Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 26.11.2024
Treking > Příroda > Velcí vodní brouci - vodomil černý, největší známý vodní brouk naší planety, a potápník široký

Velcí vodní brouci - vodomil černý, největší známý vodní brouk naší planety, a potápník široký

Ohrožení vodní broučí obři

2.2.2021 | Mladen Kaděra

První příležitost vidět na vlastní oči velkého samečka roháče obecného je určitě pro leckoho až tak překvapivá, že si na chvilku vůbec nedovede představit ještě mnohem větší druhy brouků. Některé z nich, žijící v nejteplejších rovníkových oblastech tropů, totiž měří až kolem dvaceti centimetrů, takže ti naši "obři" jsou vlastně proti nim trpaslíci. Tak je tomu u suchozemských brouků. Jde-li ale o vodní druhy, i když jen středoevropské, patří někteří jejich zástupci mezi nejmohutnější brouky z celosvětového aspektu.

Vodomil

Někdy můžeme vodomila zastihnout lezoucího po zemi i vzdáleněji od jeho vodních stanovišť. Většinou to bývá po chybném vodu minoucím přistání při jeho nočních přeletech nebo míří-li k vodě po opuštění kukelní komůrky. Foto Dušan Trávníček

Za dosud největšího známého vodního brouka naší planety platí dnes již u nás kriticky ohrožený vodomil černý (Hydrophilus piceus) z čeledi vodomilovitých - Hydrophilidae. Bývá 34 až 50 mm dlouhý, má protáhle elipsovité, silně klenuté, smolně černé a jakoby z plastu vylisované tělo, někdy s hnědozeleným leskem. Vespod má zdvižený, silný zadoprsní kýl, připomínající hrot oštěpu. Nápadná jsou také jeho velmi dlouhá makadla, delší než tykadla.

Obě pohlaví se už na první pohled liší tvarem chodidel prvního páru noh: sameček má jeho poslední článek výrazně trojúhle rozšířený, kdežto samička jej má běžného tvaru. Je to charakteristický brouk západního palearktu, na východ se vyskytující až na Sibiři a v severní Indii. Ačkoli dříve býval u nás docela běžný, dnes je tomu naopak a jeho populace vytrvale řídnou.

Kromě jihu Moravy a Čech, kde je ještě nejčastější, už leckde jinde úplně chybí. Vyhledává stojaté nebo jen pomalu tekoucí vody, tj. různé rybníky, tůně, slepá ramena apod., často jen malé rozlohy, ale s bohatším zárůstem bylin. Dobře létá, vždy však až po soumraku. A poněvadž jej lze nezřídka nalézt i v malých blátivých kalužích, dobře to svědčí o tom, že ne vždy hned dokáže vhodnost nového stanoviště správně odhadnout.

Potápník

Se "sekerkou" na předních chodidlech lze samečka vodomila od samičky rozlišit na první pohled. Foto František Brabec

Pozoruhodný je způsob, jímž samička zabezpečuje vajíčka, zřejmě především proti predaci. Klade je už brzy na jaře, a to do hruškovitého, zakřiveného vaječného pouzdra, vytvořeného z přídatných pohlavních žláz a zároveň v průběhu jeho stavby připevňovaného na nějaký plovoucí rostlinný zbytek. Vylíhlé larvičky hned pouzdro neopouštějí, ale až po prvním svlékání, kdy už nejsou tak zranitelné. Jsou masožravé a napadají různé vodní plže, zejména plovatky (Lymnaeidae) a okružáky (Planorbidae), jejichž těla vyžírají až do hloubky ulit; starší larvy ulity také kusadly drtí.

Dospělé larvy se kuklí v zemi mimo vodu, odkud brouci (po ukončení sklerotizace a vybarvení) vylézají koncem léta, aby potom ve vodě přezimovali. Jsou býložraví a požírají hlavně různé řasy, ale příležitostně i masožraví. Třebaže jde o vodního živočicha, dýchá vzdušný kyslík, podobně jako většina jiných dospělců hmyzu. K tomu (vespod těla) využívá na brvách ulpělé bubliny vzduchu, jež si vždy po jejich vyčerpání obnovuje u hladiny "sčesáváním" nové zásoby pomocí konkávně rozšířených posledních článků tykadel.

Při této proceduře se celý brouk zvláštně chvěje, takže pozorovat ho při tom je velmi zajímavé. Stejně kriticky ohrožený je i další u nás žijící vodomil černolesklý (Hydrophilus aterrimus).

