelcorno. Ten zahájil barokní přestavbu zámku, resp. zadal ji císařským architektům Luchesemu a Tencallovi. Mimochodem po skvělém italském architektovi Filibertu Luchesem nám dodnes zůstaly v Kroměříži pověstné zahrady - Podzámecká a Květná. Biskup Lichtenstein ve své době založil také vynikající hudební těleso, jemuž "šéfoval" v té době vynikající hudební skladatel Pavel Josef Vejvanovský. Jeho skladby jsou oblíbené dodnes a také dodnes např. doprovázejí svatební obřady. Další aktivitou biskupa Lichtensteina bylo založení obrazárny, která dnes přechovává jedny z nejhodnotnějších obrazů na území České republiky (a to ještě v roce 1752 dílo tohoto biskupa poškodil rozsáhlý požár a asi dvě třetiny tehdy existující sbírky bylo zničeno!). Začátek jeho sběratelského úsilí byl vcelku kuriózní, biskup prostě v aukci výhodně za pouhých 30 000 zlatých odkoupil sbírku obrazů a kreseb bratrů Imstenreadů z Kolína nad Rýnem. Biskup se snažil a v brzké době vytvořil největší galerii na Moravě a po císaři Rudolfu II. se stal největším sběratelem obrazů v zemích Koruny české. A tak dnes můžeme obdivovat obrazy vynikajících mistrů - Tizian (jeho zde umístěný obraz Marsyasův soud je zřejmě nejcennější obraz na území ČR!), Veronese, Pardenone, Bassano, Cranach, Dürer, Rubens, Spranger, Brueghel a mnozí další. Všechno něco stojí a tak lze dodnes najít v literatuře nenápadné zmínky, že nedobrovolnými "sponzory" uměnímilovného biskupa byly také oběti (údajně dokonce celé rody) vyvražďované ve Slezsku v době čarodějnických procesů... Oponenti těchto poznámek zase poukazují, že ti zlí byli ti husiti, kteří pálili, loupili, vraždili a ne člověk, po kterém toho tolik krásného zůstalo… Určitě největší kroměřížskou událostí bylo zde (na zámku) uskutečněné zasedání ústavodárného říšského sněmu z roku 1848. Kvůli povstání ve Vídni v té době císařský dvůr sídlil v nedaleké Olomouci, blízké místo jednání vcelku logicky navrhl Palacký. Kromě něj se z českých VIP té doby jednání zúčastnil např. K. H. Borovský, F. L. Rieger, Strobach, Brauner, Pinkas, Nebeský, Trojan a další. Digitály v té době neexistovaly, takže k zachycení podoby některých poslanců byl pozván i malíř Josef Mánes. Důsledkem politického kvasu ve střední Evropě té doby bylo v roce 1849 za asistence vojska rozpuštění sněmu. Tehdy mladý teprve osmnáctiletý císař František Josef I. potvrdil pouze některé demokratické vymoženosti v tzv. oktrojované ústavě a pro tuto dobu bylo zatím konec s revolucemi. Počátkem 20. století se Kroměříží se mihl ještě jeden zajímavý člověk, když na něj myslím, vždy si vzpomenu na nějakou perfektní židovskou anekdotu, tak třeba tuto: Kohn si jde k Roubíčkovi půjčit vozík. Cestou ho však přepadnou obavy a tak si říká: "Roubíček je lakomec, on mi ten vozík nepůjčí. "Přesto jde dál, ale před Roubíčkovým domem mudruje: "No jo, Roubíček je lakomej, ten mi ten vozík určitě nepůjčí." Nakonec vystoupí do třetího patra, zazvoní na Roubíčka a když mu přijde otevřít, povídá: "Roubíček, když jsou taková svině, tak si ten vozík nechaj!" A proč to? No ten člověk se jmenoval ThDr. Theodor Kohn (1845 - 1915), jeden z jeho předků byl ortodoxní žid, který konvertoval ke katolicismu. No a náš pan Kohn byl v letech 1897 - 1904 7. olomoucký arcibiskup. Jedná se jen o úsměvnou historickou epizodu (díky jménu), ale p. Kohnovi, ač byl zřejmě kontroverzní osobou a byl z úřadu pro údajně silnou nesnášenlivost a podezíravost Vatikánem odvolán, je nutné mu poctivě přiznat mnoho dobrého. Byl nesmírně podnikavý a obchodně zdatný (geny se holt nezapřou), počátkem 20. stol. se postaral o opravu zámku a Květné zahrady. Milovníci Hostýnek najdou stopy jeho působení v těchto vrších a např. také svým nákladem (!) nechal postavit turistické útulny na Velkém Javorníku a Ondřejníku a v roce 1897 dostala Pohorská jednota Radhošť od arcibiskupství tyto chaty k dispozici. Takže pane Kohn, komu čest, tomu čest, kam se na Vás hrabou dnešní politici nebo církevní funkcionáři… A jak je to s tím outdoorovým centrem? Z Kroměříže je opravdu velmi blízko do dnes již kultovních Hostýnků i Chřibů, jak pro pěší, tak i pro milovníky MTB. Lze zde začít vodáckou výpravu po Moravě, nebo naopak skončit splouvání např. nejprve Bečvy z Valmezu, pak Moravy. Prochází zde významná cyklostezka, po níž se dá dostat do Vídně, Krakova, Bratislavy atd. Město, arcibiskupský zámek i zahrady (mimochodem v seznamu kult. dědictví UNESCO ) jsou opravdu nádherné, stojí za návštěvu. No a Kroměříž, třeba to není až tak ospalé město a má tak trochu jižanský šmrnc… Kroměříž, turistická mapa
Rašeliniště Orlických hor, tajemná příroda českých hor
Rašeliniště jsou velice atraktivními místy naší přírody. Zajímavá jsou pro přírodovědce, kteří zde nalézají vzácné…
Velká Fatra v mlze a dešti aneb jak kolegu překabátilo Pendolino
Před svatým Václavem obvykle vyrážíme na hory. Nejinak tomu bylo minulého roku, kdy volba padla na Velkou Fatru a útulnu…
Javorníky, trek ve stopách dávných dráteníků a portášů
Javorníky jsou pohoří, jehož větší část se nachází na Slovensku, menší na Moravě. Nejvyšší hora tohoto…
Dutá skala, utajený vápencový vrchol a jeskyně Malé Fatry
Dutá skala (1 054 m) je nádherný skalnatý vápencový vrchol, který leží mimo hlavní hřeben Lúčanské Malé Fatry vysoko… Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Chřiby, Středomoravské Karpaty, ubytování v Chřibech+ Litenčická pahorkatina, cykloturistický ráj + Rozhledny Jihomoravského kraje + Rozhledna Radošov, tip na výlet na Strážnicku + Rozhledna Nedánov, vyhlídkový vrch u Boleradic + Rozhledna Dalibor, vyhlídka na Pálavu a Novomlýnské nádrže + Oslava jara ve Ždánickém lese + Rozhledna, ze které se téměř nerozhlédnete + Rozhledna Malý Chlum u Obory, Adamovská vrchovina + Rozhledna Bratčice, Dyjsko - svratecký úval + Akátová věž na Výhonu, rozhledna u Židlochovic + Babí lom: kozí hřbet nad Brnem + Hostýnské vrchy, kraj poutních míst a romantických zákoutí |
|