Vlha pestrá (Merops apiaster) je nádherně zbarvený pták z čeledi
vlhovití (Meropidae), který někomu může připomínat kanárka či papouška.
Někomu zase zeleně zbarvenou vlaštovku. Je to takový létající drahokam našich končin.
Podobně jako ledňáček říční (Alcedo atthis). Na rozdíl od něj je ale vlha pestrá mnohem
větší. Dorůstá délky 25 až 29 cm, rozpětí křídel dosahuje 36 až 40 cm a hmotnost 50
až 62 gramů.
Při pozorování za letu připomíná vlha pestrá vlaštovky. Nikoliv svou siluetou, ale
rychlostí letu a bravurou letecké akrobacie, které využívá k lovu kořisti. Však jsem
je v hledáčku fotoaparátu téměř vždy viděl s plným zobákem různého hmyzu. Však jej loví
v letu.
Kořistí vlhy pestré je především blanokřídlý hmyz. Prý proto má špatné jméno u včelařů,
neboť i včely se objevují na jejím jídelníčku. Spolu s vosami, vážkami, mouchami, ale
i motýly či brouky. V jídle není tedy příliš vybíravá a slupne téměř vše, co se jí do
poměrně dlouhého a zašpičatělého zobáku dostane.
Zbarvené vlhy pestré je skupečně velice pestré. Druhové jméno tedy asi nikoho nepřekvapí.
Vlha pestrá má bílé čelo, které směrem dozadu postupně přechází do zelenomodré. Na temeni
i šíji má červenohnědé až kaštanově hnědé zbarvení. Oproti tomu brada s hrdlem jsou žluté.
Přes oči má tmavý pásek. Černý pásek má také pod hrdlem, jehož žluté zbarvení odděluje
modrou hruď a modrozelené břicho. Hřbet je kaštanově hnědý, avšak směrem k ocasu postupně
oranžový až zlatavý. Podobně pestře zbarvená jsou křídla i ocas.
Vlha pestrá (Merops apiaster) je tažným ptákem. K nám přilétá až na přelomu
dubna a května nebo v květnu a opouští nás již v srpnu či nejpozději počátkem září. U nás
by tento teplomilný pták zimu nepřežil. Na zimu se stěhuje do Afriky. Poměrně daleko,
až na jih od rovníku. To dokazuje, že je i nejen dobrý, ale i vytrvalý letec. Během
tahů dokáže denně urazit až 500 km.
V Evropě se vlha pestrá objevuje jen v jižních částech s okrajem rozšíření ve střední
Evropě. U nás či na Slovensku se objevuje jen v nejjižnějších oblastech. Areál jejího
rozšíření ale zasahuje až do jihozápadní Asie. Vlha pestrá vyhledává především otevřenou
krajinu řídce porostlou stromy a nebo křovím.
Vlha pestrá dává přednost lokalitám v blízkosti řek či jezer s hlinitými nebo hlinitopísčitými
břehy. Ty potřebuje k budování hnízd. Vyhrabává hluboké hnízdní nory, které jsou na konci
rozšířeny (hnízdní komora). Nory dosahují délky 70 až 200 cm.
Samička klade do hnízda 4 až 6 bílých vajíček, doba inkubace činí 20 až 22 dní.
O potomstvo se starají oba rodiče. Zajímavostí je, že s krmením mláďat pomáhají i jedinci,
kteří nezahnízdili. Vlha pestrá je společenský pták. Však také obvykle hnízdí v koloniích
čítajících až několik desítek jedinců.