Jen o málo menší (36 až 45 mm) než vodomil černý je potápník široký (Dytiscus latissimus, čeleď potápníkovití - Dytiscidae), přesto patří k největším "vodníkům" světa. Až do poloviny 20. století býval hojný hlavně ve velkých jihočeských rybnících, kde dokonce žil v jedné z nejsilnějších populací v rámci celého areálu jeho výskytu. Již asi čtyřicet let ale ani nikde tam, ani jinde u nás zjištěn nebyl, a proto je považován za vymizelý druh.

Potápník

Vyzbrojen ostře špičatým kýlem zadoprsí a dlouhými trny na koncích holení může brouk při neopatrném uchopení do ruky citelně bodnout. Pouze ale bezděčně v souvislosti s jeho přirozenými, velmi rychlými škubavými (plavacími) pohyby. Foto Dušan Trávníček

Občas se sice i nyní někteří sběratelé pochlubí jeho čerstvými českými nálezy, zřejmě však falešně. Obývá především střední a severní Evropu, dodnes např. Německo i Polsko, kde jeho stanovišť přibývá, běžný je ve Skandinávii. Má široce vejčité tělo, nahoře tmavě olivově zelené, směrem ke středu s výrazným, ploše odsazeným okrajem krovek, jež jsou spolu se štítem z větší části žlutě lemované.

Stejně jako u jiných druhů potápníků téhož rodu se obě pohlaví od sebe velmi zřetelně odlišují: zatímco sameček má krovky hladké a první tři články chodidel přetvořené v zaokrouhlené přísavné terčíky (přidržuje se jimi hlavně krovek samičky při páření), samička má krovky podélně brázdité a všechny články předních chodidel normální. K plavání mají velmi účelně přizpůsobené zadní nohy, jejichž zploštělá, dlouze obrvená chodidla slouží jako dokonalá vesla.

Samičky kladou až několik milimetrů dlouhá vajíčka do kladélkem naříznutých stonků vodních rostlin. Larvy jsou dravé a živí se larvami chrostíků. Ústní ústrojí larev potápníka je přeměněno, podobně jako u jiných druhů potápníků, ve dvě špičatá, srpovitě zahnutá, nasávacími kanálky opatřená kusadla, jež vtínají do kořisti. Těmito "injekčními jehlami" nejprve do kořisti vstříknou trávicí tekutinu a potom ztekucenou tělní tkáň vysají. Podobně jako u vodomila černého se kuklí v půdě nedaleko břehu.

Vylíhlí brouci hned vyhledají vodu a posléze v ní také přezimují. Na rozdíl od vodomila se váže pouze na živočišnou potravu. Zdržuje se však jen v rozsáhlejších vodách oligotrofního charakteru, tj. s minimálním obsahem živin, solí a organických látek.

Potápník

Podobně jako jiní potápníci si zásobu vzduchu "vozí" uzavřenou mezi rubem krovek, druhým párem blanitých křídel a hřbetem zadečku. Obnovuje ji tak, že se vztlakem nechá vynést k hladině, předek těla nachýlí šikmo dolů, konec zadečku povystrčí nad hladinu a trochu jej oddálí od krovek. Po několika vteřinách k nim zadeček opět přitiskne a sklouzne ke dnu. Tak to udělá v průměru pětkrát za hodinu.

Ačkoli vinu za mizení určitých druhů z krajiny nelze vždy svalovat na člověka (možné příčiny zoogeografické, klimatologické aj.), je v případě všech středoevropských broučích obrů jeho odpovědnost nepochybná. Snad by bylo reálné zachránit a udržet nějakou někde u nás nově zjištěnou populaci právě u potápníka širokého, a to v takových místech pomocí okamžitých změn v hospodářské (rybářské) činnosti, zákazu používat v okolí veškeré agrochemikálie atd. Jenže přinejmenším části suchozemských druhů, o nichž jsem psal v Naší přírodě 1/2012, už zřejmě brzy a nezadržitelně odzvoní hrana. Bylo by ale velice potěšující, kdyby se tak nestalo.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
03.10.2021, 19:41 Helena Hajkova | Vodomil černý


Další brouci u nás, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar


Z posledních článků vybíráme

25.1.2021 / ESO2102
Vesmír · Systém šesti exoplanet se synchronizovaným pohybem je výzvou pro současné teorie formování planet

Astronomům se podařilo pomocí řady kosmických i pozemních přístrojů včetně dalekohledu ESO/VLT nalézt soustavu s šesti exoplanetami, z nichž pět se kolem své mateřské hvězdy pohybuje vzácně synchron …

22.1.2021 / Miloslav Růžička
Turistika · Dvě tváře Hekly: výstup na divokou islandskou sopku na druhý pokus

Celý den prší nebo pro změnu jemně mží. Letošní Island nám na konci srpna ukazuje svoji skutečnou tvář. I v tomto počasí má však tato ostrovní země své kouzlo a dnešní den nám v jižní části Islandu, kde se nyní …

21.1.2021 / Václav Vágenknecht
Cestopis · Filipínské střípky: ostrov Luzon a sopka Pinatubo, ostrov Marinduque

Jak jistě každý ví, Filipíny leží v Asii a jedná se o souostroví v Tichém oceánu, jež se skládá z více jak sedmi tisíc sta ostrovů, ostrůvků a skalisek vystupujících z moře. My sice z onoho počtu navštívili jen dva ostrovy, Luzon a …

14.1.2021 / Otakar Brandos
Turistika · Velký Javorník 17. listopadu; okruh přes pramen Jičínky, Malý Javorník a Kýčeru / Fotogalerie k článku

Těsně před devátou parkujeme ve Veřovicích. Na posledním volném místě. To bude na Velkém Javorníku asi pořádná nátřesk. Naštěstí máme naplánovánu část trasy do míst, kde bude lidí minimum. Alespoň v prostoru …

11.1.2021 / ESO2101
Vesmír · ALMA zaznamenala vzdálenou kolidující galaxii ztrácející schopnost tvořit hvězdy: galaxie ID2299 je vzdálená 9 miliard světelných let

Galaxie zakončují aktivní fázi svého života v okamžiku, kdy se v nich přestanou tvořit nové hvězdy. Až dosud se ale astronomům nedařilo spolehlivě zdokumentovat tento proces ve vzdáleném vesmíru. S použitím radioteles …

7.1.2021 / Otakar Brandos
Blog · Prý je v pořádku, když do restaurace budou smět jen očkovaní: Pak musí být zcela legitimní, když naopak budou restaurace, kam očkovaní smět nebudou…

Z čínské chřipky se pomalu ale jistě stává nejodpornější globální sociální experiment všech dob. Socialistické vlády, které paralyzovaly západní společnost, se netají chutí k zavádění asiatského kolektivismu po vzoru …

5.1.2021 / Petr Krčmář
Turistika · Glockturm (3 355 m): výstup na horu v Ötztalských Alpách z údolí Kaunertal

Je středa 7 hodin, ráno, když vyzvedáváme Petra v Plzni. "Proč tak brzo" nadává. Přejdu to a házíme jeho věci do auta. Na konci údolí Kaunertal v Otztalských Alpách je vesnička Platz a v ní je kemp, kde se ubytujeme. Kvůli …

5.1.2021 / Otakar Brandos
Příroda · Příliv a odliv - nejviditelnější důsledek působení slapových sil soustavy Země, Měsíc a Slunce

Za přílivem a odlivem stojí gravitace. Přesněji slapové síly vznikající v důsledku pohybu Měsíce a Země kolem společného těžiště, tzv. barycentra ležícího asi 1 800 km pod zemským povrchem. V důsledku vzájemného působení …

27.12.2020 / Josef Hebr
Turistika · Malé toulání Jizerkami: Ořešník, vodopád Velký Štolpich, Štolpišská silnice a Jizerka

Letošní podivný rok určitě mnohé z nás donutil změnit plány všeho druhu, mezi jiným také nejrůznější aktivity připravované na léto. S výhledem na nejistotu nadcházejících měsíců i já jsem bohužel předčasně zrušil zamýšlený …

20.12.2020 / Otakar Brandos
Turistika · Skály a skalky Lysé hory: Liščí díry, Smrčina, skály na Mazáku a Medvědí skála v Beskydech

Z Ostravice míří naprostá většina lidí na Lysou horu. Protože ale ani trochu netoužíme motat se v nějakém průvodu, plánujeme s Aljošou a Dejvem, starými známými parťáky, něco co nebude příliš náročné, co bude pokud možno …

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist